lucy-livvy7095
komentáře u knih
Dám ti slunce
Jandy Nelson
Tahle knížka je prostě můj själsfrände❤️
Nemůžu jinak, než hodnotit plným počtem, protože to bych této knize neskutečně krivdila. Proto me také velmi překvapuje, ze dosáhla průměrného hodnocení jen 87% protože by si tutove zasloužila více. Jako potterovsky fanda už od mala, si Vězeň z Azkabanu po dlouhou dobu drzel své místo me nejoblíbenější knihy. Ovsem i přes to, ze se tyto dvě knihy žánrově poměrně dost liší, nemůžu jinak než přiznat, ze už mám nejoblíbenější knihy dvě.
Osobně mám radši (ale jsou samozřejmě i výjimky), když je kniha vyprávěná v -ich formě, takže jsem u Dám ti slunce byla příjemně překvapena, když se mi dostalo přesně takového vyprávění. A to hned z pohledu dvou dvojčat, Noaha a Jude, kteří si oba získali moje srdce, i když pokud mám být upřímná a říct, ke kterému z dvojčat jsem měla blíže, jednoznačně musím říct, ze jim byl Noah. Tak moc jsem se v něm viděla a cítila, až to bylo děsivé, i když jsem tedy v době, kdy jsem tuto knihu četla poprvé, byla téměř o tři roky starší, než Noah. I přes to mě dokázal okouzlit. Abych se ale věnovala také Jude, která na rozdíl od citlivého a zamlklého Noaha, měla ovsem také neco do sebe, její pasáže vyprávění byly převážně humorně a sympaticky podané, což jsem velmi ocenila.
Je to také jedna z těch knih, u kterých nezáleží na věku. Můžete ji číst prakticky kdykoliv a stejně vás vždy okouzlí a dojme.
Dej má spád (i když by jste se tu logicky žádných extra akčních scén nedočkali, jelikož je to spíše umělecká dávka o životě, která si na nic nehraje), ubýhá tak rychle až se nestačíte divit a najednou jste na konci a zjistíte, ze jste poslední čtvrtinu knihy probrečeli jako želva :,)
Co se stylu psaní týče, nejradši bych Jandy zlíbala. MILUJU její styl. Její schopnost skvělého používání metafor je mým absolutně oblíbeným prvkem, který využívá (nejen v této knize;)) obzvlášť tedy, pokud se jedná o knihu s uměleckým zaměřením. Tím autorka krásně reprezentuje umělecké nadání Noaha a Jude a tvoří tak z knihy ABSOLUTNĚ nádherný a poetický příběh, který pohladí na duši a na srdci
Za jeden rok jsem ji stihla přelouskat už 3x (i přes to, že si říkám, kolik je knih, které jsem ještě nečetla a mám v plánu si je přečíst a stejně dám zase přednost této), což svědčí o tom, jak moc ji mám ráda a kolik pro mě znamená. I za ty tři jízdy, které jsem opětovně s Jude a Noahem strávila, stále nemohu s jistotou říci, že bych znala každý citát, každou krásnou myšlenku, či průběh děje nazpaměť, vždycky, když po ní znovu sáhnu, překvapí mě něčím novým, dosud nejobjeveným.
Příběh Noaha a Jude, obyčejných smrtelníků, kteří chybují jako my všichni ostatní, ale neobyčejně nadaných fantazií a uměleckými schopnostmi a hlavně lidskostí a láskou, mě vždycky bude provázet životem a nikdy na ně nezapomenu, vždycky se k nim budu vracet, protože jsem jednoduše s nikým tolik nesoucítila a necítila se tolik kouzelně, jako právě s nimi.
