Lutzinka komentáře u knih
Nechápu, jak tohle může mít tak vysoké hodnocení.
Psát o tom, jak dva nejchytřejší žáci na škole plánují a obhajují únos spolužáka, jakoby to bylo úplně normální a v pořádku, mi totálně znechutilo a potopilo celou knihu.
Těšila jsem se, a to byla chyba. Nelíbil se mi styl psaní a děj mě nebavil.
Nechytlo mě to, bohužel, přitom historii miluju, ale s touto autorkou se loučím..
Co jsem tak pochopila, tak toto je jedna z prvních fantasy young adult sérií.
Série Skleněný trůn, který Studii sice téměr kopíruje, ale rozhodně je mnohem lépe napsaná, má mnohem propracovanější děj, uvěřitelnější vztahy mezi postavami, víc logiky, a celkově je prostě lepší, takže jestli váháte, jakou sérii si přečíst, tak já doporučuju mnohem víc Skleněný trůn. Je to to samé, jen mnohem líp napsané.
Jediná Jelena tady stojí jakš takš za to a ikdyž Valek měl potenciál, tak ho autorka úplně zazdila. Jejich vztah nemá vůbec žádný uvěřitelný vývoj, je to celé nedopečené. Nevím, asi jsem už rozmlsaná, ale tohle byl slaboučký průměr.
Přelouskáno za 2 hoďky, ale že by mě to nějak extra bavilo? To ne.
Nějaký slabý to bylo. Hlavní postavy mi k sobě vůbec neseděly. Jay byl hrozně nudnej a celkově zápletka mi přišla taková až moc přitažená za vlasy.
Je to asi fakt pro mnohem mladší čtenáře, a ikdyž mě tyhle jednohubky většinou baví, tak tady tomu tak nebylo. Další knihy z téhle série už se obejdou beze mě.
No, nevím proč jsou z toho všichni tak nadšení... je pravda, že kniha je plná pořád nějaké akce, děj sice odsýpá neskutečně rychle, ale vůbec negraduje. Že je konec knihy poznáte jen podle toho, že vám najednou chybí stránky.
Od začátku do konce se neustále kazí úplně všechno, aby se zázračně všichni ze všech potíží dostali, což je asi účel, ale mně to kdoví proč přišlo prostě až moc.
"Finální" zápletka se rozmotá na ani ne dvou stránkách a působí spíš jako výpisky z děje, než děj samotný.
Naopak nápad s krvavou magií je super a tenká hranice mezi zrůdou a hrdinou je skvělé téma k přemýšlení...
3/5
Četlo se to dobře, ale že by to bylo nějaký wau? To ne... Je to ale lepší, než Letopisy pozůstalých.
Závěr je naprosto bez nápadu, nuda.
Celé dvě knihy určitá osoba bojuje s démony minulosti, a na konci najednou prásk a mrknutím oka je to pryč, nehledě na rychlost jejího uzdravení.
Je to příjemný průměr, ale vracet se k tomu nikdy nebudu.
Škoda, že v nejlepším se má přestat...škoda, že Prohnilé město je konečná...tenhle svět mě hrozně bavil...nechce se mi vůbec do další nové knihy...pochybuju, že bude lepší než tahle... Nezbývá než, smeknout klobouk a DOPORUČIT tohle dobrodružství všem, kteří milují svět fantasy, obdivují chytré mozky a geniální plány a drží palce všem zlomeným duším ;-)
Tááák ... Nechtělo se mi do toho, ale musím říct, že jsem to nakonec přelouskala za dva dny.
Bavila mě neskutečně dvojice Nesryn/Sartaq! + Kadara samozřejmě. Možná proto, že nemají žádné zázračné magické schopnosti, možná proto, že mezi všemi nadutými a veleschopnými postavami působí skromně, lidsky a o to víc sympaticky.
Naopak tandem Yrene/Chaol...ne, že by mi vadili, jen mi tak nepřirostli k srdci. Jsem ráda, že Chaol se "uzdravil" a pochopil - KONEČNĚ - že se v předchozích dílech choval jako idiot. Jen jeho duševní "postavení se na nohy" bylo přesnou kopií Aelinina uzdravení. A Yrene bude samozřejmě další mocnou a nepostradatelnou figurkou ve hře.
A jako všichni i já doufám, že Maeve shoří Aelininým plamenem a všechno dopadne tak, jak má. A rozhodně věřím, ŽE SVĚT POTŘEBUJE VÍC TAKOVÝCH PŘÍBĚHŮ! ;-)