Luvis komentáře u knih
Kniha se hezky čte. Po přečtení předchozího dílu už čtenář ví kdo je kdo, a lépe vstřebá nové postavy. A začne přemýšlet, kolik knih by se ještě dalo napsat - o Daphne, Owenovi, Berkeleym... Tak třeba se dočkám, pokud budou, ráda si je přečtu.
Kniha mi přinesla to, co jsem od ní vyžadovala - pobavení, odpočinek... Nemusela jsem si moc lámat hlavu kdo s kým a kde, vše napsáno srozumitelně. Bohužel se mi stává, že nemám čas na čtení každý den, u téhle knihy (i u dalšíc dvou) to nebyl problém - autorka dokáže předchozí děj nerušivě připomínat. Kdo má rád knihy "pro děvčata", nembude zklamaný. Jen mne při čtení napadlo, že se v té době dobře nežilo asi ani chudým, ani bohatým...
Pokud je jako první kniha J. Austenové čtena Pýcha a předsudek, či Rozum a cit, může Mansfieldské panství na prvních stránkách působit jak od jiného autora. Ale po zvládnutí začátku jsem od knihy nechtěla odcházet. Sice je děj poněkud rozvláčný, ale neubírá to na poutavosti. Myslím že stojí za námahu knihu přečíst.
Ad Kozel - Edmund měl zůstat doma s matinkou, ale na poslední chvíli se nabídla paní Grantová, tak mohl jet s sebou.