Lykke komentáře u knih

Příběh, který v okamžiku, kdy vás chytí, už vám nedovolí knihu odložit. Nicholas Sparks psát umí.

4 26.06.2017

Pro mne asi nejlepší díl série. Chvílemi jsem se nemohla odtrhnout od čtení, jak moc jsem chtěla vědět, jak to bude dál. Osudy Cormorana a Robin se zajímavě vyvíjeli. Zatímco v minulém dílu mi Robin lezla s Mattem na nervy, zde mne příjemně po všech stránkách potěšila. V minulém i tomto příběhu mne však iritovaly neustálé zmínky o Strikeově noze. Na příští díl se těším.

3 09.01.2020

Vedle Perryho Masona druhá výrazná hlavní literární postava E. S. Gardnera. Nečekejte styl "drsný severský thriller", ani pravou americkou gangsterku, ale poklidnou americkou detektivku, kde nechybí taktické právní uvažování, šerifovo šetření, "klaďas" v podobě státního zástupce Douga Selbyho a role nepostradatelného "slizouna" se ujal advokát padouchů A. B. Carr. Až budete chtít trávit chladnější odpočinkový letní podvečer u chaty v lehátku se skleničkou whiskey, tato kniha bude dobrý společník.

3 29.06.2019

Do každého dílu série s Kim Stone jsem byla ponořená a s každým dalším dílem se mi Kim líbila víc a víc. Poslední čtvrtinu tohoto dílu jsem hltala a nemohla jít spát dřív, než se dozvím, jak Kim zamete s psychopatkou Alexandrou. Je vidět, že se autorka velmi dobře připravuje na psaní. Myšlenkové pochody psychopatky popsala velmi dobře. Místy mě pobavila nebo naopak donutila nad něčím se zamyslet.

Kim k Alexandře: "Odborníci se očividně spletli v tom, že sociopatie není druh duševního onemocnění, protože ses asi úplně zbláznila."
----------

Mysl je nesmírně zranitelná část těla. Lidé nemají ani tušení, jak často v každodenním životě podléhají manipulaci. Normální člověk se možná otřese odporem nad vládnoucím režimem v Severní Koreji, kde jsou lidé nuceni pravidelně poslouchat vlastenecká poselství. Alex naopak považovala tuto situaci za férovou. Vládnoucí strana dávala jasně najevo, že vám bude nařizovat, jak máte myslet. Bez nějakých zahalených, důmyslných, skrytých sdělení, jež mají obejít vědomé myšlení a usadit se v té části ledovce skryté pod hladinou. V západním světě nebyla touha ovládat, přesvědčovat a manipulovat o nic menší; jen byla utajovanější. Marketingoví experti utráceli miliony, aby analyzovali paralingvistické aspekty, tón hlasu, jeho modulaci, hlasitost, intonaci. Studovali význam řeči těla, vědomé a nevědomé pohyby. Naštěstí pro Alex byla mysl neuvěřitelně snadno ovlivnitelná a ovladatelná....
--------

Možná série s Kim Stone není absolutně super top thriller, co kdy vyšlo, ale mně zcela určitě zpříjemnila večery a časem se k přečtení celé série zase vrátím. Teď však jdu na zatím poslední vydaný díl a nepochybuji, že se opět budu příjemně bavit.

3 21.01.2019

Napínavá a zajímavá kniha. Druhou půlku knihy jsem četla na jeden zátah a bylo mi jedno, jestli to dočtu až za svítání. Prostě jsem musela dozvědět, jak to celé dopadne. Smutné, děsivé. To o Nicole a Beth jsem začala tušit také velmi brzy. Kim je jistě svérázná vyšetřovatelka, aby ne, vzhledem k tomu, co sama ve své minulosti zažila a asi každý dobrý hlavní vyšetřovatel musí být tvrdohlavý bulldog porušující pravidla. Ale jako typ á la Saga Norén bych ji neviděla. V každém případě hodlám strávit příjemné chvíle se zbytkem celé série.

3 12.12.2018

Musím zcela souhlasit s nicolettkou... divný styl vyprávění o putování zvířat po jesenických horách a pojmenovávání kopců, vod, skal... Přijde mi to spíchnuté hodně horkou jehlou. Vydalo Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu za finanční podpory ROP Střední Morava. Hmm, to něco napovídá. Tato knížka tedy dobrou reklamu tak nádhernému kraji rozhodně neudělá. Ilustrace celkem ujdou, ale takovou pohádku já bych svým dětem rozhodně nečetla, to by si fakt nezasloužili ani děti, ani ten kraj. Možná jsem u toho moc používala dospěláckou logiku a vyrostla jsem na jiných pohádkách. Už pojmenování jednotlivých zvířátek a pohádkových stvoření mě jemně zarazilo... Žvanda, Fanda, Planda, jelen Jenouš... a když jsem četla poté věty typu.... (připomínám, že se jedná o příběh, kde je pán hor Praděd a zvířátka teprve pojmenovávají jednotlivé hory, řeky, stráně, údolí...) ..."Já tomu Fandovi začnu fandit," uznale doplňovala Kyška.... U mnoha výrazů a vět jsem se zarazila a říkala jsem si, jestli výběr pana Kubíčka na vytvoření pohádky propagující Jeseníky, bylo to pravé ořechové. Jistě nejen Krkonoše mají své dobré pohádkáře..... Dokonce jsem tak nějak vytušila z pohádky, ještě než jsem došla ke konci, kde jsem si přečetla, že pan Kubíček byl v politice, že s politikou měl nějaké negativní zkušenosti. Nevím, jestli slovo "schůze" zrovna patří do cestopisné pohádky (Jak Praděd svolal první schůzi...). Slovo ventilovat bych do pohádky také zrovna nepoužila. Pradědova komise... tak kdy tedy ten příběh se odehrává? Na jednu stranu se to chvíli tváří jako prastarý příběh (..."Skřítek Žvanda byl ze skřítků nejstarší, asi o 100 let") a pak tam padají tak otřesné výrazy... Za další... použít verše ze Sládkovy Lesní studánky a poté jelen Jenouš pronese, že se mu zdálo, že tuhle básničku o lesní studánce napíše český básník... tak to se mi protáčeli panenky. Už někdy u dvacáté stránky jsem měla potíže číst dál, nakonec jsem to s přemáháním dočetla, bylo to nekonečných 85 stránek. Jednotlivé kapitoly nebyly nijak zvlášť propracované, spíš nudné. To není pohádka, to je motanice. Škoda, že již zemřel takový mistr pera, jako byl Miloš Kočka. Tomu, kdyby dali napsat pohádku o Jeseníkách, stvořil by ji tak stejně skvostně, jako stvořil životopis Vincenze Priessnitze Prameny živé vody.

3 31.08.2017

Měla jsem možnost přečíst knihu i vidět seriál. Kniha je pro mne rozhodně lepší. Nejdříve mě lehce štval styl vyprávění, kdy se příběh prolínal s výslechy. Životní osudy tří hlavních kamarádek mě však začaly nořit do zaujetí číst dál a dál, až jsem najednou zjistila, že se u toho vlastně docela bavím a jsem prakticky na konci. Jen jsem stále čekala, kdo je tím mrtvým a bála se, že to bude jedna z těch mně sympatických postav. Konec mě příjemně překvapil.

3 13.08.2017

Myslím, že Josefína Divíšková mě bude bavit. Tahle krátká knížečka, povídka, je entréé Josefíny. Zde se ještě nestačila tolik projevit, ale právě proto to stojí za to přečíst si následující knížku, což jsem udělala a musím říct, že se mi to příjemně četlo, chvílemi mě rozesmála. Je to nenáročné, pohodové čtení.

3 11.08.2017