Maanna komentáře u knih

U beletrizovaných životopisů mám vždy problém s tím, nakolik jim mohu věřit - vím, že se třeba autorka snažila a vycházela z fakt, ale pokud například jsou východiskem osobní dopisy, vždy tu hraje roli i osobní interpretace a pak už i autorský záměr. Postava Milevy pak místy vycházela trochu nevěrohodně, jako by autorka chtěla zdůraznit některý její rys a některé jiné se pak na chvíli ztratily. Měla jsem pocit, že čtu o výjimečné ženě, která si svou knihu zasloužila, ale že se z ní autorce ne vždy povedlo udělat životaschopnou literární postavu: místy jí byla, ale místy trochu "šustila papírem."

5 24.03.2017

Velmi zajímavý pohled do jiné kultury. Zahrnuté pohádky jsou velmi různorodé a líbily se mi i obrázky. Příjemná záležitost.

5 26.01.2017

Knihu jsem dostala a přečetla, abych zjistila, jestli o něco nepřicházím - a opravdu nejsem cílová skupina, ale v rámci žánru to asi úplně hrozné není, proto průměrné hodnocení. Nicméně myslím, že ani odlehčená kniha by neměla jít úplně proti logice. Pozor, mírné SPOILERY - ale nic dramatického. Pokud se osmadvacetiletí soustavně chovají jako šestnáctiletí, je to divné. Rovněž nevěřím, že by si zaměstnaná osmadvacítka nemohla pronajmout aspoň samostatný pokoj, aby nemusela spát v průchozím obýváku u kamarádky. Mladý perspektivní právník má nejprve problém najít podnájem, který si se svou dívkou může dovolit, ale pak nemá problém zaplatit na několik týdnů nadstandard v nemocnici a léčbu v soukromém sanatoriu? To mi hlava nebere... A pak mi ještě přišlo, že až na hrdinčiny rodiče vlastně nikdo neměl aspoň přibližně normální funkční vztah - hrdinka měla neživotné ideály a okolí naprosto nepoužitelné nýmandy a parchanty. V tomhle bych ráda byla poněkud optimističtější.

5 19.12.2016

Komentář obsahuje SPOILER. Mohla to být nenáročná kniha, občas trochu naivní, ale postava Kolji mě poměrně silně vytáčela. Ve chvíli, kdy mezi ním a Aliou vzniklo erotické napětí, měl pouze dvě polohy: buď se mračil a mlčel, nebo se pokoušel Aliu téměř znásilnit. Nevím, jestli to je úplně ten pravý pro život, asi preferuji variabilnější chlapy.

5 04.11.2016

Kniha se dobře čte a je i zajímavá. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale postava Hattie to nakonec stáhla ke čtyřem. Úplně mi nesedne povídkový styl vyprávění, kde některé postavy jsou s hlavní linkou propojeny jen okrajově. Jedná se převážně o mužské postavy, které obecně na mě asi působily i trochu šablonovitě, ženy byly silnější a přesvědčivější.

5 01.09.2016

Je to místy až příliš rozvláčné. Přitom se mi hlavní zápletka líbila, ale často jsem měla pocit, že ano, už tuším, co chce autorka říci, ale ráda bych se posunula zase o kousek dál.

5 23.08.2016

Nějak mi přišlo, že by na obsah knihy stačil jeden obsáhlejší článek. Po chvíli jsem měla poci, že čtu pořád dokola to samé, což bylo trochu otravné. Je to jedna z možných cest, jak naložit s úzkostí, asi není jediná a není pro každého, což by bylo možná dobré zmínit, ale jinak proti obsahu nic nemám a forma je srozumitelná. Jen to ani zdaleka není obsah na celou knihu.

4 26.02.2025

Bylo by to někde mezi třemi a čtyřmi... Líbily se mi popisy stavů Claire způsobené nemocí, kdy se z pocitu, že všechno zvládne, dostávala do naprostého zmatku, i když tedy linka setkávání s Ryanem mi už tak realistická nepřišla. Je pravda, že i jinak je v příběhu plno klišé a mnoho situací je značně přitažených za vlasy, jak již bylo zmíněno, především příběh Caitlin je takový dost nereálný... Ale některé scény byly celkem zábavné, i když méně cukrkandlu by knize určitě prospělo.

4 19.11.2018

Podrobné vylíčení osudu Joe Rantze a částečně i dalších veslařů a jejich trenérů, kteří si dokázali splnit svůj sen. Na knize je obdivuhodný její záběr - propojení barvitých veslařských reálií s historickým pozadím a náhledem do individuálních osudů, což dohromady vytváří velmi plastický obraz osudů celé osmy. Místy je tedy těch informací možná až moc, zvlášť pokud si jsou podobné - třeba popisy vítězných závodů a tréninků, ale zase se tím asi lépe přiblíží skutečnost, že veslování může být krásné, ale je to také velká dřina. O něco víc mi pak vadil občasný americký patos, ale jako celek určitě kniha stojí za přečtení.

4 13.03.2018

Je to kniha, ke které nejde přistupovat čistě racionálně. Ale pokud se člověk nechá unášet obrazy a emocemi, které příběh nabízí, pak ho kniha pohltí a po chvíli vyplivne s Diotimou, Kambýsem, Arsem, Dítětem-starcem na černém buvolu, lvy a dalšími postavami nesmazatelně zarytými pod kůži. Bauchau byl opravdu skvělým vypravěčem mýtů.

4 15.05.2017

Trochu mi vadil úvod - až po chvíli, než Vardenové dorazili k Dras-Leoně, protože opakované dobývání dalšího a dalšího města bylo trochu bez šťávy a vlastně se to i trochu pletlo. Situace obvykle vypadala špatně, ale pak se to nakonec v dobré obrátilo - vůbec tohohle vzorce pak už bylo v knize trochu moc. Navíc ne všechny postavy dobře fungovaly. Některé jsou už velmi schematické a třeba Roran se nakonec stal jakousi karikaturou sebe sama a Nasuada jako panovnice byla také pořád na jedno kopyto jako dokonale moudrá (pokud byla mimo tuto roli, byla ale celkem sympatická)... Obecně mě děj bavil víc tehdy, pokud byl nejednoznačnější a přišel s něčím překvapivým. Ale od Dras-Leony mě děj zaujal o dost více. S hrdiny příběhu jsem strávila skoro dva měsíce a určitě si na ně občas vzpomenu.

4 20.03.2017

Jedná se o podrobnou metodickou příručku pro realizaci případových konferencí s mnoha odkazy na praktické zkušenosti. Zvlášť oceňuji, že se autorka nechlubí jen svými úspěchy, ale uvádí i chyby, kterých se sama dopustila. I když se někdy trochu témata opakovala, považuji knihu za velmi přínosnou.

3 29.08.2017

Někdy pomalejší tempo vyprávění vítám - vyhovuje mi, pokud mám čas se víc do děje vpravit a vyladit se a lépe si představit místa, kde se vše odehrává. Příběh mě také stále poměrně dost baví - především pak to byly události u trpaslíků nebo scény u stromu menoa. Oceňuji také, že se Eragon přestal vedle Arye chovat neustále jako pako. Na druhou stranu mi trochu vadí schematičnost některých postav a situací (vztah Rorana s Katrinou je jak z červené knihovny) nebo to, že si s některými si s některými postavami dočasně neví úplně rady (Elva, král Surdy). A krev mi značně pila Nasuada, kterou bych v reálu snad ani potkat nechtěla (ale to nepovažuji za autorovu chybu, to jsem si jen potřebovala ulevit).

3 06.03.2017

Kniha mi přijde jako umělecká exhibice autorky, jak být co nejoriginálnější. Vezme se těžké téma umírání, přidáme k němu nějaké ty ujeté charaktery, co na tom, že zcela nevěrohodné. Matka by snad měla vypadat jako člověk s Aspergerovým syndromem, ale tomu neodpovídá její tendence uvažovat v metaforách, dcera je snad ještě divnější. Postavy spolu budou komunikovat velmi úsečnými dialogy a přidáme trochu odvážného sexu... Jen nějak nevím, proč by to měl někdo číst.

2 15.08.2017

Narativní přístup při práci s lidmi mám ráda, ale tady jsem měla někdy pocit, že je vše až příliš chaotické - myslím, že k tomu hodně přispívalo mísení postupu terapie a koučinku. Přišlo by mi lepší řešit obě oblasti odděleně, třeba s nějakým úvodem. U praktických případů z terapie mi zase většinou přišly ukázky příliš krátké a useknuté. Vedle toho, co terapeut v kterém momentu udělal, by mě zajímalo i zjistit, jakou změnu v dalším plynutí rozhovoru to způsobilo, ale ukázky většinou končily jen popisem intervence terapeuta. V knize jsou znát bohaté zkušenosti autorů s narativním přístupem, ale bylo někdy těžké se v textu zorientovat.

2 04.05.2017