MadlenkaM komentáře u knih
Fakt se mi líbilo podání, které autorka zvolila. Mám ráda tenhle ironický popis, se kterým se dosti ztotožňuji. Vlastně to vystihuje syrovost života ve vší svojí „kráse“.
Skvělý a napínavý příběh. Moc se mi kniha líbila.
Tak tahle kniha je nejhorší kniha, kterou jsem kdy četla. Tohle prvoplánové emoční znásilňování přímo nenávidím! A ještě je to tak špatně napsané… Gump neví, co jsou peníze a říká tomu papírky, ale ví, co je to ryba, nemocnice, maso? Kde to všechno vůbec zjistil? A když rvete psa do batohu, vůbec nezačne štěkat / vrčet / kňourat? Celkově je příběh děravý a nedomyšlený. Z autora je mi zle, týrání zvířat je vážná věc a zneužívat toto téma pro své vlastní obohacení a ještě takhle je hyenismus.
Opět moc krásná knížka od Oty Pavla. Díky němu jsem se mohla přenést desítky let zpátky a prožít s našimi fotbalisty cestu k jejich úspěchu. Je úžasné, jak dokázal popsat krásu tehdejšího fotbalu spolu s atmosférou která tehdy panovala. A klobouk dolů, co za fotbalisty jsme tenkrát měli a hlavně před trenéry Kolským a Vejvodou, kteří kluky dali dohromady a kteří je nešetřili.
Jsem zklamaná... Příběh to byl napínavý. Ale „wau“ ani „aha“ se nedostavilo. Musela jsem si dokonce po přečtení najít rozbor věnující se dílu, abych pochopila, že jsem to pochopila. Možná kdyby to nebylo celé překombinované, tak by mě kniha jako celek nadchnula víc. Takhle to pro mě bylo až moc. Mám spíš pocit, že je to vlastně napsané z „první“ a autor se v tom nějak ztratil. A že je celý potenciál příběhu totálně zmařený. Škoda. Velká škoda.
Co na knihu říct...
Částečně se mi líbila. Některá tvrzení jsou pravdivá. Ale nakolik je celkově kniha vědecky podložená mi není známo.
Co mi ale vcelku vadilo bylo, že autorka hodila do jednoho pytle spolu s inteligenčně nadanou pidi-menšinou i jedince, kteří vynikají ve sportu apod. Vážně jablka a hrušky?! Hovoříme přeci o lidech, kteří mají v IQ testech nadprůměrné výsledky. Ne ve sportu. Ne ve vaření. Na to jsou jiné tabulky, jiné testy a celkově je to i jiné téma.
Toto neseriózní odbočení celkově shazuje kvalitu knihy a relevantnost informací.
Korunu tomu nasazuje fb skupina, která je plná maminek, které se snaží vykřesat ze svého průměrně, až podprůměrně inteligentního dítěte novodobého Einsteina... Obávám se, že jiskrou v jejich přesvědčení jim byla právě tato kniha. Ale to je jen spekulace.
Závěrem ale oceňuji, že se tomuto tématu někdo věnuje. Jo, je to fajn. Jenže pokud bylo cílem pomoci nadprůměrně inteligentním, neměla by kniha mít mezery v logice a argumentaci. Mělo by se zdůraznit, že nestačí shledat, že se nás týkají jakési "symptomy", ale že bez odborného měření u odborníka není možné ani částečné potvrzení nadprůměrné inteligence. Za pár minut si na internetu také dokážu najít symptomy nesčetně nemocí a nabýt dojmu, že nemocná jsem. Sugesce je mocná věc a někdo by za poruchami potomků, či vlastních rád viděl něco, co tam není. Proto jen 2%. Proto tak málo... Protože když přijde na věc, je to jen drtivá menšina.
Já mám Remarqua strašně ráda. Píše moc hezky. Patří k mým nejoblíbenějším autorům. A tato kniha mě v tom jen utvrdila. Krásný je popis vztahu mezi Kernem a Ruth. Celkově se mi líbí tehdejší vztahy, pokud se jedná o ty kladné vůči uprchlíkům. A celkově ta doba byla něčím okouzlující a zvláštní. Těžko popsat, rozhodně doporučuji přečíst.
Kniha je naprosto k ničemu. Poskytuje sice rady,jak být šťastný, ale ty rady Vám nepomohou... Není totiž důležitý cíl, ale cesta... Což málokdo chápe.
Divím se, že to píšu, ale film se mi líbil víc než kniha. Možná kvůli tomu, že jsem ho viděla dřív... Nevím. Ale bylo to pro mě vcelku nudné a pomalé čtení. :-/
(SPOILER) ...a hrozné na tom je, že to tak opravdu bývalo. A co je ještě horší, že se to mnohdy pořád děje.
Kdo zažil týrání, tak se mu tato kniha bude číst těžko. Vzpomínky na to, že je na to člověk sám... Že nemůže udělat nic proto, aby tomu zabránil. Být lepší, nedělat chyby, nebýt na obtíž, zmizet... Nikdy to nestačí a stačit nebude.
Btw: Jinak super kniha, od začátku do konce se to pěkně odvíjelo. Hezká stará čeština, spousta psychologických jevů k zamyšlení. Jsem tedy trochu zmatená o jak dlouhý časový úsek se jednalo, ale těžko odhadnout, za jak dlouho dokážete utýrat dítě k smrti? Doufám, že na tuto otázku nikdo z nás nezná odpověď. Ale objasnilo by mi to alespoň, proč chlapec macechu nezabil. Či alespoň sebe. Kdo ví, no.
(SPOILER) Krásné, milé, naivní čtení. Když to teď zpětně zvážím, ona je to vážně tak trochu pohádka. Kdo by to byl totiž řekl, že Jiří Raška opravdu vyhraje zlatou medaili... Celý ten příběh vypadal spíš jako zbožné přání, komedie, výmysl. Vážně jsem do poslední chvíle nevěděla, že čtu životopis.
Moc se mi líbí, že vlastně každá z těch pohádek objasňuje to, proč jsou dnes věci tak, jak jsou z pohledu pana Čapka. Všechny příběhy jsou navíc strašně chytlavé.
Sluha Saturnin je mým hrdinou i dvojčetem v jednom. Skvělé zábavné čtení. :-)
Krysař se mi moc nelíbil. Text na mě působil až moc umělecky. Nepochopili jsem úplně účel, proč kniha vznikla. Pokud má nastínit lidské povahy a myšlení, tak znám lepší a zábavnější knihy.
Knihu jsem přečetla na dva „zátahy“. Tolik mě příběh bavil. Tak trochu byl i mým. Na konci jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela.
Pravdou je, že Demian je v každém z nás, ale kdyby byl vedle nás, bylo by to častokrát o něco snazší a veselejší. Život by pak vlastně vůbec nebolel, jenže byl by to pak vlastně ještě život? .....
Krásné fotografie s ještě krásnějšími básněmi a popisky. Velmi vtipné.
Opravdu zajímavý příběh s krásně vybarvenými charaktery postav. Přečteno jedním dechem na dovolené v Chorvatsku.
Krásná, filosofická kniha, která v sobě skrývá doslova poklad.