Maki229 komentáře u knih
Je skvělé, že jsou na světě takoví lidé jako Julie Tottman, kteří nejenže vzorně pečují o svoje zvířecí miláčky, ale dovedou zachránit i ty, co na své páníčky neměly zrovna štěstí. Je to krásné čtení pro pejskaře, milovníky zvířat, ale i pro ty, kteří si váží dobrých lidských vztahů.
Výborně jsem se pobavila a nasmála. Přestože jsou v příběhu i vážnější události, je to zmírněné právě tím, že vypravěčem je kocour Frankie.
Pobaví všechny, co mají rádi zvířata a lidi.
Ráda se k této knížce vracím. Je tam vše čtivě podáno, jak to jen pan Vondruška umí. Zajímavý příběh, který Oldřich z Chlumu s Otou rozluští. Svůj prostor a zásluhu tu má Ludmila, to mě vždy potěší. Ota se musí jednu chvíli přehrát v netypickou roli, kterou zvládne, všechna čest.
Dobře se mi to četlo i poněkolikáté.
Na této knize mě asi nejvíc fascinuje, že se celá odehraje během jedné noci.
Nechybí zde zajímavá zápletka s přesahem do minulosti, rytíři, krásné ženy a padouši. Oldřich z Chlumu, tentokrát pouze s Otou, vše zdárně odhalí a konec je dobrý, jak už to k těmto čtivým pohádkám pro dospělé patří.
Líbivou atmosféru dokresluje popis sněhem zasypaného hradu Krašova v době adventu.
Milé, úsměvné pohádky, které pohladí na srdci i po duši. Z podstaty je v nich hodně přírody, zvířat, také pohádkové bytosti i lidé. Nenásilně ukazují laskavost a moudrost a to že být slušný a pracovitý se vyplácí. Určitě se bude líbit i dnešním dětem.
Další z příběhů Oldřich z Chlumu v horkém a slunečném Znojmu. Zápletka je zapeklitá s přesahem do doby před 5 lety. Jako vždy je trefně popsaný život ve středověku se všemi šenkýři, sklepnicemi, lazebnicemi, preláty i vojáky.
Oldřich s pomocníky všem záhadám a vraždám nakonec přijde na kloub, tak jak to má v těchto historických detektivkách být.
Do rukou se mi dostalo vydání z roku 1922 s ilustracemi Gustava Doré-A, o to větší to pro mě byl zážitek, navíc všechny jsou psané ve verších. Pár známých bajek jsem znala, většinu z 58 uvedených však ne. Dávkovala jsem si je maximálně 4 za sebou, abych z toho alespoň nějaké poučení měla.
Tentokrát nás pan Vondruška ve svém detektivním příběhu přenese do středověkých Cách mezi studenty - goliardy, kam kdo jiný než panoš Ota krásně zapadne. Je v tom zamíchaná politika s volbou Richarda Cornwallského na římského krále. Dost práce tu závisí právě na Otovi, kterému to naštěstí bystře myslí a navíc zapojí hned několik žen místních a jednu českou šlechtičnu k tomu a jeho empatií a citlivým přístupem mu všechny pomáhají rády.
Nakonec se setká s Divišem a Oldřichem z Chlumu a vše dobře dopadne.
Přečetla jsem na základě ČV. Je to vhled do přiměřeně početné rodiny, kde si každý nese svůj kříž, svoje tajemství. Děj ubíhal, postavy mi byly sympatické, navzdory svým chybám, ale tak už to v životě chodí. Neuspokojil mě otevřený konec, někdo to takto má rád, mně se líbí, když je aspoň naznačen - myslím jeden, ne několik a čtenáři vyber si.
Většinou nečtu knihy amerických autorů, taky se nezabývám problémy středoškoláků a už vůbec nesahám po tématech zabývajících se sebevraždou. Názvem a obálkou si mě kniha přitáhla a nějak se to vše čtivě potkalo a moc se líbilo. Napsané s citem a porozuměním, jak hluboce mladí lidé prožívají život okolo sebe a podle mě je to kniha i pro nás odrostlé střední škole, protože i moje děti jsou o víc než deset let starší než hlavní hrdinové a přesto jsem se do čtení ponořila a něco mi to dalo. Musíme se naučit naslouchat svým nejbližším, ať už jsou mladí nebo staří a bude nám lépe na světě.
Čtivý román o tom, jak se 86letá dáma vydala do Antarktidy a popudem jí k tomu byl přírodopisný seriál v televizi. V knížce také najdete hluboké lidské příběhy popsaných hrdinů, které návštěvě Antarktidy předcházely. A jako v každém životě je i tady láska.
I když je kniha napsána před 170 lety, je pro mě lehce čtivá. Líbí se mi příběh a charaktery jednotlivých postav jsou dobře vykresleny, sympatické jsou mi ty citlivé z nich. Mírná detektivní zápletka dodá všemu nádech tajemna.
Knížku jsem si našla podle známě autorky Takové normální rodinky, kterou mám ráda s tím, že vyzkouším jiný detektivní žánr. A neprohloupila jsem. Děj zvolna probíhal v zasněžených horách odtržených od civilizace - odehrává se před 50 lety. Líbílo se mi to. Nemusím moderní rychlé trháky krváky. Ale ani to nebylo rozvláčné, což ani na 100 stránkách nejde, vyšetřování a odhalení probíhalo tak akorát rychle. Z mě příjemné čtení klasické detektivky.
Líbí se mi téma skupinky návštěvníků čajovny, kteří se znají pouze od vidění a probírají obecné věci jako např. počasí... Jednou majitele, který se rozhovorů účastní napadne, že by mohli přidávat zajímavé příběhy ze života. I když si to nejdříve nikdo moc nedokáže představit, časem se toho chytnou všichni. A tak to je s námi se všemi, každý z nás má zajímavý a originální příběh
Ráda se v knihovně zatoulám i do dětského oddělení a mnohokrát se mi to vyplatilo. I tentokrát. Krásné holčičí čtení od 8 do 100 let. Ani jsem si při vypůjčení nevšimla, že je to fantasy, to už téměř nečtu, hodně jsem je četla před 30 lety, tedy to co bylo :) a protože si ničím striktně nezavírám vrátka, přečtu si občas něco z říše fantazie i nyní a nelituji.
Vždyť plnit přání lidem okolo je nádherný dar, krásné téma.
Poklidné předvánoční čtení, jak jsem chtěla. Myslela jsem na 3 hvězdy, ale po 200 stranách mě to chytlo hodně, a tak jednu přidávám. Je to jen můj pocit, ne nějaká změna v knize :). Nestalo se mi, že by mě zaujalo více čtení až po tolika stranách, buď mě chytí dřív nebo vůbec. Sněhem a láskou zapadaný příběh pro romantické duše.
Milý vánoční příběh se šťastným koncem, který potěší děti i dospělé. Dobře se hodí do nynějšího předvánočního času. Vždy je úlevné, když někdo podá pomocnou ruku a skvělé vidět rozzářené dětské oči štěstím.
K titulu mě přivedla ČV. Potřebovala jsem sehnat něco z Maďarska, což nebylo úplně lehké. Nakonec se to povedlo přesně. Dovolenou jsem trávila v Budapešti, kde se taky celý děj odehrává. Druhé, co se povedlo, že mě kniha oslovila.
Chvílemi se mi četla rychle a někdy zase pomaleji, obzvlášť při vyhledávání spousty odkazů. Ty mi zase hodně vypověděly o historii Maďarska za II. světové války. Většina knihy je popisována z pohledu autora, jak vše prožíval a z každé věty čiší hlavní odkaz. Přežít. To se mu, jeho ženě a dětem povedlo. Pomáhal přečkat tuto zoufalou dobu spoustě lidí, nejen blízkým přátelům. Události jsou popisované pohledem člověka, který byl u toho, přesto s nadhledem a nijak krutě. I tak má Maďarsko statisíce mrtvých Židů, jako ostatně všechny země ve střední Evropě.
Pamatujme na to, nikdo už nechce vraždění nevinných lidí.
Kromě milých zážitků s kocourkem Dewey jsem se dozvěděla o životě v Iowě v malém provinčním městečku Spencer. Zaujal mě životní příběh autorky.
Je pěkné, že Dewey rozdával radost všem okolo, vycítil, kdo to zrovna nejvíc potřebuje, vždyť sám byl "nabíjený" nezměrnou láskou Vicki a tak je to správné.
S trefným, někdy jemným, jindy ostřejším humorem s trochou nadsázky zoufalého muže mezi samými ženami pan Vogel popisuje nejrůznější situace každodenního života učitele základní školy. Pobavila jsem se, občas i nahlas zasmála. Nejvíc se mi líbila kapitola KURZ PŘEŽITÍ i s tím co tomu předcházelo, jak ho jako dárek dostal.