Maki229 komentáře u knih
Krásně popsaný život na vesnici. A to paní Božena Němcová uměla mistrně. I když jsou popisy místy dlouhé, vůbec mi to nevadí, nejsou nudné, nýbrž k věci a já si to užívám, té krásné češtiny. Před mnoha lety jsem četla na základce a nějakým způsobem mě popisy dějů bavily i tenkrát, rozhodně to utrpení nebylo, jak to bylo s popisy ostatními si už nepamatuji. Je jasné, že nyní, když už má člověk více životních zkušeností s pěti křížky, najde ve vyprávěních hlubší rozměr. A vůbec je zde popsán život s radostmi i trápením, s vírou, že když se k sobě budeme chovat s úctou a pokorou, bude pro nás žití pozemské lehčí.
Ráda se v knihovně zatoulám i do dětského oddělení a mnohokrát se mi to vyplatilo. I tentokrát. Krásné holčičí čtení od 8 do 100 let. Ani jsem si při vypůjčení nevšimla, že je to fantasy, to už téměř nečtu, hodně jsem je četla před 30 lety, tedy to co bylo :) a protože si ničím striktně nezavírám vrátka, přečtu si občas něco z říše fantazie i nyní a nelituji.
Vždyť plnit přání lidem okolo je nádherný dar, krásné téma.
Celá kniha je o hraní si se slovy a často také s celými pořekadly, příměry a příslovími. Neodolám a uvedu příklad s penězi. Že jim říkáme prachy je známé, ale že se tento výraz poprvé objevil zdokumentovaný v černé knize mladoboleslavské v roce 1507 mě fascinuje. Přitom já bych to tipla tak na 100 let, když se odvážu tak 150 a on se používá už v renesanci.
Prostředek knihy se na mě až moc táhl, občas je zde znát, že je kniha napsaná bezmála před 60 lety, ale konec to zase vylepšil. Za mě 4 hvězdy.
Pěkná jednohubka na odpolední přečtení v adventním čase. Poukazuje se zde, že i na policejní stanici se může na vánoce vytvořit atmosféra harmonického okamžiku mezi všemi zúčastněnými včetně zadržených.
Sestru Angeliku mám ráda a pravidelně na Českém rozhlase poslouchám její pořad. Sympatické je, jak umí skloubit řeholní život s tím pro nás "běžným". Je to ovšem její součástí a vším se prolíná radost. Ta je v životě důležitá, taky zodpovědnost a pokora, jenomže ta radost to tak celé prosvětlí a pak je člověku lépe. Což je vidět v péči o nemocné a taky inspirující v její práci s mladými při učení dramatické výchovy a dalších předmětů nebo také vychovatelkou v pasťáku.
Jako bonus jsem zde našla 2 inspirující knihy : Tichá srdce – kláštery a jejich lidé a druhá je Žena v době katedrál.
Život spolubydlících mě zaujal, originální námět. Není pouze o tom, jak Tiffy a Leon spolu chtějí vycházet a snad se čím dál více poznávají prostřednictvím psaných vzkazů, je tu také příběh Leonova bratra, Tiffyini bývalí i současní přátelé a nahlédnutí do nemocnice, kde je Leon ošetřovatelem. Zkrátka a dobře je tu více vrstev a všechny se mi líbily. Více nebudu prozrazovat, stojí to za přečtení.
Kdo čte rád Vondruškovy příběhy ze středověku, doplní si tím některé mezery v jeho knihách a navíc se dozví, jak se pan Vondruška k psaní historických detektivek dostal. Také tu vysvětluje některé rozpory v knihách. Buď k obecně vykládané historii nebo "překlepy" v posloupnosti konání svých postav. Kdysi jsem se v tom také šťourala, ale už tak 10 let to neřeším a s chutí si čtu všechny příběhy, protože jsou čtivě napsané a vyšetřované zápletky taky smysluplně klapnou. Pro mě je to bezva relax.
Nakonec bonusem 4 pěkné příběhy - dva z mládí, jeden jak Oldřich z Chlumu přišel k Divišovi a v posledním dostanou prostor Wolfgang se Šonkou.
Poklidné předvánoční čtení, jak jsem chtěla. Myslela jsem na 3 hvězdy, ale po 200 stranách mě to chytlo hodně, a tak jednu přidávám. Je to jen můj pocit, ne nějaká změna v knize :). Nestalo se mi, že by mě zaujalo více čtení až po tolika stranách, buď mě chytí dřív nebo vůbec. Sněhem a láskou zapadaný příběh pro romantické duše.
Mám vydání z roku 1984. Naštěstí jsem si včas všimla, že zde jsou v jedné knize dohromady druhý a třetí díl, a tak jsem se vyhnula hledání a zklamání dalšího dílu :). Trilogie se uzavírá. Postavy jsou zde krásně prokreslené a ukazuje se, že nic není černobílé, navíc v drsných kulisách 12.století.
Přesto všechno je zde i romantické dobrodružné počtení, za mě plný počet.
Pokračování Nebeského stromu v druhém dílu nás dále provádí počátkem 12.století ve druhé generaci mladého Harryho Talvace, až ho přivede k nenáviděnému Ralfovi Isambardovi. Život je pestrý a nic není tak jasné, jak se na první pohled zdá.
Těším se na třetí díl.
Za mě letos jedna z nejhezčích knih, která mě potkala. Krásně rozvíjí ženskou spiritualitu na osudech 3 žen z různých století. Příběhy se během čtení postupně prolínají a na konec krásně propojí a uzavřou. Je to o lásce k přírodě a také o tom, jak si každá žena, nejen v této knize, hledá svoje místo na slunci a ve společnosti a přitom se cítila spokojená, ale také užitečná.
Kniha mě zaujala názvem. Po pravdě o Tomáši Holubovi jsem do té doby neslyšela. Když jsem navíc zjistila, že rozhovor vede můj oblíbený Martin Veselovský, neváhala jsem a pustila se do čtení.
Zajímavého je tam toho spoustu. Od dětství, přes cestu do semináře až po současnost a práci s mladými. Hodně mě zaujala kapitola, když byl kaplanem na zahraničních misích. Co mě naopak trochu nudilo, byl popis církve coby instituce. Celkově to hodnotím kladně, postřehy a myšlenky člověka, který nás může obohatit.
Detektivní povídky z pera mého oblíbeného autora. Je jasné, že u mě vede Oldřich z Chlumu se svými pomocníky. Ale protože jsem tuto knihu nečetla poprvé, přišla jsem na chuť i druhé polovině středověkých soudniček.
Za mě za obě části plný počet.
Šéfinspektor Robert Kett do úmoru vyšetřuje další vraždu. Nic není tak, jak zprvu vypadá. Práce detektivů těžká, čtení pro nás lehké, odsýpající. Do toho všeho se musí starat o své tři malé dcerky, a tak nechybí ani humor.
Milý vánoční příběh se šťastným koncem, který potěší děti i dospělé. Dobře se hodí do nynějšího předvánočního času. Vždy je úlevné, když někdo podá pomocnou ruku a skvělé vidět rozzářené dětské oči štěstím.
Moje první knížka od této autorky, kterou mám už dlouho v hledáčku.
Překrásná. Líbil se mi příběh i sluncem prozářené prostředí ostrova Kypru. K ději bych napsala, že každý máme nějaké tajemství. Tady jich bylo více a jsou čtivě zpracována. Romantické lásky nechyběly, přesto si myslím, že toho tu najdeme víc.
Další dobrodružství Oldřich z Chlumu. Líbí se mi jako ostatně všechny knihy s ním. Někteří zde poukazují na větší množství postav a komplikovanost příběhu. Podle mě to příběh naopak dělá zajímavějším. Četla jsem ho trochu pomaleji a snažila se rozlousknout, což se mi povedlo tak napůl.
I když jsou to detektivky, při jejich čtení si vždy příjemně odpočinu a ponořím se do vzdáleného 13.století.
Výborně jsem se pobavila a nasmála. Přestože jsou v příběhu i vážnější události, je to zmírněné právě tím, že vypravěčem je kocour Frankie.
Pobaví všechny, co mají rádi zvířata a lidi.
Poslouchala jsem jako audioknihu načtenou přímo aktérkou paní Chantal. Skvělé. Její nezaměnitelný přízvuk dodává všemu šťávu. Dovídáme se příhody z dětství, mládí i postupného přesídlení z Marseille do Brna a časem do Prahy. Další postřehy se týkají pracovního života, ale třeba i automobilových závodů.
Všechno směřuje k jejímu nezničitelnému optimismu v životě a za to ji mám ráda.
K titulu mě přivedla ČV. Potřebovala jsem sehnat něco z Maďarska, což nebylo úplně lehké. Nakonec se to povedlo přesně. Dovolenou jsem trávila v Budapešti, kde se taky celý děj odehrává. Druhé, co se povedlo, že mě kniha oslovila.
Chvílemi se mi četla rychle a někdy zase pomaleji, obzvlášť při vyhledávání spousty odkazů. Ty mi zase hodně vypověděly o historii Maďarska za II. světové války. Většina knihy je popisována z pohledu autora, jak vše prožíval a z každé věty čiší hlavní odkaz. Přežít. To se mu, jeho ženě a dětem povedlo. Pomáhal přečkat tuto zoufalou dobu spoustě lidí, nejen blízkým přátelům. Události jsou popisované pohledem člověka, který byl u toho, přesto s nadhledem a nijak krutě. I tak má Maďarsko statisíce mrtvých Židů, jako ostatně všechny země ve střední Evropě.
Pamatujme na to, nikdo už nechce vraždění nevinných lidí.