Maki229 komentáře u knih
Pan Schwarzenberg splnil titulek plnou měrou. Pro naši zemi toho hodně vykonal. Nejen po sametové revoluci, potřebným pomáhal i dříve.
Nesmírně si jeho odkazu vážím.
V knize jsem se dočetla o zážitcích z mládí, nejvíce poznatků je však z dospělosti, jak z Rakouska před rokem 1989, tak později u nás. Hodně toho napoví poslední část knihy věnovaná vzpomínkám blízkých osob na Karla Schwarzenberga. Různé zážitky propojuje především noblesa, elegance, etiketa, humor, slušnost a pomoc druhým. Kéž by tu bylo více takových.
Na této knize mě asi nejvíc fascinuje, že se celá odehraje během jedné noci.
Nechybí zde zajímavá zápletka s přesahem do minulosti, rytíři, krásné ženy a padouši. Oldřich z Chlumu, tentokrát pouze s Otou, vše zdárně odhalí a konec je dobrý, jak už to k těmto čtivým pohádkám pro dospělé patří.
Líbivou atmosféru dokresluje popis sněhem zasypaného hradu Krašova v době adventu.
Milé, úsměvné pohádky, které pohladí na srdci i po duši. Z podstaty je v nich hodně přírody, zvířat, také pohádkové bytosti i lidé. Nenásilně ukazují laskavost a moudrost a to že být slušný a pracovitý se vyplácí. Určitě se bude líbit i dnešním dětem.
Kniha je důkazem, že se i věci bolestné dají popsat krásně, čtivě a tím zaujmout čtenáře. Vždy je dobré, když se dovídáme o historii a to i o té nedávné, přinejmenším je to poučné, snažit se chovat tak, abychom už neopakovali fatální chyby.
Přes všechny útrapy Mirky a především Hany je na konci naděje a to se mi líbí.
Další z příběhů Oldřicha z Chlumu, kde nechybí vyšetřování vražd, sklepnice a také touha Oldřicha a Ludmily vzít se a udělat pro to co je možné. Tentokrát je i více humoru, obzvlášť když se protivníci pokoušejí oženit Otu v domnění, že je to Oldřich z Chlumu. Nechybí věrný popis dané doby a tak jsem si to jako vždy užila.
Zase jednou jsem měla chuť na detektivku a našla tuto. Čtením jsem příjemně strávila čas. Výborná zápletka a navíc je to okořeněné zážitky vyšetřovatele - otce tří dcer, které mě pobavily a přidávám se k té skupině čtenářů, co si myslí, že tím knihu obohatily.
Příběh mě oslovil. Je dobré se občas podívat na život svůj i nás všech obecně, z jiného pohledu, ideálně nadhledu, srovnat si hodnoty a pak už jen žít šťastný život se svými blízkými. To je dle mého mínění základ šťastného žití.
Víra je důležitá, ať už si pod tím lidé představí různý obsah.
Danielu Drtinovou mám ráda už léta letoucí, poslední roky pravidelně sleduji DVTV, které má vysokou zpravodajskou úroveň. V knize jsem se dočetla zábavné střípky z dětství a mládí a také mnohdy dobrodružnou práci v ČT.
Zajímavý vhled do jejího života také nabízí rozhovory se známými lidmi ve druhé půlce knihy. Jak už název knihy napovídá, ukazuje dvě polohy života paní Drtinové a obě jsou bohaté.
Moc krásný příběh o tom, jak naši lidé chodili " za službou" do Vídně, pěkně rozšířený o popis osudu vozky Hájka, který měl rád lidi a koně a z východních Čech jezdil měsíc co měsíc do Vídně a obchodoval s ledasčím.
V povídce nechybí láska a výstižně popsaný život v 19.století. Jako vždy a všude jsou zde popsáni lidé laskaví, kteří pomáhají druhým, tak i bídáci neštítící se ničeho.
Zase moc krásné popisy paní Němcové slovenské krajiny i místních lidí a jejich tvrdého života. Tato povídka mě však oslovila ze všech nejméně, snad že příběh byl příliš stručně napsaný. Je to jen můj pocit a 4 hvězdy si za mě rozhodně zaslouží.
S trefným, někdy jemným, jindy ostřejším humorem s trochou nadsázky zoufalého muže mezi samými ženami pan Vogel popisuje nejrůznější situace každodenního života učitele základní školy. Pobavila jsem se, občas i nahlas zasmála. Nejvíc se mi líbila kapitola KURZ PŘEŽITÍ i s tím co tomu předcházelo, jak ho jako dárek dostal.
Další z příběhů Oldřich z Chlumu v horkém a slunečném Znojmu. Zápletka je zapeklitá s přesahem do doby před 5 lety. Jako vždy je trefně popsaný život ve středověku se všemi šenkýři, sklepnicemi, lazebnicemi, preláty i vojáky.
Oldřich s pomocníky všem záhadám a vraždám nakonec přijde na kloub, tak jak to má v těchto historických detektivkách být.
Naprosto mě pohltil příběh Violy, jak po získaném dědictví po dědovi odjíždí na jih Moravy a s plnou vervou a bez znalostí se pouští do práce na vinohradu. Naštěstí jako všude jsou zde i milí lidé, velké štěstí má na sousedy, kteří jí poradí, zaučují a pomáhají jak se dá. Jako v životě je to na houpačce - nahoru a dolů. Někteří místní jí vůbec nevěří a další i škodí. Přes veškeré peripetie se nakonec Viola dočká šťastného konce, moc jsem jí fandila.
Pro mě to má navíc dva bonusy. Jako mladá jsem taky zakládala firmu a je jedno že v jiném oboru, poprat se s ledasčím a s ledaským musíte vždy. Druhým bonusem je prostředí vinohradů a vinařů, můj muž "přičichl " na 6 let k pěstování, výrobě a prodeji vína, tak to pro mě nebyly úplně neznámé vody a moc jsem si to užila.
Příběh se odehrává na dvou místech - v bavorském Mühldorfu a pokračuje po 3 měsících na hradě Lichnici, kam všichni zúčastnění dojedou, ani nevědí proč a co se tam bude dít. Jak známe příběhy Oldřich z Chlumu, dojde k vraždě, vyšetřování a zdárnému odhalení nejen pachatele, ale i souvislostí s Bavorskem.
Příjemné zpestření čtením za deštivých dnů
Velice zajímavý průvodce po mnoha místech naší vlasti s upozorněním na prameny a studánky, které vždy souvisejí s různými historickými osobami, často až z dalekého dávnověku jako je třeba kněžna Libuše.
Knížku jsem si zvolila do Čtenářské výzvy. Proč číst pouze o druhé světové válce a že toho je opravdu hodně i já něco přečetla. A proto jsem zkusila punské války. Historii mám ráda a tak se poučím o něčem pro mě novém. A bylo toho dost. Znovu jsem si nastudovala staré Kartágo, počínaje tím, kde všude se rozkládalo a ve kterých stoletích bylo v rozkvětu. Popis žití v dané době pan Flaubert popsal taky náležitě. Něco málo jsem si načetla i o něm a dozvěděla se, že podklady k historickému období studoval podrobně.
Doba to byla hodně drsná. Při vší úctě, můj oblíbený středověk v zábavnější románové literatuře, ale i ve vědeckých knihách plných faktů, válečných vřav a bitev i epidemií se oproti tomu jeví jako milý ženský románek červené knihovny. V době punských válek byla brutalita neskonale větší jak v počtu desítek tisíců mrtvých, tak i ze zacházením s lidmi a to nejen otroky. Pozastavila jsem se i nad obrovským bohatství některých vládců, které jak vidno spláchla vlna času a nezbylo z něho vůbec nic, to je také k zamyšlení, snad i k poučení.
Kniha má příběh a ten se mi líbil, i ten konec. Hodnotím plným počtem hvězd
Další pěkná detektivka ze 13.století. Staří známí Oldřich z Chlumu, panoš Ota i Diviš vyšetřují především na Křivoklátě. Otův příběh je rozšířen o osobní rovinu a další specifikum tohoto případu je, že politikaření ve vládě je tu odnepaměti jako lidstvo samo. Oldřich s přáteli na vše přijde a tak to má být. Za mě spokojenost
Do rukou se mi dostalo vydání z roku 1922 s ilustracemi Gustava Doré-A, o to větší to pro mě byl zážitek, navíc všechny jsou psané ve verších. Pár známých bajek jsem znala, většinu z 58 uvedených však ne. Dávkovala jsem si je maximálně 4 za sebou, abych z toho alespoň nějaké poučení měla.
Moje první kniha od Škvoreckého a byla jsem mile překvapena. Je čtivá, přestože často popisuje pro dnešního člověka nezáživné porady v socialistické redakci knižního nakladatelství a hlavně až neuvěřitelné situace v čem všem se babrali a co všechno se muselo a nesmělo schválit. Celkově i s milostnými příběhy to svižně odsýpá a závěr se nese v duchu detektivek pátera Knoxe. Spokojenost.
Milé vtipné pohádky a bohatá čeština ukázaná v celé své kráse jednoho z našich největších spisovatelů. Pohádky jsem už znala a přesto si je náležitě užila, všechny jsou pěkné, moje nejoblíbenější je Pohádka pošťácká.
Myslím, že jsou i po těch 100 letech čtivé i pro dnešní menší děti, které by tímto získaly mnohem větší slovní zásobu.