marcela6183 komentáře u knih

Stále si nejsem jistá, jestli je fimové zpracování tím, co knize svědčí, nebo ji zabíjí. Každopádně na podkladě skvělé knihy jsem se rozhodla odsledovat i film. Nebyla to úplná ztráta času. Ale zase ani takové nebeské blaho, jak by "kultovní film" mohl dát.
To byla spíš nemístná preambule ke knize, která je pro mne ještě stále skvělá na téměř pět hvězd. Kterou ale ne úplně umím strávit a pochopit. Stále mi i po několikátém čtení NĚCO uniká a chybí. Znáte to, když čtete slovo od slova, pomalu a těžce - a i přes to vám utíká nějaká myšlenka. Nebo ji možná nevidím. Asi jen nemám ráda to nedějové pustoprázdno na konci, kdy Hal selhal, Bowman zmizel a to zatracený mimino poprvé zaplakalo.

3 03.08.2016

Proč se do hájen něco jmenuje po naději, když moje jediná naděje spočívala v tom, že to rychle přelistuju, abych nedostala záchvat deprese dvakrát za stránku.
Tři dny koncentrovaného šílenstvíí na stránkách nemocných vztahů, vyšinutých jedinců a porušených morálních a citových vazeb. Ale zato o to lepší happy end. Jednoduše paralela k životu jak vyšitá. Nezávidím Pipovi jeho úděl, těžko můžu srovnat, když nejsem sirotek. Ale můžu se spravedlivě rozhodnotu, že knihu podruhé číst nebudu.
Měla pro mne kouzlo toho jediného čtení s jedinečným zážitkem. Nebyla jsem zvědavá. Spíš tak nějak nenaladěná na celkové vyznění knihy. Ne nutně potřebuji dobré konce. Jen mi chyběla vize - to, že by příběh nějak směřoval. Taky tak nějak plyne.
Jelikož jsem žena činu a nenechám si život jen tak prosypat mezi prsty... dávám čtyři a jdu něco rozumného dělat!

3 03.11.2015

K tvůrčímu duu Rada-Žák jsem se dostala velmi pozdě. Jako že velmi. Na vysoké, při tvorbě diplomky díky četbě Lidových novin ze třicátých let.
Je vidět, že autor sám byl středoškolským pedagogem. Vidím ho přesně jako pravzor pro profesora Matulku.
HTO tady o kousek níž cituje popis, u kterého jsem doslova umírala smíchy - a má pravdu, tohle je jedna z perel českého humoru. Přijde mi líto, že tolik perel školních tříd padá pod stůl a nemáme druhého Žáka, který by je zachytil. Leč Díky Bohu i za toho jednoho, kterému se povedla výtečná sonda do praktik českého školství.
Doba i lidé se změnili. A ne vždy k lepšímu. Přála bych tedy dnešním učitelům, aby měli třídu bujnou, ale zvládnutelnou. Veselou ale vědění chtivou. Vždy plnou, ale slušnou a tichou.
A panu Žákovi poděkování za jeho práci i psaní - a čtyři hvězdičky ode mne.

3 09.10.2015

Na mne trochu netypicky heslovitě - četla jsem "už" na skolku roku 13 v angličtině na doporučení kolegyně z práce. Co si o té kolegyni myslím, bylo trošku upraveno tím, že knížku hodnotila jako nejlepší věc, co kdy četla.
Klady:
- co udělal Harry Potter pro děti, udělalo Fifty pro maminy z kuchyně. Maminy z kuchyně by ale měly mít rozum;
- pozitivně vnímám otevření (=polechtání) nového tématu D/s vztahu a BDSM;
- když od děje moc nečekáte, protože to berete jako porno, občas to překvapí.
Zápory:
- naivita hlavní hrdinky mne nutila pustit si na pozadí na počítači TBBT, abych to intelektově dorovnala;
- bombastická mediální kampaň spolu s neuvěřitelně tlustým českým vydáním (stále ho nemám, hýčkám si to to anglické v paperbacku);
- to opakující se klišé odměny/trestu, viny/odpuštění, útěku/návratu a zloby mě straší ještě teď, když to píšu.
Neutrál:
- vývoj postav - jelikož aspoň trochu naznačený byl;
- snaha šokovat - jelikož to se fakt povedlo;

A dovolila bych si polemizovat - nebyla to naprostá ztráta času. Ani to není ztráta soudnosti čtenářů/ek. Je to účinná masáž tím, co doma nemáme. Prostě porno pro kuchyňky = ta jedna a půlhvězda myslím sedí.

3 09.10.2015

Někdy se najde kniha, která je tak hluboká, že ji čtete jen jednou, nepochopíte ji a víte, že ji už nikdy číst nebudete chtít. Můj případ.
Jinak mám Eca ráda - jako univerzitního lektora a skvělého rétora. V rovině populárně-vědné. S beletrií se my dva míjíme. Začala jsem totiž podobně číst i Baudolino. Ale dopadlo by to stejně, takže patří mezi knihy, které jsem nedočetla.
Určitě jedinečný příběh a náročné čtení skrz několik žánrů. Plavala jsem a nevěděla, který si vybrat. Takže pro mne osobně těžce stravitelné, zdlouhavé a nedoceněné. Za dvě.

3 21.08.2015

Jen víc, jen hloubš, jen dál pod kůži malého povrchního měšťáčka. Ať to bylo před dvěma stoletími nebo včera, pořád to funguje.
A zrovna tak je jedno, jestli to byla administrativa carského ruska, habsburské monarchie, pseudodemogratické republiky české nebo starověkého Říma. Dej blbovi přepážku a židli a vytvoříš boha. Sešli na boha nadřízenou instanci a najdeš patolízala.
Dokonalá sonda, nadčasová alegorie, čtyřka k tomu a touha pro jednou (sic!) vyznávat chaos.

3 18.08.2015

Viděno optikou autorovy další tvorby, nijak se to nevymiká. Viděno optikou malého českého člověka, je to docela masakr. Naštěstí vlastním dík odičům předlistopadové vydání a opravdu je to nebe a dudy - myšleno ušetřeme si pesuchytré komentáře o zvěrstvech éry a zločinnosti režimu.
Především - král Šumavy je lidský příběh. Nevidím ho jako heroismus - spíš hyenismus doby na lidech a lidech na jiných lidech. A zároveň jedno velké kdyby a memento. Nebylo by třeba střílet na hranicích lidi, kdyby se jim ukázalo, že i za hranicemi je chleba o dvou kůrkách.
Poučení? Špatně nastavený režim s ducha vymývající ideologií plodí zrůdy.
Nechci už číst nikdy znova, jedno stačilo, ale byl to dechberoucí zážitek na úrovni trojky.

3 18.08.2015

Miluju piráty, rytíře, zlobivé kluky a sci-fi. Nikoli nutně v tomto pořadí. Nikoli nutně stejně intenzivně.
Tohle byla první knížka o rytířích, kterou jsem v životě potkala a sama četla. Bylo mi osm, bylo to ještě za totáče a totálně jsem tomu příběhu propadla. Natolik, že když to šlo v kině, vyměnila jsem s maminou měsíc jedniček v žákajdě za lístek do kina:-)
Válka růží je dodneška moje oblíbené téma. Kniha k tomu nemalým dílem přispěla.
Motiv putování, převleky, útěk a nerovná láska jsou fascinující témata. Navíc pokud je zpracování tak poutavé, jako u Stevensona, budete zaručeně číst jedním dechem. Navíc pointa v příběhu a mimo příběh sám mne dostává i dneska. Z nostalgie pěkná čtyřka.

3 21.07.2015

Pro mne zůstává kniha komplexním vyprávěním úchvatného příběhu zrady, bolesti a rafinované pomsty.
Viděla jsem z dálky ostrov If, prošla jsem se po Marseille, navštivila jsem Paříž... a všude jsem si vždycky vybavila - tady chodil Monte Christo. I tohle dokáže dokonalá kniha. Takže pro všechny tři díly mám tentýž komentář, stejné hodnocení a totožné resumé.
Pokud chcete dobrodružství, příběh a psychologii, vezměte Monte Christa a čtěte. Nebude to na večer. Nebude to oddychovka, ale budete mít radost.

3 15.07.2015

Pro mne zůstává kniha komplexním vyprávěním úchvatného příběhu zrady, bolesti a rafinované pomsty.
Viděla jsem z dálky ostrov If, prošla jsem se po Marseille, navštivila jsem Paříž... a všude jsem si vždycky vybavila - tady chodil Monte Christo. I tohle dokáže dokonalá kniha. Takže pro všechny tři díly mám tentýž komentář, stejné hodnocení a totožné resumé.
Pokud chcete dobrodružství, příběh a psychologii, vezměte Monte Christa a čtěte. Nebude to na večer. Nebude to oddychovka, ale budete mít radost.

3 15.07.2015

Je to naivní, ale není to sladké.
Psal to spisovatel, co tam nikdy nebyl, a přesto to nevadí.
Není to o přírodě, ale o lidech.
A lidé jsou černobílí (haha), a/morální, stateční, zbabělí.... ale sví.
Pár scén mne dostalo i v dospělém věku. Syrová jednoduchost a jednoznačnost smrti Nšo-či třeba. Proměna greenhorna na lusknutí prstů. Jako přemýšlím, jestli má May v šuplíku někde i nezkrácenou verzi:-)
Pro mne sladký nadprůměr a velmi spokojené čtyři.

3 15.07.2015

Po přečtení Posledního kmotra jsem se opravdu těšila, že tohle mi zase zvedne náladu na pět hvězd. A dopadla jsem na prdel ke třem.
Ale proč proboha?
Přišla jsem si, jako kdyby Puzzo seděl ve třetí lavici a snažil se opisovat od Puzza v pvní lavici, přičemž mu zavazel stín Puzza v lavici druhé. Stejné postavy, o ouverturu postaráno, ale potenciál na velký příběh tak nějak podle mého nevyužitý. Na autorský styl příliš přímočaré. Zabij nebo budeš zabit na třechstech stranách? Achich ouvej.
Ale jsou i nesporná pozitiva. Fakt cítím rozdíl mezi Amerikou a Sicílií. Mentální, kulturní. Za tohle bych dala snad Pullitzera. Puzzo oprávněně patří mezi geniální spisovatele. To rozhodně. Tři a půl.

3 07.07.2015

Pořád se nedokážu rozhodnout, jestli Sparehawka miluju, nebo ho chci za bráchu. Leštit si s ním auto už podruhý nebudu, protože ta čenobílá dokonalost mi začíná lézt trochu na nervy. Dala bych poklad za trochu duševně pekelného konfliktu. Ale co mne bavilo a naopak perfektně nastartovalo na pozdější čtení Tolkiena, bylo vykreslení filozofie a kultur a všemožných náboženství. Přestala jsem se nudit. Začetla jsem se a bylo to zase dobrý.
Pokud se tu najde ještě někdo podobně odvážný, kdo by zrušil třetí díl a z jeho celé záplatky udělal velkolepou poslední kapitolu, ať hodí palec, protože si případám jako idiot. Prostě trilogie jo, ale stačily by dva díly. Protože takhle to není na víc, jak za čtyři. S odřenýma ušima.

3 07.07.2015

Tak já se nemohla dočkat a hrábla po Stay with Me v angličtině. Trochu jsem čekala něco jiného, protože první příběhy mne zakotvily jinde, v jiném prostřetí a jiném myšlenkovém nastavení. Nejspíš si dám oraz a někdy před spaním to zkusím lousknout ještě jednou. Protože takhle je to za dvě. Jelikož zápletka sice pěkná, ale nenadchla, nepřekvapila. Pointa jakbysmet. A mindrák mám z toho, že mi Calla přišla retardovaná. Takže zatím dvě. Třeba to ještě reviduju na opakované přečtení. Uvidíme.

3 07.07.2015

Já jinak nemám Olbrachta ráda. Tak nějak podvědomě. Ale za to může Anna, nikoli "knížky pro děti". Takže přesně tahle kniha může dnes za to, že mám ráda hostorii, sleduju historické dokumenty a chodím na exkurze po hradech a zámcích.
Taky jsem poprvé pochopila kritickou práci s textem, pomohly mi v tom Olbrachtovy úvody. Opravdu skvělá práce. Byla jsem jako fascinovaná díky zapojení do děje v ich-formě (v konstrastu s vyprávěním v er-formě).
Ze samotného zpracování třech významných českých kronik bych vyzvedla tu Křišťanovu: mám dojem, že o Ludmile ani o Václavovi jsem do té doby (a ani do doby před Toulkami českou minulostí) nečetla nic tak pěkného.
Za pět a smekám.

3 07.07.2015

Nejsem si jistá, jestli bych zrovna tuhle knihu brala jako zastaralou, nebo naopak jako současný bestseller. Vždyť pomineme-li fakt, že loď byla dřevěná a myšlení středostavovské, pořád je to úžasný příběh, který můžete hltat ještě víc, než Trosečíka s Hanksem. Přece jen si nemyslím, že by se to četlo lehce. Překlad, který mám já, je kdeco, jen ne čtivý. Takže to netkví zrovna v něm. Příběh jsem si zamilovala a je skoro mi bylo líto, že ho fakt zachránili. Třeba tak rok dva navíc... :-)

3 16.06.2015

Řeklo by se nějakých 150 let od vydání, no a co? Stále je to pěkný milostný příběh, neskutečná legenda, solidně napsané dobrodružstí a co je asi nejdůležitější: nemá to sice klasický happy end, ale pointa byla i přesto jedinečná.
Britský Jánošík se mi trefil do dobrodružného období, takže jsem se nemohla nabažit. Ano, čehlo se to fakt blbě. Dlouhé věty, na "dětskou knihu" pitomá sazba. A přitom geniálně vymyšlené dějové zvraty. Bez uzardění tři a třičtvrtě.
Filmy i seriály mi toho ale rozhodně tolik jako kniha nedaly. Nemluvě o tom, že v nich měl Robin tendenci neumírat. Ale to je samostatná kapitola.

3 07.06.2015

Tak já nevím - asi je očekáváno, že se připojím k všeobecnému nadšení. Kniha není špatná. Dokonce je její první dvě třetiny brilatně napsané. Přesně do chvíle, než se holka zamotá dio opakovaček. Jasně. Život je monotónní. Proto čteme, co nemáme, abychom tomu utekli.
Bylo to otevřené, bylo to šokující.
Navíc je ta knížka stejně stará, jako jsem já (skoro).
Jedno, a opravdu poměrně brzy, ji dám přečíst svým dětem. Protože jakákoli prevence je potřeba.
Já nad tou holkou nebrečela, neměla jsem na ni vztek, jen jsem si celou dobu říkala: proč jí někdo nepomůže. Opravdu nepomůže. Tolik k institucím.
Myslím, že se reálný požitek je jedinečný. Já ho nemám, jsem doprdele i nekuřačka, tak se mi to kecá. Johnovo Memeto proti tomuhle působí jako teenager. Umělecký, ale nedospělý.
S trochou váhání ještě stále čtyřka.

3 07.06.2015

Na základce jsem četla Petišku. Jako dítě jsem tak dostala neocenitelný impulz. Dodneška mne Řecko a jeho mytologie fascinují.
Navíc překlad p. Mertlíka je pro mne srozumitelný a dává pro mne poezii soudobý přídech. Jistě, je to poezie, člověk se musí nutně povznést nad fakt, že některé zpěvy jsou vlastně jen umělecké (takové to jak vás našponovat, jak starou gumu v trenclích, abyste to čtení měli na dýl).
O chlup hvězdy horší než Orestea, protože tohle pro mne není lehké čtení. I tak nadprůměrná čtyři a půl.

2 06.10.2015

Tak četla jsem sestře - a unesená nebyla. Viděla jsem Johnieho Deppa a díky němu jsem to skousla. Starší filmová verze z 50. let mi taky moc vtipná nepřipadala. Bože nedopusť, aby tahle kultura převálcovala lišku Ryšku Erbena a Babu Jagu Krásy nesmírné.
Sice nejsem dítě, leckdo by mohl namítat, že pohádky jsou především pro ně. Ale přece taková Perníková chaloupka je docela slušný horor i pro dospělé.
Jinak mám pana Carrolla ve velké úctě, protože ne každý matematik je vybaven obrazotvorností. On zcela jistě je - jen nikoli takové, která by byla mým šálkem kávy. Ty dvě jsou tedy odrazem mé nechápavosti jeho tvůrčího génia.

2 06.10.2015