marek4156 komentáře u knih
Z poslední knihy máme děj, postavy a zápletku, můžeme buď začít rozjet epický příběh nebo začít párovat většinu hlavních postav
A kniha se vydala právě tím směrem
Možná je to mnou, nikdy jsem moc nebyl na romantiku a proto pro mě většina toho cukrování byla moc (včetně slavného hodní gangsteři vs. zlá policie)
Plus chudák Mates, takový pěkný rozjezd jako chladný válečník a skončil jako největší simp
Kdyby tam alespoň bylo více těch "Vlastně jsem doopravdy zlý" scének jako na konci (ty se mi velice líbily)
Pokud vám tyto věci tolik nevadí jako mě, tak vás to nejspíše chytne
Když jsem jí četl cca před třemi lety tak jsem z ní byl nadšen a dal bych jí nejspíše alespoň čtyři hvězdičky
Myslím že hlavním důvodem, ale bylo to jak hezky kniha vypadá (tvrdá vazba, stránky mají začerněné rohy, prostě nádhera)
Neberte mě špatně, zápletka tam je a svět je docela zajímavý, ovšem největším problémem pro mě byly postavy
Polovina knihy jsou většinou vykreslené backstories a to u mě byl problém, byla to jako soutěž o to kdo ho bude míc nejvíce tragický (aneb bandička drsných puberťáků)
Ale počteníčko pěkné, takový klidný průměr
Ravenor mě příjemně překvapil, děj není něco náročného (jak se dá od 40K očekávat), ale je tam zase dobře vypsaná akce a postavy které mi přirostly k srdci.
Ravenor dokazuje že Císař není jediný mrzák, který dokáže likvidovat své nepřátele a přinášet světlo Impéria i do těch nejtemnějších koutů vesmíru.
Já jsem to četl jako jednu knihu, možná si to někdy vezmu i česky, ale to počká.
Možná jsem rozmazlený ze 40K, ale tohle scifi mě nebavilo. Koupil jsem si ho už v době vydání anglicky, ale dočetl jsem to před měsícem.
Nevím, začátek dobrý, ale jak v půlce začal hon za Mcguffinem a pak vlastně už nic.
Paolini by měl zůstat u fantasy, nebo se nezbavit jediné postavy co mě zajímala.
Za mě nejlepší díl. Úlové město je pod útokem a flotila bojující za Sabattiny světy vysílá několik regimentů na pomoc. Samozřejmě mezi nimi nechybí Duchové.
Po dlouhé době jsem měl opravdu strach o životy postav, což ovšem udávám jako bonus.
Několik nových postav, pěkná tísnivá atmosféra, hrdinští gardisté. Prostě vše co od 40K chcete.
Hlavní zápletka v této knize hraje druhé housle, tentokrát je hlavním cílem skrze jednotlivé povídky představit několik "Duchů" z Tanitského prvního, kteří nás budou provázet budoucími díly.
Narozdíl od prvního dílu, jsem si zde byl schopen zapamatovat jména i jiné vlastnosti.
Takže moji první Gauntovi Duchové a první Warhammer 40K
Upřímně, je to ale pro mě asi nejslabší díl ze všech, v dalších dílech šla kvalita nahoru
Zjistil jsem až na konci tohoto dílu že má Geralt dva meče. Doporučuji.
První to byl seriál. Abych naštval ostatní tak jsem si přečet knihy. Svět podle Martina je jiný než od Tolkiena nebo Sapkowskiho. Je tu sice úplná abscence jakýchkoliv fantasy ras ale to nevadí. Doporučuji.
Tohleto jsem začal číst na konci 2. třídy. Učitelky mi nechtěly věřit že jsem to přečet. Tohleto je mé liteární dětství. Neměnil bych. Doporučuji, není to jako zaklínač nebo pán prstenů. Tato kniha je podle mě úplně jiná dimenze.
Knihu jsem si koupil s nadšením ale následně jsem vystřízlivěl. Lituji toho. Tohle není elder scrolls které miluji.
Jsem hráč skoro všech dílů. Kniha se mi líbila akorát mě v několika částech štvalo že je to spíš taková kuchařka. Bylo to i docela čtivé s abscencí akce. Nejvíc mě namíchlo ale to že se nezmínili o hrdinovi který vlastně zachránil císařství (mě).