Marfiel komentáře u knih

Také jsem poslouchal jako audioknihu. Na mě příliš rozvláčné, popisné, chyběl tomu větší spád i napětí. Čtenář musí neustále přepínat mezi detektivním žánrem a společenskou satirou. Někdy to funguje (některé drobné epizody byly skvostné), většinou to ale působí rušivě a příběh zabředává do nudných glos...

1 16.09.2020

Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru ve slovenštině. Moc krásný, poučný příběh. Výše uvedená anotace úplně vystihuje i moje myšlenky a pocity. Zrnko ve větru je vlastně metaforou smysluplnosti života, zrnko jako základ, co předáváme, a byť smýkáno osudem, dává nám naději, že jednou dopadne na úrodnou půdu. Je fajn, že vzklíčilo i v malé Alexandře...

1 09.07.2020

Líbilo se dost. Jedná se o nekompromisní, přímočaré detektivní příběhy. Mužští hrdinové jsou ješitní, chamtiví egoisté, autor se s nimi opravdu nemazlí a zúčtuje s nimi bez pardonu...

1 11.01.2020

Autorčinu detektivní tvorbu mám moc rád, ale tahle knížka šla dost mimo mě. Nebyly mi příliš sympatické postavy, nelíbilo se mi ani prostředí příběhu. Navíc způsob vraždy i motivace k dalším vraždám pachatele na mě nepůsobily příliš přesvědčivě.

20.03.2022

Skvělá detektivka, myslím, že jedna z nejlepších od tohoto autora. Pomalé tempo vyprávění, vtipné svěží dialogy, výborně vykreslené prostředí a postavy, gradace děje i uvěřitelné finále.
A navíc hlavní hrdina sympaťák, takže určitě doporučuji k přečtení.

09.01.2022

Ucelená, svěží, přehledná, jedinečná kniha o analytické filosofii... Prostě úžasné dílo s duchovním přesahem (transcendentální zkušeností), které má dnešnímu čtenářovi stále co sdělit. Text se zabývá zejména výrokovou logikou a pravdivostními tabulkami, ale Wittgenstein zde chtěl říct něco mnohem víc. Rozumíme našemu světu prostřednictvím (syntaktických) pravidel jazyka. "Hranice našeho jazyka znamenají hranice našeho světa..." Přiznávám, je v tom kus odvahy a mého obdivu k autorovi. (A třeba i v tvrdošíjné a zároveň brilantní polemice se svými souputníky Fregem a Russellem: "O čem se nedá mluvit, k tomu se musí mlčet...").
Není to knížka na jedno odpoledne. Patří mezi knihy, ke kterým se rádi vracíte, přemýšlíte o nich, rezonují ve vás, jsou vám prostě vzácné...

14.04.2021

(SPOILER) Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru. Po básnické licenci opravdový skvost, protknutý krásnými metaforami a hlubokými myšlenkami: "před nekonečným prostorem moře a oblohy člověk v malé loďce není ničím, ale člověk myslí a tím se povznáší k majestátnosti moře a nebe...". Bohužel, a teď se omlouvám za SPOILER, ale mlha a následná nesmyslná smrt postav způsobená žízní to trochu degraduje...Pro postavy by přece neměl být problém vytvářet si alespoň trochu vody (zvláště ráno při tak obrovské kondenzaci vodní páry z mlhy). Navíc, proč se proboha vyčerpávali veslováním, když stejně nevěděli kam plují, lehnu si do člunu a šetřím silami, mlha se jednou rozpustí... A pro zkušené rybáře, lovce, kteří s mořem žijí každý den, nevěřím, že by nebyli schopni vnímat mořské proudy, hejna ryb kolem člunu či křik racků a směr jejich pohybu. Kdyby místo neustálého naříkání byli tiše, třeba by slyšeli i vzdálený příboj... Tohle byla divná, hloupá a nesmyslná smrt.

02.12.2019

Jedna z nejlepších knížek od Larse Keplera. Děj má spád, jako obvykle je skvěle popsáno prostředí příběhu, kdy vám opakovaně běhá mráz po zádech. Líbila se mi i dějová linka s postavou Flory. A ten konec... Prostě výborná knížka.

19.01.2018

Pěkná knížka. Hrabal je moje srdeční záležitost a tohle je jeho dospělé dítě. Zároveň jsem rád, že se filmové podoby chopil právě Jiří Menzel, protože přenesl do filmu opravdu celého Hrabala se svojí obraznou poetikou i specifickým humorem přecházející až v působivou grotesku.

26.12.2017