Margaritta1987 komentáře u knih
Sedne mi Ládíkův smysl pro humor. Audiokniha se poslouchala dobře. Bavila mě tedy o dost více než jeho cesta po Nepálu a Číně, ale zase o trošku méně než cesta po Turecku a Izraeli
Další kniha (uz 3.), kterou jsem od autorky četla a moc mě bavila. Ke knížce jsem si koupila makronky a vychutnávala si úžasnou atmosféru
Audiokniha se poslouchala dobře, hlas K. Leichtové mi k hrdince vcelku sedl. Klasickou knizku bych,ale nedočetla.
Knížka mě bavila, někdy jsem mela chuť s Abi zatřepat, ať se konečně probere, ale hrozne se mi líbilo, že vycházela z autorčiny osobní zkušenosti. Škoda, že v češtině nevyšly i ostatní knihy Anny Bell, určitě bych si je přečetla
Řeknu to upřímně první půlhodinu jsem uvažovala, že audioknizku vypnu. Pak mě příběh trošku zaujal a nakonec u knihy vydržela. Kdybych jí cetla jako náctiletá, tak bych z ní byla odvařená a zabouchnutá do Petera.
Příběh, ale pěkně odsýpal a jako celek se mi líbil
Knihu jsem poslouchala v době lockdownu, kdy nemůžu jet ani mimo okres a cestovat muzu, tak prstem po mapě. Líbilo se mi Ládíkovo nadšení i styl humoru. Určitě si poslechnu další
Úžasné. Nektere frky jsou geniální. Smála jsem se celý večer.
Jako audiokniha fajn, ale kdybych jí mela číst, jako klasickou knihu, tak ji snad odložím v polovině
Z knížky dýchala příjemná atmosféra a opět jsou v ní fajn lidi, které bych chtěla potkávat. Líbí se mi styl autorky, kterým popisuje okolí a atmosféru. Bavila me o kousek více než Kavárna v Kodani
Moc hezky napsané vyznání lásky synovi a manželce, dobře namluvené Lukášem Hejlíkem. Pro mě asi nejlepší byla poslední kapitola.
Slaďárna, ale ne přeslazená. Je tam spousta dobrého jídla, pití a odpočinku. Knižku jsem přečetla za 2 večery. Na ten druhý večer, jsem odpoledne upekla skořicové šneky a cely den jsem se těšila, až večer budu moci k ní znovu zasednout. V Kodani jsem byla jako dítě, moc si z ní nepamatuji, ale po popisu krás v knížce, tam mám chuť hned jet.
Audiokniha se četla dobře. Hlas k hrdince sedl (když se moc nehodí, tak často ani nepokračuji ve čtení). Ženská pichlavá, jak její sbírka kaktusů. Tušíte, jak knížka skončí, ale to mi nevadilo. Dokonce ke konci padlo par slz.
Tohle je druha kniha od Petry Dvořákové, kterou jsem četla a musím říct, že byla fakt dobrá. Líbila se mi o dost více než její Dědina. Hynku Gráblovi mate někdy sto chutí jednu vrazit, ale taky ho v něčem chápete. Je fajn vidět syndrom vyhoření z mužského pohledu. A co si budeme povídat má krizi středního věku jak hrom. Knižku jsem četla ušima a byla dobře namluvená.
Knížku jsem poslouchala. Co si budeme povídat, jak název napovídá, byla to červená knihovna. Ale byla hezky načtená a poslouchala se dobře.
Kniha nám moc pomohla. Půjčila jsem ji před plánovanou synovou ortopedickou operací (3roky). Na příběhu dívky, která se zraní při tělocviku, je skvělé popsaný rentgen, narkoza, sádra i pobyt v nemocnici s rodičem.
Všem rodičům, které tahle situace bohužel čeká, tuhle knížku doporučuji. Nechala jsem ji v knihovně na ortopedickém oddělení v Dětské nemocnici v Brně, tam pomůže a do naší knihovny jsem sehnala další.
Knížku jsem synovi cetla již před rokem, ale tak mě zaujala, ze s klidným svědomím muzu dat plny počet hvězd. Příběh je jednoduchý, ale krásný a dojemný. Ilustrace skvrle sednou k příběhu
Povedené ilustrace, hezky zpracované příběh s ponaučením. První příběh se mi líbil asi více.
Povedené ilustrace, hezky zpracované příběh s ponaučením.