marian7952 komentáře u knih
Jedna z nejpůsobivějších knih, kterou jsem kdy četl. Zweig zde popisuje autobiograficky svůj život již od útlého mládí, jde o působivý historický exkurz, který je obohacen postřehy a pocity jedince, který prožil pád Habsburské monarchie a obě sv. války. Zweig je především geniální vypravěč, jenž čtenáře provede epochou Rakouska-Uherska, na které nostalgicky vzpomíná, jako na poslední ostrov jistot, který stačil během svého života poznat. Období po první sv. válce a následně se fašizující Evropa, jež vyústila až ve 2. sv. válku pro něj představovaly nekonečné zklamání z evropské společnosti. Člověka až mrazí, když při čtení zpozoruje do očí bijící paralely s dnešní společenskou situací. Vřele doporučuji k přečtení.
„Avšak myšlenkové poznání tj. poznání psychologické, je nutnou podmínkou pro plné poznání v aktu lásky. Musím objektivně znát druhého člověka i sebe, abych mohl vidět jeho skutečnost, nebo lépe řečeno překonat iluze, iracionálně zkreslený obraz, který o něm mám. Jen když objektivně znám člověka, mohu jej poznat v nejhlubší podstatě, v aktu lásky.“
Krátké, ale vydatné dílo. Doporučuji každému k přečtení (povinná četba by to měla být!), snad každý zná ten pocit, kdy několikrát za sebou musí číst jednu a tu samou pasáž, jelikož v těch několika slovech je tolik čisté, neagresivní, nevnucující se moudrosti, až nad tím člověk žasne. Nečekejte, že vám toto dílko zprostředkuje univerzální recept na šťastnou lásku, jde spíše o reflexi soudobé moderní společnosti (ačkoliv to Fromm napsal v 50. letech), nastavení krutého zrcadla. Lásku (případně slovo milovat) jsme proměnili ve zboží, ve službu, směňujeme ji jako ostatní produkty podle tržních pravidel, fifty fifty.
Ačkoliv byl tento titul napsán na počátku 90. let, je až s hrůzou zarážející, jak moc je pro současné školství ČR aktuální, což svědčí o velmi neuspokojivé situaci v jaké se naše školství nachází. Autor pomocí historických souvislostí, filosofického přístupu a názorných příkladů poukazuje na nutnost reformy instituce jakou škola představuje. Není možné aby škola představovala jakýsi paralelní svět, který je od reality venkovního světa odtrhnutý, musí se naopak realitě co nejvíce přiblížit, stát se její součástí.