marketa0872
komentáře u knih
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Jak moc dokáže nevyléčitelná nemoc ovlivnit naše štěstí? Může být jen hůř a nebo snad ještě lépe než bylo? Jak moc naše štěstí dokáže ovlivnit nenaplněná láska? Je osud až tak silným hráčem, ze dokáže proplést minulost s přítomností?
Na Příběh akvamarínu jsem netrpělivě čekala, po přečtení Příběhu slunečnice jsem byla velmi zvědavá i na tento román. A čekání se vyplatilo, opět mi paní Bláhová přinesla krásný čtecí zážitek.
Na romantické knihy jsem nikdy nebyla, ovšem u této knihy jsem si romantiku užívala. Propojení mimulosti s přítomností, to jak každá z postav řešila trable své doby a zároveň si našli pro sebe pochopení, to jak se seznamovali a hledali se navzájem. Nebudu lhát a přiznám, že konec knihy jsem probrečela a musela si dávat přestávky, jelikoz jsem přes slzy ani nedokázala číst. Kniha ve mě otevřela jakási emocionální stavidla.
Dalším nezapomenutelným zážitkem bylo číst o krásách okolí Horní Lomné a Jablunkova, stejně tak číst o jejich historii.
Knihu doporučuji všem :) Ať uz romantickým duším, cestovatelům v čase ale i všem, co by se chtěli dozvědět více o nemoci zvané roztroušená skleróza. Tato kniha si opravdu zaslouží vaši pozornost :)
Ta z katovny
Diana Štelová
"Některé věci v životě se prostě vysvětlit nedaly - kromě duchů a mimosmyslového vnímání třeba to, proč jeden člověk ubližuje druhému. "
"To, čeho se děsíme, je pouze tím v nás, čemu jsme se ještě nepostavili tváří v tvář. "
Jak hluboce nás dokáží poznamenat nevyřešená traumata? Uvědomujeme si a jsme vděční za to, jakou svobodu ženy v dnešní době mají?
Přesně tyro otázky ve mě zůstali po dočtení tohoto románu.
Příběh je vyprávěn z pohledu Lucie, mladé ženy, která měla nelehké dětství a pak z pohledu Celestýny, která svůj život prožila v utrpení a bolesti. Propojení příběhu pomocí "vtělení posmrtné duše" se mi moc libilo a dalo to příběhu takový podtón tajemna, což mne na knize zaujalo :)
Lucie mi nesedla hned od začátku, její počínání mi často přišlo nesmyslné a doslova mi pila krev. Během čtení jsem však její psychické rozpoložení pochopila a předpokládám, že bylo autorčiným záměrem podat Lucii bez příkras a tak, aby nám svým způsobem byla nesympatická. Celestýnu jsem litovala a krev ve mne vřela pokaždé, kdy se objevil Maxmilián. A asi jen díky Celestýně jsem to dočetla.
Četba samotná pro mě nebyla moc jednoduchá, styl psaní mi moc nesedl a kontrolovala jsem, kdy už bude závěr knihy. Užívání hovorových vulgárních slov a některé popisy Lucčina erotického počínání mi absolutně neseděli do stylu příběhu.
Knihu doporučuji všem ženám, které nesnáší mužské pohlaví, všem těm, kterým se objevují duše zemřelých a všem co mají nutkání utéct někam na samotu :)
Vlčí zámok
Lina Franková
"Pôsobime ako nevyliečiteľní mizantropi, ktorí k sebe nikoho nepúšťajú, ale pravda je taká, že sme verní ako labute. Hľadáme toho jediného spomedzi všetkých...a ti 'všetci' sú nám potom ukradnutí."
"Ak láska je len inou formou šialenstva, trpí ňou."
"Niektorí ľudia sú s nami preto, aby pomohli naplniť osud iných ľudí."
Je možné prolomit rodinné prokletí? Může nám být ten dokonalý partner předurčen?
Rod Barevansonů mne chytl za srdce a po druhé přečtené knize od Liny Frankové vím, že osudy tohoto rodu budu vyhledávat.
Tajemno až mystično, provázející i tuto knihu, zaručovalo opět napětí a touhu po odhalení, díky tomu jsem knihu opět nebyla schopná odložit. Poslední strany jsem dočetla se slzamy v očích a na jeden dlouhý nádech.
Díky skvělým autorčiným popisům jsem se ocitla přímo na zámku, kde působily všechny mé smysli, cítila jsem čerstvě namletou kávu, rozhlížela se po duhovém pokoji, ochutnala anglické scounes k snídani, slyšela Alexejův smích a dotýkala se starodávného nábytku.
Postavy jsou opět skvěle vykreslené. Každou z nich jsem si oblíbila a i na záporném hrdinovi jsem si našla to své. Na postavách se mi líbí, že jsou lidští - mají své chyby, nálady a na nic si nehrají a jejich myšlenky či konání jsou věrohodné.
Romantická linka byla plná vášně, bojů a bolesti a taky erotiky, takže i po této strance je na co se těšit :)
Knihu doporučuji schizofrenikům, vdovám, architektům, milovníkům vlků a taky všem, co mají rádi přízraky. Jo a taky všem co si myslí, že jsou prokletí.
Jelení zámok
Lina Franková
Jelení zámok je první knihou, kterou jsem od autorky četla a tato kniha mi prostě vzala slova. Byla pro mě úžasným čtecím zážitkem.
Autorka má velký dar - dokáže psát velmi poeticky, hraje si se slovy a nebojí se dlouhých souvětí, která mne neuvěřitelně bavila a čtení jsem si opravdu užívala.
Příběh byl tajemný, romantický a napínavý. To temno, které je v knize obsaženo mě drželo a nutilo hltat kazdou stranu. Rod Barevansonů je shnilý, temný, mysteriózní a prostě dokonalý. Každou postavu jsem si svým způsobem oblíbila, věřila jsem jejich charakterům a každý z nich mne něčím zaujal.
Romantická linka, která v této knize hraje hlavní roli, netlačí "na pilu" a to je pro mě jedno obrovské plus. Vše plyne zvolna a závěr jen podtrhl uvěřitelnost této lásky.
Knihu doporučuji všem co mají rádi tajemno, okultní praktiky a bizarně morbidní předměty. Těm co mají rodinné kostlivce ve skříni a občas jim jejich rodina přijde úplně bez citu. Samozřejmě i všem ženám, co mají rády rebelské motorkáře, a mužům, kteří touží po něžné aristokratické panně.
