marketa3815
komentáře u knih

Poslouchá naše devítiletá dcera, jednu hvězdičku strhává za ošklivých prvních 10 kapitol v děcáku. Kouzelný svět ji baví a podobnost s Harry Potterem, kterého už četla, nevidí.


Tohle se naší devítileté dceři líbilo moc, miluje přírodu a je tvořivá, a přesně pro takové děti tahle kniha je. Jednu hvězdičku strhává za hloupý nápis: Holkám vstup zakázán.


Mladší dcera četla v 9 letech a z prvních dvou dílů byla nadšená, třetí díl zvládla ještě celkem bez problémů, ale 4. díl už ji potrápil svým rozsahem. Kapitoly jsou pro tak malé děti moc dlouhé a rozsah až gigantický, a to už má přečteno 270 knížek. Knihy se jí líbily, první dva díly nejvíc, ty další 2 už trochu méně. Z ilustrací je unešená. Pátým dílem zatím pokračovat nebude.


Knížka se čte celkem dobře, i když filozofování je poněkud nesmyslné, hlavní hrdina ufňukaný alkoholik, ze kterého ruská chandra přímo tryská proudem. Světlí jsou stejní podrazáci jako temní a vlastně žádná postava není sympatická. Přesto děj poměrně plynule odsejpá. Jiní jsou klasická sekta se dvěma frakcemi, vymyté mozky, lehké úchylnosti. Obětování pěšáků je považováno za běžnou nevyhnutelnou praxi.


Naše osmiletá dcera teď Čtyřlístky hltá.


První knížka, kterou si naše druhačka půjčila v oddělení pro dospělé, čtení jí sice trvalo celý týden, ale z knížky je nadšená, ačkoli v ní nejsou žádné ilustrace.


Dcera vydržela knížku číst do poloviny. Jakmile se Bastián dostal do Fantázie, bohužel se to zvrtlo v neskutečnou nudu. První půlka 5 hvězdiček, druhá polovina odpad. Celkově za 3.


Mě Sága celkem brala, nečetla jsem komplet. Kresba příjemná, příběh má spád. Nic víc od komiksu nečekám.


Hodně pubertální, ale dá se to. Další díly oželím, nejsem cílová skupina, nicméně dokážu si představit, že holky v tom správném věku by mohlo bavit. A proč je tam proboha Ďatlov, ten se taky vecpe všude, zřejmě.


U nás četla sedmiletá dcera a celkem se jí líbilo. Jen na mě měla spoustu otázek, protože některým věcem nerozuměla a v knížce nebyly dobře vysvětlené. Na mě tam bylo problémů a informací zbytečně moc, ale dceři to očividně vůbec nevadilo. Vnímala smutnou i veselou linku příběhu.


Hodně oblíbená kniha naší dcery (prvňák). Po Tramvaji plné strašidel druhá knížka P.Braunové, která u nás hodně zabodovala, ačkoli ilustrace ani jedné z knih dceru neoslovily. Jako ilustrátor se o trochu víc líbil Řízek před Chupíkovou. A nejlepší byl pochopitelně konec.


Naše sedmileťačka je ze Správné pětky nadšená, dobrodružství, parta dětí, pes. Někdo tu srovnával s Ransomem, tak u nás je to přesně naopak - Ransome odložen dcerou po prvních stránkách, ze Správné pětky budu muset shánět další díly.


Příběhy jsou povedené, omáčka kolem už trochu zbytečná.


Spolu s Obloukem můj nejoblíbenější Holan, baví mě racionalita jeho poezie, ráda čtu hlavou, srdce je tam vždycky skryto za oponou.


(SPOILER) Pokud si mám vybrat Čapka, vždycky to bude Josef a jeho Stín kapradiny. Pokaždé, když tuhle knihu čtu, mám neodbytný pocit, že jsem v lese, který je také jednou z hlavních postav, spolu s prchajícími vrahy, kteří se stávají lesní zvěří, postupně se mění ze zajíců (utíkajících) v rysy (lovící) a naopak, les je pronásleduje, někdy je přátelský, jindy nepřátelský, ale stále vystrkuje uprchlíky na svůj okraj, pomáhá v lovu.
Zjistíte nejen, co postavy říkají, ale i co si myslí. Jako v každé správné baladě můžete očekávat krvavé vyústění jako jediné logické a správné.


Dceři (7 let ) se knížka hodně líbí, já ji pořád přesvědčuju, že se nám nelíbí. Vadí mi všechno to zlo a žádný protipól dobra. Dcera to tak zřejmě nevnímá, sleduje jen děj. Humor jsem v knížce žádný neobjevila. Hvězdičky dávám za dceru.


Zapomenuté světlo asi nejvíc připomíná koláž, protože styly se poměrně dost různí, od vyprávění přes dopis, deníkové záznamy až ke kdovíčemu. V knize jde o hledání kořene nebo kořenů ve chvíli, kdy člověk byl vykořeněn ze všech svých jistot a cítí hluboké neporozumění svého okolí. V tomto hledání by mu měli pomáhat hned 3 jazyky - čeština, němčina a latina. Pasáže prosáklé sebelítostí a chudinkovstvím mě velmi pobavily, nicméně kniha je mnohovrstevná, dá se číst mnoha různými způsoby.


Celkem zajímavé čtení, i když spoustu myšlenek už většina někde četla nebo slyšela. Místy se poněkud opakuje. To ovšem nic nemění na tom, že stojí za přečtení/poslech.


Hodnotím s odstupem mnoha let a kniha nezanechala vůbec žádnou stopu, nepamatuju si jediný detail, jedinou emoci, nic. Čas je pro mě takovým prubířským kamenem, jestli je kniha opravdu dobrá.
