MartinaKurf82 komentáře u knih
Jako já nevím..trošku ve stylu Cimrmana: naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny. Má to sloky, má to rýmy, ale je to takové prostinké.
Kniha, od které jsem nic moc nečekala,
příjemně překvapila i pobavila. Jako učitelka na distanční výuce momentálně v lehkém pocitu vyhoření mi tahle kniha sedla. Žádná vysoká literatura, ale vtipné postřehy, ironie, lehce cynické, prostě inteligentní oddechovka. Jen by jí lépe svědčila ich-forma.
Útlá kniha, silný obsah. Tohle se opravdu nedá přečíst na jedno posezení. A ano, rozhodně by to měla být povinná četba.
Potěší i všechny fanoušky Ladislava Zibury!
Přečteno, ale nevím, samotná zápletka mě prostě nedostala, mnohem víc mě teda zaujal popis amerického univerzitního života. Tahle kniha mi asi v paměti nezůstane.