Martink@ komentáře u knih
Knížka je bolavá, je něžná a vtipná. Je smutná a dojemná. Je uvěřitelná a ze života. Styl a jazyk, jakým je psaná je pro mě umělecké dílo. Autor si hraje se slovama. Přemýšlí nad tím co píše a jeho věty "žijí". Liesel je kouzelná, což byl samozřejmě záměr. Jsou tam postavy, které si zamilujete, které si oblíbíte a kterým na chuť příjdete postupně.... Zlodějka knih má tu moc, že vás vtáhne a něco zanechá... dočetla jsem před hodinkou.... ještě ve mě doznívá....Začala jsem ji číst když se v mém životě nic extra nedělo a dočetla jsem ji, jen o pár dnů později, když se můj život změnil a sáhla do něho smrt, možná proto mě vyprávění z pohledu smrti dostalo tím víc....Navíc jsem ji dostala jako dárek od dobrého přítele...pro mě má vyloženě osobní význam. "Loučila se s ním a nevěděla o tom."
Knížku jsem začala číst ze zvědavosti jak to s Cheryl dopadne, potom, co jsem si vzadu na přebalu přečetla, jak jí "odlítne" bota.... jak tu cestu zvládne dál....? Její putování po PCT mě bavilo... byly části, které se mi zdály zdlouhavé, kde popisovala okolí, ale vždy to včas proložila "příběhem z předchozího života" nebo přímím putováním, což mě vrátilo zpátky do děje a četla jsem zvědavě dál..A nelituji, byla to zajímavá kniha, ke které se možná někdy vrátím... :-)
Tak mě to něják nechytlo... Víc jak do poloviny mi to přišlo zbytečně vystlané, samá vata, málo děje... Nic podstatného se vlastně nedělo. A když se něco začlo dít, bylo to neuvěřitelně překombinované. Takže pro mě zatím nejslabší knížka od Nesba, kterou jsem četla...
Čteno po knize od Deavera, což je prostě jiné kafe, ale neporovnávám nesrovnatelné, chtěla jsem oddechovku, tak přišlo na řadu toto a jsem ráda, že jsem ji nekupovala, když jsem původně chtěla. Nebylo to ono... četla se sama, to ano. Ale jedna věta psaná v jednom odstavci třemi různými způsoby, to snad ani není nutné, ne? :-) Jednoduchý styl psaní, příběh s docela dobrou myšlenkou, napsaný zbytečně zdlouhavě a ne moc zajímavě. Dala by se smrsknout na polovinu a člověk by o nic nepřišel... dvě a půl hvězdy...
Asi nejsem cílový čtenář Dana Browna...Inferno bylo fajn, ale tohle mi přišlo překombinované, spiklenecké jako blázen a tak moc přitažené za vlasy, že jsem posledních asi 70 stránek četla z nutnosti prostě to už dočíst. Ne tedy z důvodu, že by mě tak zajímal konec, spíš ať už mám hotovo a můžu jít dál...Ale, že toho stihli za jeden den... panečku... :-)
Tak jak jsem psala u "Než jsem tě poznala", není to přesně můj žánr... Ale na rozdíl od "Než jsem tě poznala" tady něják vázne děj.... je to nastavovaná kaše, ty dva se neustále míjejí až je to otravné... Ale možná to k tomuto stylu patří, nevím. Mě osobně to přišlo jako plácání se odnikud nikam...I na zaplácnutí času to bylo moc zdlouhavé.
Moje první knížka od Koontze. Vybočuje z řady "spisovatelů příběhů na jedno brdo" v této knize minimálně stylem psaní. Má to švih... vtip a humor....Děj mi přišel zajímavý a zápletka, jak tady někdo psal sice není uplně originální, ale průběh děje ano... Poslední dobou začínám mít problém s tím, že hodně thrillerů a detektivek je až moc podobných, tahle kniha mi taková nepřišla... naopak se těším na jeho další knížky už kvůli tomu "způsobu vyprávění" :-) Mě bavila moc...
Rozhodně nezklamala...moje první knížka od Deavera, bez Rhyma, místy trochu překombinované, ale jako celek dobrý...
Je to docela dlouho co jsem četla Sběratele kostí a přesně si ho už nepamatuju, jen vím, že mě ta kniha bavila a byla velice dobrá. Teď jsem dostala do ruky Tanečníka a jedním slovem prostě super. S Deaverem budu pokračovat dál...jen ta Sachsová... já bych ji občas něčím praštila...
Asi jako u předchozí knihy od této autorky, se mi styl psaní zdá poněkud "jednoduchý". Beru to jako velice nenáročné čtení. Nedomyšlené linky děje ve vyšetřování člověka fakt zarážejí a to nejsem žádný odborník. :)
Spoiler: Hlavní hrdinka Magdalena, která celou knihu řeší své těhotenství, je stále stejně nevyzrálá, nerozhodná a její uvažování mě prostě nebaví. Knihu jako celek hodnotím jako průměr, neurazí-nenadchne.
Stále jsem se Brownovi vyhýbala, už několik let, kolem jeho knížek kroužím a nečtu. Brala jsem ho jako takovou jistotu, že se k jeho knížkám propracuju, až "nebude z čeho vybírat." Takže teprve teď jsem přečetla první jeho knihu a to Inferno. Z jeho tvorby mě zajímalo nejvíc a nezklamalo. Tím, že jsem četla zatím pouze tuto jedinou, nemohu srovnávat, co tady někteří píšěte, že se opakuje styl jeho psaní a průběh děje. Příběh byl možná chvílemi přitažený za vlasy, všichni tak geniální... :-) Ale což, budiž jim, to přáno. Kupodivu mě ani tak moc nevadilo a nebrzdilo popisování památek, tušila jsem, že toho tam bude vícero a počítala jsem s tím předem. Nevím proč, ale nezařadila bych Inferno mezi thrillery, prostě mi to tam nepasuje. Chystám se na Andělé a Démoni a jsem zvědavá jaká bude.
No... měla jsem na tuhle knížku spadeno hnedka jak vyšla ,ale byla jsem pomalá a než jsem se k ní dostala, byla vyprodaná. Tak jsem si v klidu počkala a po Vánocích si ji koupila jako dodatečný dárek. Fakt jsem se těšila...Jenže... opravdu hodně mě zklamal styl jakým je psaná. Ty slovní obraty, styl vyprávění, forma psaní, nevím jak to říct...Minimálně do poloviny knihy jsem měla pocit, že to píše velice mladá žena ( čistě můj názor, údajně to píše muž) a nepřišlo mi to jako thriller - navíc tak chválený, ale jako románek, nebo tak něco. Děj v první třetině o ničem. Teprve ve druhé třetině se pro mě kniha stala zajímavější a čtivá. Pominu, že mi nebyla hlavní hrdinka ani v nejmenším sympatická, každý každému nesedne, ale tam nebyl vyloženě sympatický snad nikdo :-D Ale budiž. Oči mi drásal způsob psaní, jak jsem už zmínila a tím mě kniha odrazovala... Myslím, že kdyby ten námět zpracoval a napsal jiný autor, jiným stylem byla by excelentní...protože příběh by to byl dobrý. Když se koukneme kolik detektivek a thrillerů se v současnosti píše a jak je to populární žánr...Přijít s něčím originálním, je dozajista těžké. Tak za to dávám tři hvězdy.
Na ukrácení dlouhé chvíle v horku, doma při neschopence to stačilo, ale jinak mě kniha nenadchla. Nombeko jako hlavní postava byla sympatická. Ale neskutečně mě vytáčelo několik vedlejších postav, především Holger 1 a Celestine. Odstřihla bych se od nich během prvního karambolu způsobeného jejich vinou. Kniha je překombinovaná, neskutečně absurdní a nereálná, což se od ní, ale čekalo a nepřekvapilo mě to...přesto asi nejsem naladěná na tento humor... že bych se vyloženě smála a bavila to ne....Je to oddechové čtivo, beru to tak i když znova se k Analfabetce nevrátím. Staříka jsem ještě nečetla, ale přes toto léto se k němu zajisté dostanu, už jenom proto, abych se přesvědčila, že je lepší...
Začala jsem Sněhulákem, pak jsem šla na Pentagram...Hned po přečtení nám na prodejnu přišla Policie, což mě hodně lákalo, ale přemluvila jsem se, že začnu číst Nesba od začátku, pěkně postupně. Takže jsem vzala Netopýra... I přesto, že je hodnocen, jako jeho nejslabší kniha, mě bavila... čekala jsem to mnohem horší... a to jako vážně :-) Oproti Sněhulákovi, který byl zatím TOP, je slabší..ale žádná tragédie to nebyla... takže se toho nebojte... je to rozjezd dobrým směrem :-) Neměla takové tempo, to asi ne, ale nenudila. Naopak pořád je vysoko nad hodně detektivkami co máme na krámě v regálech...a že jich tam je :-D
V první řadě nevidím podobnost se Zmizelou...nikde a žádnou. Příběh je celkem dobře laděný a vyprávění ze dvou pohledů mě baví. Dějová linie se poměrně plynule nabaluje i když místy je překombinovaná, zbytečná a příběhu nic nedává. (Ben)
Osudové omyly, špatná rozhodnutí, věci, které měly být řečeny a nebyly... to všechno utváří budoucnost aniž bychom si kolikrát vůbec připustili, že "ta drobnost co už vlastně nemá cenu někomu říkat" může mít nedozírné následky.... Tyto věci mi nejprve vadily, ale ono to tak kolikrát opravdu je. Myslíme si, že "problém bude co nevidět vyřešen" a ono je vlastně už pozdě, vlak je rozjetý a těžko se vyskakuje za jízdy...
Když to celé shrnu: Knížka je čtivá a jako debut to není vůbec špatné...Jen do kategorie Thriller bych ji asi uplně nezařadila...sama nevím proč.
Myšlenka pěkná... Zpracování slabší... Jeho pověstný humor se někam vytratil...Stále se opakující popis toho jak chumelí a všude je sníh... podle mě to rozhodně nepatří k jeho top knihám... a mému oblíbenému Ochránci se to nerovná ani z poloviny...
V pořadí je to poslední knížka od Flynnové, kterou jsem přečetla. U této jediné se mi zdá, že nepřekombinovala závěr knihy. Jako detektivní thriller to moc nevypadá, spíše je to příběh z pokrouceného rodinného prostředí, který se vyvrbí v něco temného, nikoli ne tak uplně nečekaného, spíš bych se divila, kdyby dcery takové matky byly duševně zcela v pořádku. Kdo je vrah, pro mě bylo jasné tak napůl... nemohla jsem se rozhodnout. Nechápu proč se King děsil posledních třiceti stran...mě kniha děsivá nepřipadá.... tím myslím, že jsem se nebála, zrůdná byla, to ano....Ostatně v tom se autorka vyžívá... Pošahané, labilní lidi všude kolem, včetně hlavní hrdinky to ona očividně ráda... Nenudila jsem se, čtení mě bavilo...takže mě knížka nezklamala...Jsem zvědavá s jakou další rodinkou autorka příjde :-)
Nebylo to špatné...děj popisovaný z pohledu několika postav byl zajímavý. A byl to od autorky dobrý tah, předvedla to už u Zmizelé, pokud kniha psaná tímto stylem nesklouzává do opakujících se situací téměř totožných, akorát z pohledu jiné osoby, je to chytrý způsob jak udržet pozornost čtenáře. Hlavní postava byla zpočátku pěkná slepice...což byl, ale asi záměr a působit tak měla. Postavy to byly celkově řádně pošahané a zvláštní .... "Chudák" Ben, na kterého se nakupily všechy ty věci najednou....na můj vkus, příliš mnoho všeho. Konec této knihy mě něják zklamal.... nebo spíš mě zklamalo, jak se to všechno nabalilo a zamotalo a ukázalo se, jak, že to vlastně proběhlo... Je to tedy druhá kniha od Flynnové a ani u jedné rozuzlení není "ono", mám pocit, že příběh jako takový není špatně vymyšlený, ale autorka se asi vyžívá v přehánění a překombinovává děj i konce. Přesto se mi líbí, styl, jakým píše, je to čtivé.Takže jsou to čtyři hvězdičky, ale vlastně ne uplně spokojené....tři by, ale byly málo....
Tak já mám trochu jinačí názor. Mě ta kniha nebavila...abych řekla pravdu, tak jsme ji ani nedočetla... zkončila jsem za půlkou a nemohla jsem se dokopat k tomu abych pokračovala...Naštěstí jsem si ji nekupovala, ale měla jsem ji jen půjčenou. Přišlo mi to zdlouhavé, nudné, okaté.... Čekala jsem od toho mnohem víc.... Takže jdu na další Flynnovou a doufám, že mi zvedne "chuť" :-)
Nick a Amy vypadali jako spokojený manželský pár... nějákou dobu. Potom co se odstěhovali do Nickova rodného města se jejich vztah začal pomalu měnit.... V den pátého výročí Amy zmizela... Nick ji zabil....Přesně tak to vypadalo a důkazy přece mluvily tak jasně. Jenže nic není tak jednoduché a jasné, jak to na první pohled vypadá.... Příběh je poněkud složitější a zatraceně promyšlený....Mě se kniha líbila... jinou jsem zatím od Flynnové nečetla, ale chystám se jak na Ostré předměty tak na Temné kouty. Děj odsýpal, nepřišlo mi, že by tam byly zdlouhavé pasáže a hluchá místa... Pohled jak ze strany Amy tak Nicka mě bavil a udržoval mou pozornost až do konce... který mě tedy malinko zklamal... no možná malinko víc...Ale jinak....dobré...rozhodně není ztráta času si tuhle knížku přečíst.