martinstefko komentáře u knih
Keith Pollard, který kreslil většinu sešitů, je dobrým řemeslníkem, pro Fantastic Four se hodil, ale jeho kresba pro mě v tomhle případě výrazně nevybočuje ze standardu. Komiksy v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four" obsažené celkově nevybočují vůbec.
Pátá kniha série "Tokijský ghúl" není rozhodně z těch, z nichž vám padá brada, ale to zatím nebyl žádný díl této mangy. Je to spíše manga, která se jeví více přemýšlivá, taková ta, která chce řešit nějaké závažné morální otázky, což se docela daří, i když odpověď je stále nejasná.
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch" vhodně představuje zajímavou postavu, která má ale své lepší a děsivější momenty v jiných knihách. Naštěstí i ty jsme mohli číst.
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině" je starším komiksem, který má svoje chyby, ale musí se mu nechat, že je dobrý a že se po právu stal legendárním. Pravda, z velké části je to tím, že zde důležitá postava zemřela. Otevřel se prostor pro psychologickou hru s Batmanem v dalších příbězích. Ta šance byla využita.
Kniha "Calvin a Hobbes 5: Pomsta hlídaných" nijak zásadně nevyniká, je skvělá jako ostatní. Více:
I když má komiks "Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel" sloužit jako představení této postavy, skutečně raději sáhněte po knihách "Ultimátní komiksový komplet 108: Captain Marvel - Život a smrt Captaina Marvela, první část" a "Ultimátní komiksový komplet 109: Captain Marvel - Život a smrt Captaina Marvela, druhá část".
Joe Sacco především opět dokázal, že komiks může být médiem pro dokument, a to dokument komplexní, který se dovede na pravdu dívat ze všech pohledů, i když je jasné, komu Sacco trochu nadržuje. Ale je to dobře, podobné poznámky pod čarou si musíme pamatovat.
Moje první rozsáhlé setkání se Soudcem Dreddem není tak v konečném důsledku vůbec špatné, ale na druhou stranu je na něm strašně vidět, že je to série, která vychází na pokračování, čemuž je publikování přizpůsobeno. V souborném vydání jsou pak scény, které se opakují, přerušení, která jsou zbytečná, ale s tím se dá celkem snadno smířit. Větší problém je pak skutečnost, že místy může příběh snadno nudit a jsou až moc rozpitvávány linie, které by mohly skončit dříve. Třeba dinosaury mám rád, ale v tomhle podání už jsem se místy skutečně nudil a doufal, že to brzy skončí.
Díky knize "Soudce Dredd 2" se mi postava dostala hlouběji pod kůži a baví mě.
Nejlepším příběhem je delší komiks, který se zaměřuje na temnou dimenzi, do níž se dostává Strange proto, aby pomohl své učednici Clee, která se již osamostatnila a vede v temné dimenzi rebelii proti Umar, místní vládkyni a sestře Dormammua.
Sešit "Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka" se vyznačuje docela zajímavým příběhem, humorem, kterým se nešetří a tou jemnou kritikou společenských vztahů. A přitom je to pořád docela roztomilé a zábavné, aby to bavilo děti.
Volstagg, Hogun i Fandral jsou postavy, které jsem si teď oblíbil naplno.
Gabriele Dell'Otto je prostě frajer a díky němu ani ti superpadouši nevypadají ve špionážním komiksu špatně.
V komiksu jsou dobré nápady, ale jsou zde další, které to sráží. Navíc je to v konečném důsledku jen další remake známého, takže dávám lehký podprůměr.
Představila se nám evropská legenda Disneyho komiksů a je vidět, že Scarpa postavy měl v ruce a šel si svou cestou. Není úchvatný a dechberoucí, je dobrý.
Není to skvělý komiks, ale zaujal mě, což splnilo smysl série, tedy představení hrdinů, kteří stojí za to.
Pro seznámení se s Daredevilem je kniha skvělá, navíc uvidíte, jak skvěle uměl Frank Miller superhrdiny psát.
Dějově to nic zajímavého nepřináší, prostě se zde jen provozuje magie. Mám však pocit, že to ani fanouškům nezaplácá slepá místa v příběhu.