maruška1 komentáře u knih

Osudová kniha...Nechci, aby to znělo melodramaticky, ale od té doby, kdy jsem ji četla, a to je už hodně let, jsem někdo jiný. Modlím se, abych takové volbě nebyla nikdy vystavena. Na co si to pořád stěžujeme?

Milovaná knížka moje i mých dětí. Máme v rodině z této knížečky vypůjčeno hodně hlášek -Při příchodu domů se bytem ozývá :"válenpajštus" a když zazní otázka:Kam jdeš a s kým- odpovídá se Jdem my kluci, co spolu chodíme. Díky, pane Poláčku..

Bydlím v okolí Žítkové, osudy bohyň jsou mi známy. Knížka se mi moc líbila.