MaryAnne77 MaryAnne77 komentáře u knih

☰ menu

Dneska žijeme Dneska žijeme Emmanuelle Pirotte

Dovolím si ještě připojit komentář ke vztahu Mathiase a židovské holčičky. Bylo to velice zvláštní, osudové a až tragicky silné emocionální pouto, opětované z obou stran. Malá si ho vybrala a on to akceptoval a víceméně mu to přišlo vhod. Podle mě byl jeho život osamělý a našel se někdo, na koho se mohl citově vázat a o koho se mohl postarat. Nebylo to ale vyloženě otcovské pouto s dcerou. Bylo tam podvědomě naznačeno něco jiného. Sešly se dvě osoby, které byly obě osamělé a hledali klidný přístav, kde by konečně našly klid. Matthias ho našel právě v René ,znovu objevil city a lidskost. Našel jakoby znovu smysl života, měl pro koho a pro co žít. René našla někoho, o koho se mohla jako o rodinu opřít. Ale kniha celý děj naznačuje, jaký mohl být vývoj po pár letech, až bude větší. Jsem přesvědčená, že by se vztah proměnil s přibývajícími léty v partnerský. Přirozenou cestou. Víceméně tak nějak to mezi řádky každý přečte. Můžeme tedy jen spekulovat, zda se z nich stal pár, když mu vyrostla. Jsem přesvědčená, že ano.

16.06.2024 4 z 5


Dneska žijeme Dneska žijeme Emmanuelle Pirotte

Tuto knihu jsem si chtěla přečíst již velice dlouho. Popis zněl velmi zajímavě až dramaticky. Četla jsem jinou podobnou knihu, nacista a děvčátko, také od italské autorky, která mě emocionálně zcela rozsekala. U některých pasážích jsem bohužel brečela. Toto je ale jiný příběh. Nemůžu říct, že by to bylo napsáno špatně, četlo se to dobře a nebylo to nudné. Děj odsýpal velice rychle, ale byl dosti povrchní. Troufám si říci, že se zde nejedná o vztah otce a dcery. Jedná se sympatie dospělého muže k malé holčičce, která ho z nějakého důvodu od začátku k sobě poutá. Mathias bohužel není žádný kladný hrdina, má za sebou spoustu zmařených životů. Blíží se konec války, probíhá německá ofenzíva v Ardenách s cílem zastavit spojence. Mathias není typický esesák, ale spíše agent, rozkrývá například francouzský odboj. Holčička se schová u francouzských farmářů, ale bohužel do oblasti přicházejí Němci a pán, který ji pomáhá, je nucen svěřit ji faráři. Protože jinak by Němci mohli postřílet celou jeho rodinu. Farář dítě přijme, ale Němci se objeví i tam,
Takže spolu utíkají lesem a kněz zahlédne auto s americkými značkami a v něm vojáky. Myslí si, že se jedná o Američany, bohužel tomu není tak, jedná se o Němce. Řekne jim, ať holčičku schovají, že je to Židovka. Bohužel Němci mají s dítětem jiné plány. S džípem dojedou do lesa a chtějí holčičku zastřelit. Ten jeden už natahuje zbraň a míří na hlavu dítěti, jenže se mu klepe ruka. Ten druhý stojí opodál a čeká. Již na korbě auta si holčičky všiml a díval se jí upřeně do očí, vnitřně v něm probíhá jakýsi boj. Druhý voják není schopen dítě zastřelit, tak tento druhý řekne, že to udělá. Holčička má žízeň a jí sníh, to vojáka zaujme. Že je statečná a je schopná čelit smrti přímo. Na poslední chvíli se rozhodne, že jí neublíží a zastřelí druhého vojáka. Pak holčičku vezme s sebou a odjíždí s ní pryč. Auto pak má nehodu a oni musí šlapat sami pěšky. Dojdou do chaty, kde stráví tři dny. Němec jde na lov zajíce a malou bere s sebou, zajistí jídlo a ze zaječí kůže ji ušije rukavice. Holčička se dotýká jeho tváře a celkově mu projevuje emoce. I když je Němec tvrdý, tak to s ním dost cloumá. Holčička si jde k němu lehnout do postele a obejme ho. Citové pouto se tvoří dosti rychle. Němec ale ví, že malou vystavuje riziko a nemůže jí vzít s sebou. Narazí na statek francouzů, v přestrojení za amerického vojáka jim řekne, že má s sebou židovskou holčičku a zda jí tam může u nich nechat. Nejdříve se bojí, ale pak ji k sobě vezmou. Němec pak odchází a nechává holčičku u nich. Odchází do lesa pryč. Na statek pak přicházejí američtí vojáci, kteří se tam ubytují. Uběhnou cca dva dny, Matthias mění rozhodnutí a chce se pro holčičku vrátit, protože se mu stýská. Dorazí na statek zpátky a jelikož žil dlouhou dobu v cizině před válkou, umí výborně anglicky a francouzsky. Pohádku mu ze začátku věří. Je tam celou dobu s holčičkou, působí to minimálně zvláštně. Zaplete se se statkářovou dcerou Jeanne a má s ní krátký flirt. Na ni žárlí americký voják, který se pokusí Jeanne znásilnit, ale je zastaven jejím otcem. Žárlí na Matthiase a při společném tanci s Jeanne Matthiase jako Němce odhalí.Matthias se brání a soka zabije. Pak ho chytí jeho kolegové a zbijí ho do bezvědomí. Vezmou ho na výslech do sklepení, kde jim postupně řekne veškeré informace o německé organizaci, které ví. Malá holčička se proplíží do vězení a přinese mu nůž. Chce mu odřezat pouta, ale on říká, aby nůž schovala jen do jeho kapsy. Ráno Němce berou pryč, jdou lesem, kde se Mathias vysvobodí z pout a zabije všechny tři Američany. Zůstává v lese nějakou chvíli a přemýšlí, jak se dostat k holčičce. Mezitím na statek bohužel dorazily jednotky SS, které použijí statek pro přenocování. Mají podezření, že Renee je Židovka a chtějí ji zastřelit. Mathias se vrací na statek, zlikviduje 2 strážce SS, potkává zde Jeanne ,už se dostal téměř k holčičce, ale prozradí ho hluk. Na statku dojde ke krveprolití, Mathias statečně bojuje, ale nečekaně je spousta esesmanů zabito kuší z nedaleké pozorovatelny francouzského chlapce. Jedná se o chlapce, kterému byl Mathias sympatický a který se ztratil, jakmile Němci přišli na statek a čekal na příležitost. Díky němu se podaří většinu SS zlikvidovat. Bohužel ne všechny, Mathias je střelen do ramene a málem umírá. Tento chlapec jim pomůže osedlat koně a odjíždí s holčičkou pryč. Dojedou do staré chatrče, kde upadne do bezvědomí. Francouzský chlapec přivede léčitelku, která pomůže vyléčit němcova zranění. Stráví v chatě několik měsíců, Renee zůstává na statku a občas ho navštěvuje. Pak dochází k rozkolu ,holčička vycítí, že on už jí vidět nechce. Takže přestane chodit. Němec je rozpolcený. Na jedné straně je mu smutno, na druhé straně si není jistý, aby se dokázal o holčičku postarat. Je konec války a majitel statku zjišťuje informace o Renee. Je sirotkem a její rodiče zahynuli v koncentračním táboře, nemá nikoho, kdo by se o ni postaral, takže hrozí, že skončí v dětském domově. Matthias poprosí Jeana,aby k němu přivedl Renee.Setkání ho zlomí a rozhodne se nakonec zcela jinak.Vyřídí si falešné doklady belgického občana, dítěti falešné doklady, že je její otec a odplouvá z Evropy do Jižní Ameriky. Můj dodatek ke knize: vztah holčičky a Němce nepůsobil jako vztah otce a dcery. Bylo to silné citové pouto, ale nenazvala bych ho otcovským. Spíše zalíbení a silná náklonnost ke konkrétnímu dítěti. Holčička ho také zcela nevnímala jako otce, ale spíš jako někoho, v kom má jistotu a může se na něho citově navázat. Bylo tam naznačeno, že by chtěla být dospělá a být na místě Jeanne. I z jeho strany jsem cítila, že jí vnímá spíš jako bytost, kterou má rád, víc než je zdravo. Konec je nedotažen a není řečeno, jak pokračovaly další roky. Podvědomě se nabízí možnost, že děvče vyrostlo a poté se později stalo jeho přítelkyní a manželkou. To bych tipovala, že autorka chtěla mezi řádky říci. Tak nějak jsem to z toho i vycítila. Ten cit byl velice zvláštní. Silná emocionální vazba mezi dvěma osamělými.

16.06.2024 4 z 5