MaryAnne77
přečtené 20
Dneska žijeme
2019,
Emmanuelle Pirotte
Dovolím si ještě připojit komentář ke vztahu Mathiase a židovské holčičky. Bylo to velice zvláštní, osudové a až tragicky silné emocionální pouto, opětované z obou stran. Malá si ho vybrala a on to akceptoval a víceméně mu to přišlo vhod. Podle mě byl jeho život osamělý a našel se někdo, na koho se mohl citově vázat a o koho se mohl postarat. Nebylo to ale vyloženě otcovské pouto s dcerou. Bylo tam podvědomě naznačeno něco jiného. Sešly se dvě osoby, které byly obě osamělé a hledali klidný přístav, kde by konečně našly klid. Matthias ho našel právě v René ,znovu objevil city a lidskost. Našel jakoby znovu smysl života, měl pro koho a pro co žít. René našla někoho, o koho se mohla jako o rodinu opřít. Ale kniha celý děj naznačuje, jaký mohl být vývoj po pár letech, až bude větší. Jsem přesvědčená, že by se vztah proměnil s přibývajícími léty v partnerský. Přirozenou cestou. Víceméně tak nějak to mezi řádky každý přečte. Můžeme tedy jen spekulovat, zda se z nich stal pár, když mu vyrostla. Jsem přesvědčená, že ano.... celý text
