Nathalie Schweighoffer

Nové komentáře u knih Nathalie Schweighoffer

„Myslím, že by si tuhle knihu měla přečíst spousta žen. Hlavně učitelek, matek. Podobnou literaturu bych zavedla jako povinnou ve školách. Aby děti věděli co je dobře a co ne a že se nesmějí bát. Autorku obdivuju.“... celý text
— ViktorieMars

Bylo mi dvanáct let...

„"Láska mezi otcem a dcerou je naprosto normální. Mělo by se to stát zvykem. Otec by měl jako jediný zasvěcovat dceru do sexu. Dcera musí otce milovat a slepě ho poslouchat..." Četla jsem knihu, byla jsem nasraná. Dočetla jsem ji, byla jsem nasraná. Píšu recenzi a jsem ještě nasranější. Mozek není schopen pochopit takovou zrůdnost, jaké se na své dceři Nathalii dopoustil její otec. Ve dvanácti ji začal znásilňovat. Už to je strašné samo o sobě. A neodpustitelné. Jeho zvrácená mysl však měla pokaždé něco nového, čím si zpestřit "milování" s vlastní holčičkou. "To nechápu. Tolik nocí jsem za tebou chodil a ani jednou jsi mi neřekla, že se ti to nelíbí. Děláš si ze mě blázny? Víš jak se říká ženským, který se takhle chovají? Děvky! Slyšíš? Jsou to děvky!" Nutil ji dívat se na porno toho nejhrubšího zrna. Třískal jí opaskem jako žito. Musela se u toho hýbat, podával jí drogy. Sofistikovaně dcerku mrzačil na těle i duchu, zašlapal Nathaliino dětství do země. Ačkoliv je kniha psaná jako chaotická změť myšlenek, přesto dokonale ukazuje předčasné dospění Nathalie a to, jak se z hodné holčičky stala lhářka a zlodějka. "Sotva to udělal, rozbila jsem se na tisíc kousků. Toužím vyrvat si z těla každý kousíček, kterého se dotkl. Vnikl do své dvánáctapůlleté dcery. Spáchal zločin a naráz porušil veškeré zákony. Zase se vidím, jak se rozbolavělá, zděšená a sama sobě odporná zvedám na loktech a v hlavě mám jedinou myšlenku..." Po dočtení je mi úzko. Vztah mezi otcem a dcerou je pro mě posvátný. Táta má být pro svoji holčičku hrdinou, který ji ochrání před zlem celého světa. Jenže co když se tím zlem stane sám otec? Kdo pak ochrání dceru? Obdivuji odvahu Nathalie, že s příběhem vyšla na světlo ve svých devatenácti letech. Kéž by se takové příběhy dostaly k co nejvíce lidem a žádná malá holčička netrpěla ve spárech vlastního otce. Hodnotím 4/5*. "Donutí mě, abych si klekla, vidím, jak se kožený pásek nade mnou zvedá, potom dopadne. Uhodil mě přes prsa. A znovu, teď má ve tváři radost. Bije mě, jako by ho to těšilo..."“... celý text
— PosPol

Bylo mi dvanáct let...

„Tak to byla síla, možná, že se to děje i někde kolem nás a nikdo o tom neví. Incest v rodině a do toho od 12 let........často jsem kvůli popisům situací musela knihu odkládat, protože toho na mě bylo až moc. Nerozumím tomu, že se ženy neumí bránit, mají pocit viny, ačkoli jsou oběťmi. Nicméně doporučovala bych přečíst hlavně mladým dívkám.“... celý text
— olívoil

Bylo mi dvanáct let...

„Drsně napsaný příběh dívky která byla otcem zneuzivana. Smutná, krutá kniha a myslim ze má posledni na toto téma. Jako matka dvou dcer to nedávám“
— LéňaM

Bylo mi dvanáct let...

„Autobiografický román. Ano, je hrozné, když je dítě zneužívané, ale toto byla knížka plná náznaků a pocitů. Troufnu si napsat, že o tomto tématu byly napsány daleko čtivější knížky. I když tak přemítám, jak může být knížka o incestu čtivá. Celou dobu, co čtete, víte o co jde, neboť scénář zneužívání je stále a pořád stejný. Tuto knihu řadím opět do poličky neurazí nenadchce, ale rozhodně se k ní vracet nebudu“... celý text
— lalela

Přejít na knížky autora