Bylo mi dvanáct let... přehled
Nathalie Schweighoffer
Autobiografický příběh o incestu mezi dcerou a otcem. Nathalii je dvanáct, je na počátku puberty, čte dětské knížky, hraje si na princeznu. Je to úplně normální dívka. Jednu věc ale nedokáže pochopit: že její otec přichází v noci, když všichni ostatní spí. Nathalie neví, že to, co po ní chce její otec, se nesmí. Po nějakou dobu, ze zmatku a studu, byla Nathalie potichu. Později ale sebrala odvahu a začala mluvit...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1994 , SvobodaOriginální název:
J’avais douze ans..., 1990
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bylo mi dvanáct let.... Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (33)
"Láska mezi otcem a dcerou je naprosto normální. Mělo by se to stát zvykem. Otec by měl jako jediný zasvěcovat dceru do sexu. Dcera musí otce milovat a slepě ho poslouchat..."
Četla jsem knihu, byla jsem nasraná. Dočetla jsem ji, byla jsem nasraná. Píšu recenzi a jsem ještě nasranější. Mozek není schopen pochopit takovou zrůdnost, jaké se na své dceři Nathalii dopoustil její otec. Ve dvanácti ji začal znásilňovat. Už to je strašné samo o sobě. A neodpustitelné. Jeho zvrácená mysl však měla pokaždé něco nového, čím si zpestřit "milování" s vlastní holčičkou.
"To nechápu. Tolik nocí jsem za tebou chodil a ani jednou jsi mi neřekla, že se ti to nelíbí. Děláš si ze mě blázny? Víš jak se říká ženským, který se takhle chovají? Děvky! Slyšíš? Jsou to děvky!"
Nutil ji dívat se na porno toho nejhrubšího zrna. Třískal jí opaskem jako žito. Musela se u toho hýbat, podával jí drogy. Sofistikovaně dcerku mrzačil na těle i duchu, zašlapal Nathaliino dětství do země. Ačkoliv je kniha psaná jako chaotická změť myšlenek, přesto dokonale ukazuje předčasné dospění Nathalie a to, jak se z hodné holčičky stala lhářka a zlodějka.
"Sotva to udělal, rozbila jsem se na tisíc kousků. Toužím vyrvat si z těla každý kousíček, kterého se dotkl. Vnikl do své dvánáctapůlleté dcery. Spáchal zločin a naráz porušil veškeré zákony. Zase se vidím, jak se rozbolavělá, zděšená a sama sobě odporná zvedám na loktech a v hlavě mám jedinou myšlenku..."
Po dočtení je mi úzko. Vztah mezi otcem a dcerou je pro mě posvátný. Táta má být pro svoji holčičku hrdinou, který ji ochrání před zlem celého světa. Jenže co když se tím zlem stane sám otec? Kdo pak ochrání dceru? Obdivuji odvahu Nathalie, že s příběhem vyšla na světlo ve svých devatenácti letech. Kéž by se takové příběhy dostaly k co nejvíce lidem a žádná malá holčička netrpěla ve spárech vlastního otce. Hodnotím 4/5*.
"Donutí mě, abych si klekla, vidím, jak se kožený pásek nade mnou zvedá, potom dopadne. Uhodil mě přes prsa. A znovu, teď má ve tváři radost. Bije mě, jako by ho to těšilo..."
Tak to byla síla, možná, že se to děje i někde kolem nás a nikdo o tom neví.
Incest v rodině a do toho od 12 let........často jsem kvůli popisům situací musela knihu odkládat, protože toho na mě bylo až moc.
Nerozumím tomu, že se ženy neumí bránit, mají pocit viny, ačkoli jsou oběťmi.
Nicméně doporučovala bych přečíst hlavně mladým dívkám.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bylo mi dvanáct let... v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 214x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 103x |
v Chystám se číst | 101x |
v Chci si koupit | 27x |
v dalších seznamech | 3x |
Myslím, že by si tuhle knihu měla přečíst spousta žen. Hlavně učitelek, matek. Podobnou literaturu bych zavedla jako povinnou ve školách. Aby děti věděli co je dobře a co ne a že se nesmějí bát.
Autorku obdivuju.