lalela
komentáře u knih
České cizinky: Příběhy českých žen žijících v zahraničí
Jana LeBlanc
Kdyby byla tato knížka napsaná a vydaná o pár let dříve, tak bych jásala. Nad tím, jak jsou ty ženy statečné a přes všechno se vydají budovat si vlastní budoucnost do cizích zemí, odlišných kulturou, mentalitou a způsobem života. Ale, píše se rok 2024 , 35 let od sametové revoluce. V mém okolí, i když jsem z malé vesničky, je spoustu, ne sem tam někdo, spoustu lidí, kteří mají někoho trvale žijícího v cizině, já dokonce chodím na výuku cizího jazyka k cizince žijící u nás již 24 let, která si zde vybudovala rodinu. Spolužačky ze školy jsou různě po světě, Kanada, Francie, Japonsko, Německo, Švédsko. Tohle není wow knížka, protože takové věci jsou dávno samozřejmostí, tady se už na cizince nekouká s očima na vrch hlavy. Navíc mi na knížce vadil za každým příběhem dovětek autorky, kde se v podstatě opakovalo to samé, co v příběhu, zbytečných několik stránek. Pro mě byla kniha něco jako přečíst si v obědové pauze pár životopisů různých lidí. Taková nuda na dva večery.
Pokoj bez dveří
Karolina Tůmová
V hlavní roli prsten, o kterém jsme se nedozvěděli skoro nic podstatného, i když je důležitou součástí knižního děje. Knížka byla pro mě chaotická, nadnesená, ani mě moc nebavila. Dočetla jsem, ale rozhodně se k ní vracet nebudu.
Dědina
Petra Dvořáková
Skvěle propracovaný příběh lidí z jedné vesnice. Myšlenky se prolínají z chalupy do chalupy, každý každého zná. Když to čtete, úplně se vcítíte do života v malé zapadlé vesnici. Tak to tam prostě chodí.
Tenhle pokoj se nedá sníst
Nicol Hochholczerová
Kniha, která vás ohromí svým příběhem bez příkras, tak opravdovým, strohým. Tereza tuší, že to co se děje by se nemělo, ale baví ji to, a Ivan, to je prostě chlívák.
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Mám ráda knihy od Hájíčka. Příběh ze života, ze současné vesnice. Trochu smutná kniha, když se někdo moc snaží, a jde mu to, vyhlédne si ho někdo mocnější, kdo ho chce zlikvidovat. Teď je jen otázka, jestli to ten slabší ustojí, a kolik ho to bude stát sil.
Úděsné dny Adély H.
Aleš Novotný
Popravdě stále nevím, jak se ke knížce postavit. Takhle přeci žádné puberťačky nemůžou přemýšlet? Nejenže o svých rodičích v hlavě smýšlela úplně strašně, ale ona v té hlavě měla jen sex a sex a drogy a zase sex. Celá kniha se nesla v duchu, kdy a s kým já si konečně zap*chám a nejraději od rána do večera a od večera do rána. Hlavně si vyleštit nářadí. Místy mi to přišlo až nechutné, a jestli tohle čtou puberťačky, tak to, co ještě neuměly, po této knížce dospějí k názoru, že když na tábor, tak tam si zap*cháme, a všechno se naučíme a bude to jedna velká jízda, opijeme se na to, protože je to cajk. Smutné.
Přehlížená holka
Victoria Lynn Hayden
Když jsem začala číst knížku, přišlo mi, že to bude další americká slátanina, ale jak jsem se začítala, vciťovala jsem se čím dál víc do Tory. Při některých pasážích jsem měla chuť dát Elois za vyučenou, zařvat na ni, říct jí, že už s ní nikdo pracovat nebude, že se chová opravdu hrozně. Tory měla neskutečnou trpělivost, empatii, cítění. A jsem ráda, že se to vyplatilo.
Máma kriminálnice
Monika Svoboda
Jedna nehoda milující matky a vy se dostanete pod dohled OSPODu. Tolik chyb v soudním systému a vy máte svázané ruce. Nečetlo se mi to lehce, protože jsem soucítila s matkou a zlobila jsem se za to, že nikdo nic nechápe. Jediné, co mi na knize vadilo, bylo strašně moc babrání se v pocitech a rozebírání nálad. Jinak dobrá kniha.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Hanišová má zvláštní styl psaní. Kniha vás doslova vcucne, píše svižně, čtivě. Mám její knížky moc ráda. Tato mě zasáhla hodně, Eliška byla v jednu chvíli doslova otrok svého pátrání a ten otevřený konec v knížce? Nemyslím si, že by se chystal další díl, spíš mi přijde, že tam byla rodová zátěž a Eliška to udělala....
Oddychový čas
Jan Cimický
Jelikož je teď velký boom okolo pana Cimického, rozhodla jsem si přečíst nějakou z jeho knih. Skvěle napsaná detektivka mi nedala ani chvíli oddechu. Musíte číst. Bylo to prostě něco ze života. Ukázka toho, jak drogy dokážou zničit celou rodinu. Psát teda fakt umí.
Malá lhářka
Lisa Ballantyne
Jak někomu dokonale zničit pověst i život. Knížka byla velice zajímavá, jak tématem, tak psanou formou.
Elementálové
Michael McDowell
Snad větší blbost jsem nečetla, ale jelikož jsem si dala za úkol dočíst každou knížku, kterou jsem přečetla, tak jsem se prokousala i touto.
Tajemství
Radka Třeštíková
Stále jsem hledala to tajemství, čekala jsem velké boom a ono nic.
Dům u hřbitova
John Everson
Takový young adult hororový příběh. Nebylo to špatné, ale dobré také ne.
Třináctá hodina
* antologie
Některé povídky byly k nepřečtení, knížka mě vůbec nezaujala.
Třetí na řadě
Allison Brennan
Strašně utahaná detektivka, než dojde k nějaké akci, dozvíme se i to, co nechceme. Zbytečně dlouhé, složité, souhlasím s komentářem @danago, mám úplně ty samé pocity z knihy.
Hodná dcera
Karin Slaughter
Začátek mě bavil, ale pak se to tak podivně táhlo, stále se to vracelo, spousta věcí byla jen naznačená a nejasná, četla jsem už hezčí knížky. Nuda
Dům v Matoušově ulici
Tereza Boučková
Jestli si chcete doplnit svou denní dávku emocí, sáhněte po této knize. Jo brečela jsem u některých pasáží, u některých jsem byla rozčilená, ale člověk nemůže spasit všechny hrůzy světa, může o nich jen číst, přemýšlet, nebo se rozčilovat a brečet. Na začátku jsem čekala román o dvou stárnoucích ženách, omyl, jsou to úvahy, postřehy a tak pravdivé, že najednou stojíte v tom domě a jste toho účastni. Pro mě silná kniha.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Bryndza, no co napsat o Bryndzově knížce, u mě to je na jistotu. Strašně zajímavá a čtivá kniha, ostatně jako všechny jeho knížky. Rozhodně doporučuji.
