mazda333
komentáře u knih
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Do vod YA zabrousím když potřebuju něco jednoduchého na odreagování, u čeho není potřeba moc přemýšlet. Nečekám zázraky, a občas jsem i mile překvapena, když se mi dostane něčeho propracovanějšího, co mě vtáhne do autorova světa. Tentokrát se to ale moc nevyvedlo. Plytký, předvídatelný děj, málo postav.. a všechno je naprosto dokonalé. Té naivity bylo na mě asi přespříliš, zejména v první popelkovské polovině knihy, kdy se z naprosté bídy najednou všem dostávalo nedozírného přepychu a bohatství. Nemohl to vyrovnat ani konec, kdy se autorka na své hrdiny snažila uvrhnout všechny formy bolesti a navrch ještě záchranu světa, což u mě pohřbilo i poslední záchvěvy uvěřitelnosti.
Pantáta Bezoušek
Karel Václav Rais
Na to, že to byla povinná četba, jsem si knihu dost užila a přečetla ji velmi rychle. Má takové krásné kouzlo a milou atmosféru, a při tom se tam vlastně nic neděje (nebo možná právě proto). I po letech na ni vzpomínám a mám občas nutkání do ní znovu nahlédnout.
Tajemství porodní báby
Sabine Ebert
Tohle byla prostě rychlá jízda. Byť je to teda pro pracovní život dost nepraktické, jsem tak vděčná za knížky jako je tato, knížky, které vás prostě chytnou a nepustí. Nemusíte čekat 50,100,150 stran, než to začne být zajímavé. Od první stránky sednete do vlaku a vystoupíte až na poslední stanici, a to jen proto, abyste hned přestoupili na další díl.
Osudy porodní báby
Sabine Ebert
Opět raný středověk v celé své "kráse". Přívaly vzteku se mnou lomcovaly jako vítr okenicemi a kdyby to šlo, tak jednotlivé padouchy a ignoranty umlátím holýma rukama. Já bych v té době byla mrtvá stokrát denně, protože bych prostě nedokázala mlčky stát a nechat si líbit všechny ty nespravedlnosti. I když ono se to snadno řekne, my si žijeme v jakés takés "spravedlnosti", ať už u piva v hospodě brbláme sebevíc. Ale narodit se v takové době, hrůza pomyslet.
Sen porodní báby
Sabine Ebert
Tak konečně zavírám knihu se smutným vědomím, že už nemůžu hned sáhnout po dalším dílu. Na druhou stranu je to možná dobře - Marta a její rodina si už "užili" dost a raději si budu představovat, že si konečně žijí v klidu a míru svůj sen :-)
Rozhodnutí porodní báby
Sabine Ebert
Tak se nevyhnutelné přece jen uskutečnilo...opět brilantní nervy drásající příběh i když poněkud s trpkým koncem :(