Metuje
komentáře u knih
Tyranie okamžiku
Thomas Hylland Eriksen
Z dnešního pohledu hodně zestaralá kniha, čehož si je však autor sám dobře vědom a několikrát to v knize zmiňuje. ZaS to vystihl úplně přesně, mohl by to být článek a předal by informaci úplně stejně. V době, kdy kniha vyšla možná mohla někoho "šokovat" nebo mu pomoci se zvládáním tehdy nové doby, ale pro někoho, kdo je nucen se v této informační době pohybovat, kniha nenabízí nic nového.
InTyMně
Markéta Lukášková
Mám za sebou dvě předchozí knihy, tahle je úplně jiná. Stále je z toho Markéta znát, sama (i v této knize) zmiňuje, že knihy mají reálný základ v jejím životě, nicméně románová tvorba mi sedí určitě víc. Jako gen Z jsem při vzpomínání na devadesátky neoplýval nostalgií, to mi ale nebránilo si užít Markétino vyprávění. Markéty styl mám rád, kniha se dobře čte, kapitoly jsou krátké, přehledné, věty plynou. Sám v běžné komunikaci nejdu ke sprostému slovu daleko, v téhle knize jich však bylo na můj vkus až příliš. Ani ne množstvím, ale nevhodným umístěním. V jedné větě je tak možné nalézt třikrát "hovno", aniž by to bylo vtipné nebo jakkoliv jinak přispívalo ke čtenářskému zážitku.
Půlnoční slunce
Jo Nesbø
Nesbøidně čtivý děj, nicméně na můj vkus až příliš romantický a i na kvalitě příběhu je vidět, že autorovi více sluší temnější a ostřejší témata. Těším se, až se zase vrátím do staré dobré HH série.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
(SPOILER) Krátkej kousek, konec klasicky Nesbøidní, jsem zvědavej, jak bude v jeho souvislosti navazovat druhý díl.
Povětroň
Karel Čapek
(SPOILER) Koukám, že někteří měli podobnou zkušenost, přílet Případu X a následné rozmluvy v nemocnici vypadaly zajímavě, v postupných retrospektivních hádáních už však můj zájem klesal, u básníkova dopisu opadl úplně. Souhlas, jasnovidec a vysvětlování jeho metod bylo asi nejzajímavější.
Ruské kolo
Charles Cumming
Pěkně napsaná špionážní akce, bez zbytečných přestřelek a dalších akčních nesmyslů, svým způsobem připomínala seriál Homeland. Skutečnost, že se jedná o druhý díl trilogie vůbec nevadila, kniha je i sama o sobě dobře čtivá. Určitě budu mít v merku první díl, třetí bude případně třeba sehnat v originále.
Tma o polednách
Arthur Koestler
(SPOILER) Základní myšlenka samozřejmě skvělá, nicméně zpracování mi těžce nesedlo. Vzhledem k tomu, jak se to zdejšímu publiku líbilo to bude zřejmě moje vina, ale téma by podle mě mohlo být zpracováno daleko přívětivěji. Nejvíc mě asi bavily pasáže ze současnosti a vězení, vyťukávaná komunikace byla napínavá, i procházky po place. Politickou stránku věci jsem ještě taky pobral. Ale to filozofování, úryvky z bible, metonymie, metafory a spousta dalšího mi dělalo velký problémy. Vzhledem k tomu, že je knížka relativně krátká to však nebylo nic, co by bránilo v dokončení knihy, z mého pohledu však tyto pasáže hlavní myšlence textu nikterak neprospívaly. Stejně jako u 1984 je podle mě hodnocení knihy (která není nic moc) ovlivňováno myšlenkou a důvodem k jejímu napsání (který je boží).
Krása je stigma
Eka Kurniawan
(SPOILER) Magický realismus zřejmě není pro mě... Bylo mi nepříjemné, jak jsem neustále musel nahlížet do rodokmenu, který je tak podivně nepřehledně zpracován, skákání v čase a prostoru mě ze začátku hrozně rozhazovalo. V první třetině knihy jsem jí chtěl zahodit a nechat nedočtenou. Pak se ale děj rozjel, zůstalo se v +/- stabilním časovém období a posloupnost byla tak akorát, takže události odsýpaly. Kapitoly 15 a 16 měli zajímavé twisty, nicméně ten úplný konec byl zase mindfuck ve stylu Murakamiho, takže mě to nechalo v takovém podivném rozpoložení. Co se týče českého vydání, obsahuje několik chyb, nechápu, proč nebyla spousta slov přeložena, musel jsem si neustále něco překládat.
