mi-380 mi-380 komentáře u knih

☰ menu

Písečníci (7 povídek) Písečníci (7 povídek) George R. R. Martin

Fenomén G. R. R. M.. Kromě té jeho slavné mocenské ságy zvládne napsat na špičkové úrovni skvělý upírský horor ze staré Mississippi, spoustu oceňovaných SF a fantasy, ale první text, kterým mě dostal ještě v časopisu Ikarie a který si dobře pamatuji i po letech, je také hlavním tahákem této povídkové sbírky a jednou z nejpůsobivějších povídek, kterou jsem kdy četl. Kvalitou, poselstvím a účinností výpovědi je pro mne v tomto žánru srovnatelná jen Růže pro Algernon. Šest dalších povídek sbírky za Písečníky zaostává: celkově 90 % (137 hodnotících s průměrem 87 %).

27.01.2019 5 z 5


Strach a chvění Strach a chvění Amélie Nothomb

Skvěle popsaná bezedná propast mezi dvěma civilizacemi.. „Strach a chvění“ je nezbytné nejen při jednání s císařem, ale i s tím sebebezvýznamnějším japonským nadřízeným. Originální tragikomedie o těžko pochopitelném masochismu mladé Belgičanky v kafkovském labyrintu japonské firmy. Naprosto věrohodné vyprávění, autorka v Japonsku pět let žila. Před několika lety jsem viděl film, který výjimečně celkem úspěšně kopíruje knižní originál.
90 % (236 hodnotících je na průměru 80 %).

… prohlašuji, že mám hluboký obdiv ke každé Japonce, která sebevraždu nespáchala. Je to u ní projev odolnosti spojené s nesobeckou, ušlechtilou odvahou.

25.01.2019 5 z 5


Lovec králíků Lovec králíků Lars Kepler

Situace, do kterých Keplerovi tlačí své postavy, jsou stále víc bizarní a nepravděpodobné. Napínavé hororové momenty, a těmi se nešetří, jsou ale popsány tak mistrně, že mi při čtení běží před očima jako skvělý filmový thriller. A ten konec?!
75 % (zatím 1503 hodnotících s průměrem 86 %).

15.05.2018 4 z 5


Stalker Stalker Lars Kepler

Erik Bark, muž číslo 1 z prvního příběhu (Hypnotizér) se vrací opět v hlavní roli. Keplerovci podle očekávání stupňují míru napětí a také prokombinovanost až překombinovanost pátrání po (jako obvykle) cílevědomém ďábelském superpadouchovi. Skvělá oddychová rychločetba.
80 % (jsem hodnotící s pořadovým číslem 2337 a zatím jsme na průměru 88 %).

19.04.2018 4 z 5


Přízrak Přízrak Jo Nesbø

Stoprocentní napětí a čtivost, to ano. Proti tomu ovšem stojí Harry v roli Terminátora a romanticko-genealogická intrikánská linka jako vystřižená z historických románů Paula Févala.
70% (zatím 1199 hodnotících je nadšeno v průměru mnohem víc - na 88%).

03.04.2017 4 z 5


Mráz Mráz Bernard Minier

Chytře vybrané atraktivní prostředí a dovedně stupňované napětí v druhé polovině téhle tlusté bichle naštěstí přebijí častou zdlouhavost a naprostou vykonstruovanost a nepravděpodobnost zápletky. Můj první a poslední Minier.
65 % (zatím 739 hodnotících je na průměru 85 %, čemuž moc nerozumím, vlastně rozumím, ale tentokrát nejdu s davem).

24.03.2017 3 z 5


Svědkyně ohně Svědkyně ohně Lars Kepler

Opravdu napínavý thriller s několika temně hororovými scénami.
85% (zatím 1930 hodnotících je na průměru 89%).

04.03.2017 4 z 5


Píseň o Bernadettě Píseň o Bernadettě Franz Werfel

Důkladný realistický popis staré Francie, kde se republikánské nadšení střetává (ale často i spojuje) s monarchistickými a církevními tradicemi. A do této absolutní reality až naturalismu Werfel šikovně vsadil něco těžko pochopitelného. Příběh se rozvíjí pomalu a díky přesvědčivě vykreslené psychologii mnoha postav také pomalu pokračuje. Rád bych věřil na zázraky a díky této knize plánuji výlet do Lurd. 85 %

28.02.2012 4 z 5


Benátky do kapsy Benátky do kapsy Peter Dragicevich

Aktuální průvodce z roku 2018, v němž v době, kdy tohle píši, údaje i ceny vstupů a jízdenek odpovídají skutečnosti. Malá kniha, mnoho informací. Pokud bychom chtěli v omezeném prostoru Benátské laguny vše podstatné vidět a prožít, potřebovali bychom celý měsíc. Čtyři dny byly málo, zato načasování v půli dubna bylo přesné: moře čisté a voňavé, uličky zametené, turistů přiměřeně, teplota přijatelná, personál svěží. I v tomto průvodci se dočteme, že jaro je doba pro návštěvu nejvhodnější.

25.04.2019 5 z 5


Opozdilec Opozdilec Dimitri Verhulst

Návodný nápad, přehnaný cynismus, obdivuhodná schopnost mladého autora vcítit se do myšlení seniora. Při čtení se mi stále vracel obraz z nejmenovaného marketu v den akce: Zakřiknutí přikrčení dědové tlačící nákupní košíky a vedle nich jako generálové nervózní baby s nenávistnými pohledy, okamžitě již v zárodku negující jakékoli manželovy samostatné aktivity.
75 % (157 hodnotících s průměrem 81 %).

… Spravedlnost je lidský koncept, nikde v přírodě ji nenajdete.

10.04.2019 4 z 5


Diogenés v sudu Diogenés v sudu Hana Doskočilová

Tak jsem dostal od Hany Doskočilové a Albatrosu, nakladatelství pro děti a mládež, 1985, pěknou lekci. Rozhodl jsem se s vševědoucím úsměvem prolistovat těch 21 notoricky známých příběhů na 93 stranách a potvrdit si své vědomosti. A ejhle, 5 příběhů mě překvapilo. Buď jsem o nich nevěděl, nebo jsem netušil jejich původ. Přiznám se, jsou to: Midasovy uši, Norimberský trychtýř, Buridanův osel, Prokrustovo lože a Ariadnina nit. Doporučuji, zkuste si tenhle testík také.
85 % (zatím 70 hodnotících s průměrem 91 %).

09.04.2019 4 z 5


Ditta, dcera člověka Ditta, dcera člověka Martin Andersen Nexö

Sociální román, popisující nepředstavitelně těžký život chudých Dánů někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nexö dokáže smutné osudy prosvětlit občasnými veselejšími chvilkami, jeho styl je čtivý a navzdory více než 600 stranám se kniha čte jako detektivka, ovšem jako by ji z břicha Paříže kontroloval a ovlivňoval Émile Zola. Zároveň zde nacházím vysvětlení pro dva jevy:
1. Úžasná pracovitost, vynalézavost, skromnost, samostatnost, organizovanost, předvídavost, tvrdost a touha po něčem lepším, to vše nasměrovalo kdysi Evropany k celosvětové vládě v koloniích na všech ostatních světadílech.
2. Strašlivá bída a pocit nespravedlnosti značné části Evropanů začátkem dvacátého století mnohé z nich dovedl k ateismu a některé celkem pochopitelně až k extrému nesmiřitelného komunizmu (pokud neodpluli budovat Ameriku).
100 % (pouhých 29 hodnotících s průměrem 89 %).

28.03.2019 5 z 5


Dějiny Řecka Dějiny Řecka Pavel Oliva

Co jsem věděl o Řecku? Úžasná mytologie, Sparta, Trója, Athény, demokracie, Alexandr Veliký, velké námořní výpravy, otrokářství. V současnosti velké dluhy. Že i mezi tím byly řecké dějiny zajímavé, to jsem rychle pochopil při pročítání tohoto skoro osmisetstránkového díla, k čemuž mě dovedly De Bernièresovy romány. Zaujalo mně, jak hrdý a bojovný národ byli a asi stále ještě jsou Řekové, a to i přes mnoho století trvající život pod Turky.
100 % (9 hodnotících s 96 %)

Několik příkladů z novodobých dějin (spoilery):
… Po osvobození Řecka za pomoci Anglie, Francie a Ruska začátkem devatenáctého století byl k vnitřní stabilizaci království povolán bavorský král Ota I. Přísná hospodářská politika jeho německých úředníků vedla po deseti letech k jeho svržení.
… Po skončení první světové války Řekové zaútočili na Turecko, dostali se na dosah Ankary, ale další neuvážené velikášské útoky vedly k jejich oslabení, odražení a kruté porážce, což se projevilo pogromy na milióny Řeků a Arménů, kteří žili na pobřeží Turecka.
… V roce 1940 bylo Řecko přepadeno Itálií. Řekové tuto ofenzívu zastavili a zahnali Italy až do Albánie, kterou také částečně obsadili. Jenže pak přišli Němci a to byl tvrdší oříšek…
… Rok 1944, konec války v Řecku, k moci se dostávají komunisté. Churchill proti nim posílá britskou armádu, válka v Řecku se prodlužuje, v bitvě o Athény jsou komunisté poraženi a prchají do spřátelených zemí, mimo jiné i do Československa…

09.03.2019 5 z 5


Není úniku Není úniku Taylor Adams

Tak ještě jedna oddychovka. Úvod jako z béčkového hororu: sama na zasněžené silnici, problémové auto, skoro vybitý mobil, navíc bez signálu. Dálniční odpočívadlo s podivnou skupinou osob je jedinou možností, kde strávit přicházející noc. První třetina mi připadala až příliš šablonovitá a nelogická, už jsem se chystal četbu vzdát, pak ale vše zacvakne do sebe a několikahodinové čekání na sněžné pluhy a na policii se mění v supernapínavý dechberoucí horor.
70 % (zatím 198 hodnotících s průměrem 82 %).

27.11.2018 4 z 5


Mosty do Tel Avivu Mosty do Tel Avivu Jiří Šulc

Pogrom v roce 1946? Drsný začátek událostí, které během dvou let vyvrcholily vznikem státu Izrael. Autor děj poutavě splétá z mnoha pramenů, mnoha osudů většinou skutečných historických postav: polská židovka Hadasa, ministr Jan Masaryk, policista Sýkora, britský agent Watson, komunisté Gottwald a Slánský, pilot Weizman, obchodník Avriel, židovští a arabští obyvatelé Palestiny, britští vojáci, na které rok po jejich boji proti Hitlerovi při raziích obyvatelé kibuců skandují "gestapo, gestapo". Svět se mění, ze spojenců jsou nepřátelé, z naší demokracie totalita, z Palestiny sud prachu. Pro zájemce o historii naší třetí republiky a zrození židovského státu povinná četba.
100 % (zatím 102 hodnocení s průměrem 92 %).

30.04.2018 5 z 5


40 dní pěšky do Jeruzaléma 40 dní pěšky do Jeruzaléma Ladislav Zibura

Další kniha pro všechny, kteří rádi cestují a poznávají. Přes občasnou monotónnost je to kniha poučná, veselá (někdy dost drsně), bortící mnohé předsudky a přinášející optimismus v pohledu na člověka jako lidský druh. Kolik dalších má odvahu k takovéto výpravě? Já tedy ne, i když cestuji a poznávám strašně rád a země, které Ladislav prošel, jsem navštívil a povrchně prozkoumal také. Třeba se někde potkáme, za dva dny vyrážím po trase Krakov, Stockholm, Londýn, Barcelona. Ale s mnohem menším batohem, místo pěšky s Ryanairem, jídlo si budu muset kupovat sám a do cizích domovů se podívám jen s pomocí Airbnb.
80 % (996 čtenářů vygenerovalo aktuální průměr 89 %)

04.03.2018 4 z 5


Švábi Švábi Jo Nesbø

Autor stále ještě dolaďoval svůj styl a do party si přizval několik postav z obludária mistrů Iana Fleminga a Edgara Wallace. Úžasně čtivě ale popisuje prostředí Bangkoku a norské komunity v něm se všemi šílenostmi, zvrácenostmi, ale i kouzly buddhistického světa.
70 % (aktuálně 1131 hodnotících, modrých 79 %).

12.01.2016 4 z 5


Zmizelá Zmizelá Gillian Flynn

Autorka umí v první řadě skvěle manipulovat názorem čtenáře na obě hlavní postavy. Je větší padouch Nick nebo Amy? Nebo oba? Nebo jsou oba pouhé oběti? Dokázala mě udržet v napětí až do originálního konce.
85 % (zatím 624 čtenářů, 81 %).
Hned po přečtení jsem se pustil do filmu a už si ani nepamatuji, jestli jsem vůbec někdy viděl takhle přesný převod z papíru na plátno.

07.01.2015 4 z 5


Einstein: jeho život a vesmír Einstein: jeho život a vesmír Walter Isaacson

Isaacsonův Einstein mi stále bloudí hlavou, nedá mi to a o něco se podělím:
… A opravdu se nevynořilo vůbec nic, co by nasvědčovalo domněnce, že Einstein ohrožuje bezpečnost Spojených států. Když si však dokumentaci v Einsteinově svazku přečteme, začnou se nám agenti FBI jevit jako policajti z grotesky, neschopní ověřit, zda byla Elsa Einsteinova první žena, zda Helen Dukasová za pobytu v Německu působila jako sovětská špionka a zda se Einstein zasadil o příjezd Klause Fuchse do Spojených států. (Ve všech třech případech je správná odpověď záporná.)
FBI také zkusila sledovat tip, podle kterého se Elsa jedné přítelkyni v Kalifornii svěřila, že mají s Einsteinem dítě jménem Albert Einstein mladší a to že je drženo v Sovětském svazu - zatímco Hans Albert Einstein už v té době působil jako profesor inženýrství na univerzitě v Berkeley a ani on, ani Eduard, který setrvával ve švýcarském sanatoriu, nikdy nenavštívili Rusko. (Pokud tato zvěst vůbec měla nějaký reálný základ, pak ten, že Elsina dcera Margot se vdala za Rusa, který se po rozvodu vrátil do rodné země. Tohoto zjištění se však FBI nikdy nedobrala.)
FBI na Einsteina shromažďovala informace už od výlevu paní Frothinghamové a jejích vlastenek z roku 1932. Teď začala veškeré materiály systematizovat v jediném, stále tlustším svazku. Mimo jiné obsahoval například udání jedné ženy z Berlína. Dotyčná dáma Einsteinovi poslala matematicky formulovaný plán, jak vyhrát v berlínské loterii, a když jí vědec neodpověděl, dospěla k názoru, že to je určitě komunista. V době Einsteinovy smrti už FBI nakupila 1 427 stran ve čtrnácti boxech. Ačkoli všechny nesly označení Důvěrné, žádné inkriminující informace v nich nenajdeme.
Zpětně viděno jsou na Einsteinově svazku u FBI nejpozoruhodnější nikoli všechny kuriozity a drby, které se agentům podařilo shromáždit, nýbrž fakt, že jedna důležitá informace dokonale schází. Einstein se - ač nevědomky - skutečně dostal do osobního kontaktu se sovětským špionem. A FBI o tom vůbec netušila.
Tím špionem byla Margarita Koněnkovová. Se svým mužem, už zmíněným ruským realistickým sochařem Sergejem Koněnkovem, bydlela v Greenwich Village. Dříve se věnovala advokacii, hovořila pěti jazyky, snadno si získávala mužské sympatie a sovětská tajná služba ji pověřila úkolem ovlivňovat americké vědce. S Einsteinem ji seznámila Margot a za války bývala v Princetonu častou návštěvnicí.
... I své ruské milence dal Einstein jasně najevo, že není jednoznačným příznivcem její vlasti. V jednom dopise napadá moskevské militaristické oslavy 1. máje: „Tyto přehnané doklady vlastenectví sleduji s obavami.“ Jakýkoli projev přepjatého nacionalismu a militarismu ho zneklidňoval už od chvíle, kdy jako chlapec pozoroval německé vojáky při pochodu - a sovětská přehlídka se od nich v ničem nelišila.

31.07.2019 5 z 5


Ze života české společnosti Ze života české společnosti Josef Škvorecký

Včera jsem byl volit, vyhledal jsem tedy „Volby v našem městě“, jednu z nejvtipnějších povídek této Škvoreckého knihy.
95 % (jsem první hodnotící povídky).
...
otec daroval korunu Vocenilovi, by strhával plakáty strany sociálně demokratické jakož i komunistické, jsouce však ve střehu před dopadením. On dělal to rád, avšak neumí dobře čísti. Pročež strhával všechny napořád.
...
Ve škole rovněž mnoho se hovořilo o volbách. Vratislav Blažej pravil: „Můj otec jest fašistou. Jest to strana, která jest pro silnou ruku židů ve státě.“
...
Též (otec) pravil: „Komunismus jest zhoubou civilizace, neb komunisté majíce heslo ,Kraďte nakradené!ʻ, kradou vše. Oni kradou majetek a každého věší.“ Tu otázal jsem se: „Oni každého věší?“ Otec pravil: „Každého, kdo nedá se k nim.“ Pravil jsem: „Tedy dej se k nim, by nepověsili nás.“ Avšak otec rozzlobil se a pravil, že nerozumím tomu. Též byl velmi červený.
...
I naší Anně přinesli kandidátní listiny, jež jest naší služebnou, a rovněž neumí čísti. Otec objasnil jí, že voliti musí číslo šestnáct, neb to jest stranou národní, jež je stranou pro vlastence. Anna jest též vlastencem, ač neumějíce čísti, jest již velmi stará.
...
Avšak otec otázal se Anny, zda rovněž správně volila. Anna pravila: „Ano, milostpane.“ Tu pravil otec, přesvědčíce se: „A které číslo?“ Anna pravila: „Nevím již, které to bylo, ale jistě do urny vložila jsem je.“ Tu otec otázal se: „Jak můžete to pak věděti?“ Avšak Anna pravila: „Ač navrch připravivše si číslo, mně zamíchali kandidátní listiny, i nemohla jsem čísla toho nalézti. I bála jsem se, bych vhodila vhodné číslo, pročež vhodila jsem všechny do urny, aby určitě tam bylo.“
...
Nastal večer, kdy volby skončíce seděli jsme okolo rádia. Máti pravila: „Jsem tak vzrušena. Mně srdce bije. Jen aby komunisté nezvítězili.“ Avšak otec pravil: „Buď klidná, Ellen, český národ nikdy nebude komunistickým.“ Avšak on sám nebyl klidným.

25.05.2019 5 z 5