mi-380 komentáře u knih
Příběhem se jako přízraky vlečou podivné postavy, sledujeme je desítky let a je těžké alespoň k jedné z nich si najít kladný vztah. Naturalistický popis budování komunistické společnosti sibiřskými domorodci spolu s ruskými trestanci a také popis doprovodného jevu - jak idealisté ze západu jezdili tuto sisyfovskou práci obdivovat. Mladá autorka má hodně nacestováno a evidentně i nastudováno, její „svědectví“ vypadá velice věrohodně.
85 % (145 hodnotících s průměrem 81 %).
Záhadné události v literárně originálním prostředí odlehlé oblasti východního Grónska. Autorka nás vede třemi dějovými liniemi. V hlavní roli je islandský vyšetřovací tým, ve vedlejších nepřátelští obyvatelé eskymácké vesnice a pak je tu ještě muž v léčebně na Islandu. Na všechny dohlíží a bojuje o rozšíření svého vlivu démon Alkohol. Napínavá, poučná a kvalitně odvyprávěná exkurze do obrovské neprozkoumané dánské kolonie pohledem sousedů - Islanďanů.
90 % (zatím 174 hodnotících s průměrem 80 %).
… Jediné, zač byla Oqqapia svému otci vděčná, bylo to, že postavil dům. Tak jako u většiny domů ve vsi, na něj dostal materiál od Dánů. Ti ho poskytli všem, kdo chtěli stavět.
... Kdyby bylo všechno jako dřív, znamenalo by to nesmyslně se opíjet a sklízet pohrdání od ostatních obyvatel vesnice, kteří ještě neklesli tak hluboko. Dosud jich byla většina. Zbývající, ti, kterým se vedlo jako jim, jen zřídka opouštěli dům, vyspávali opici, aby mohli vstát a ocitnout se znova v tom ďábelském kolotoči.
Téma velice aktuální, je třeba uznat autorovu věšteckou předvídavost (rok vydání 2010). Emancipace se všemi doprovodnými aktivitami nabírá tempo a nikdo neví, zda to bude jen procházka labyrintem, nebo jestli vše neuvízne v nebezpečném a nepřátelském bludišti jiných civilizačních zvyků. Jenže.
Nedokázal jsem se ztotožnit s žádnou ze tří hlavních postav (naprosto přesně to vystihl marlowe) a dočetl jsem jen proto, že šlo o pouhých 168 stran.
55 % (je nás 729 hodnotících a jsme na průměru 58 %, 35. nejhůře hodnocená kniha, to si snad Viewegh ani nezaslouží).
Ať se děje co se děje
Můj pejsek se neusměje
Zahrabal si v lese kost
Teď neví kam a má zlost.
Leporelo mnohokrát přečtené, ošoupané a ohmatané, ale díky kombinaci Lada/Šrut nezapomenutelné.
100 % (8 hodnotících s průměrem 95 %)
Cheryl a její matka. Problémy Cheryl (a její matka). Vítězství Cheryl (a její matka). Za vším hledej matku. Je tu pořádná Divočina, je tu Velká cesta, je tu ovšem na prvním místě Matka. Tato četba byla pro mě dalším pokusem o pochopení nepochopitelného, jinými slovy snaha muže pochopit myšlení a jednání žen. Některých žen. Úspěch částečný.
Ale už mám velké téma pro novou výpravu. Chtěl bych si Pacific Crest Trail vyzkoušet, třeba jen kousek. Jenže nevím, zatím se toulám jen po Evropě a blízkém okolí. Tak si v nejbližší době alespoň pustím film s Reese Witherspoon.
80 % (767 hodnotících je aktuálně na průměru 85 %).
„Já už pětatřicet let balím starý papír, a na tu moji práci aby člověk měl nejen univerzitní vzdělání nebo klasické gymnázium, ale i bohoslovecký seminář. A jsa proti své vůli vzdělán, začal jsem teď snít o tom, že progressus ad originem si odpovídá s regressem ad futurum“
„My všichni staří baliči jsme byli proti své vůli vzdělaní, proti své vůli jsme měli doma slušnou knihovnu z knih nalezených ve sběru a každý jsme ty knihy četli v bláhové naději, že jednou si něco přečteme, co nás kvalitativně změní.“
95 % (652 hodnotících s průměrem 86 %).
Pokud se potkáme se skupinou nebezpečných pacientů psychiatrie, musíme očekávat opravdu mrazivé hororové scény a ty jsou zde proloženy dlouhými spojovacími přípravnými a vysvětlujícími pasážemi. V jejich centru ale kupodivu není policista Joona Linna, ale doktor Erik Bark, takže první díl série vypadá, že Keplerovi původně plánovali psát o úplně jiném hrdinovi svých románů (pokud tedy plánovali pokračování).
75% (zatím 2506 hodnotících s průměrem 82%).
Další rychločetba. Nesbø tentokrát tlačí Harryho hodně hluboko, zločiny i pátrání jsou mnohem komplikovanější a nezbytná zeměpisná exkurze nás zavádí až na pražský Václavák.
90 % (1218 hodnotících, 89 %).
1914 – bitva o Toulouse, krvavá a zbytečná. Sharpe se znovu musí vyhrabat z „nejhlubšího bahna“. Jeden z nejlepších dílů, také proto, že ta blbá válka konečně končí.
90 % (zatím 85 hodnotících s průměrem 91 %).
…
Na své nejlepší kresbě - protože do ní vložil vlastní utrpení - zachytil (kapitán Frederickson, spolu s Sharpem hlavní hrdina knihy) nedokončený a opuštěný Vítězný oblouk, který se měl stát grandiózním pomníkem Napoleonových vítězství, ale teď to byly jen dva pahýly holých zdí, jež stály jako ruiny na blátivé pláni. Kolem tábořili vojáci ruské armády a jejich ženy si mezi sloupy natahovaly šňůry a věšely na ně vyprané prádlo.
Město bylo plné vojáků vítězných spojenců. Na Champs-Élysées byli Rusové, v Tuileriích Prušáci a na velkém náměstí, kde sťali Ludvíka XVI., dokonce tábořilo několik britských jednotek.
Další krůček k pochopení. Pochopil a poznal jsem z expresionismu leccos, obávám se ale, že ani mílové kroky pochopení a poznání by nevedly k tomu, abych si tato díla oblíbil. Jsou výjimky – Munch, Kokoschka, praotec hnutí El Greco. Tam vidím atmosféru a mému oku lahodící barvy, k ostatním tvůrcům můj mozek zatím nedospěl. V bohaté obrazové příloze (60 děl) si je bohužel ani nemůžeme pořádně vychutnat, protože většina reprodukcí je pouze černobílá. V dnešní době nepochopitelné, v roce 1969 normální.
85 % (jsem první hodnotící).
P.S.
Na obálce je „Tanec na břehu“ Edvarda Muncha (jehož „Výkřik“ se před pár lety prodal v aukci za cca 2,3 miliardy Kč) – originál visí v pražské NG.
Nedostatek literárních kvalit je bohatě nahrazen přívalem pozitivních emocí, vyplývajících z neuvěřitelných příběhů zachráněných dětí, z úžasné obětavosti anglických rodin, které děti přijaly za své a ze skromnosti až neviditelnosti hlavních kladných postav celé akce. Pro režiséra Mináče se objevování Nickyho stalo náplní velké části jeho života, takže spolu s přímými účastníky děkuji i jemu za dojemný zážitek a připomenutí kruté minulosti.
70 % (jsem pátý hodnotící, průměr 80 %).
Psychologická dramata o vztazích mezi otci a dcerami. Čtyři zdánlivě samostatné kriminální případy se brzy začnou propojovat a autorka nás naturalisticky komplikovanou cestou, kdy často skáčeme časem sem a tam, vede univerzitním prostředím Cambridge s jeho často podivínskými obyvateli, k překvapivým koncům. Většinou velice smutné, z pozice muže občas těžko pochopitelné, plné typicky anglické empatie, všudypřítomného sexu, ale také kritiky koloniální minulosti.
90 %. (aktuálně 41 hodnotících s průměrem 83 %).
Islanďan Arnaldur Indriðason si mě získal už před lety, jeho krajanka Yrsa Sigurðardóttir v poslední době. Spolu se Švédem Johanem Theorinem a Skotem Peterem Mayem tvoří můj oblíbený záhadologický čtyřlístek, jehož/jejichž ostrovní příběhy mě zatím nikdy nezklamaly. Ba naopak, jsou pro mě vždy zdrojem nejen zábavy, ale i poučení o severských krajích, nepříliš vzdálených, ale zároveň pro většinu běžných Středoevropanů nedostupných; větrných, studených, tajemných, opředených mnoha mýty a legendami.
I v šestém příběhu s advokátkou Tórou dostáváme pořádnou dávku napětí, záhad a také nakouknutí do života Islanďanů. A řešení? Pro mě naprosto nečekané.
85 % (aktuálně 188 hodnotících s průměrem 83 %)
Už dlouho marně čekám na přesvědčivý důkaz o existenci mimozemských civilizací. Na počátku čekání byla tahle kniha. Vzpomněl jsem si na ni znovu včera při návštěvě výstavy obrazů Zdeňka Buriana, který do knihy přispěl několika svými typickými ilustracemi. Kniha dvakrát ztracená, dvakrát nalezená (u přátel, kteří ji nějak zapomněli vrátit), s mnoha otazníky, z nichž některé se časem změnily v tečky, jiné ve vykřičníky.
90 % (aktuálně 19 hodnotících s průměrem 89 %).
Autorka střídá vzpomínky na velmi bouřlivé mládí v Londýně s pozdější snahou o zařazení do ultraortodoxní židovské komunity v Jeruzalémě. Někdy drsně, někdy vtipně, někdy smutně. Pro Středoevropana ukotveného někde mezi ateismem a křesťanstvím těžko pochopitelný svět a nepomohlo mi ani několik týdnů pobytu v Izraeli a okolí. Ani 100 let by nepomohlo. On to těžko chápe i autorčin otec, rabín jedné londýnské synagogy.
85 % (zatím 145 hodnotících s průměrem 82 %).
…
Nikdy jsem si neuvědomila, jaké následky může mít skutečnost, že jsem v sobě měla předkožku. Vždycky jsem věděla, že na tom kousku kůže něco není košer… Teď jsem nejen nečistá, ale ještě jsem se vyloučila ze skupiny partnerek vhodných pro malé, ale významné procento židovské mužské populace.
…
Když se Simcha nakonec zeptal, jestli bylo nádobí očištěno v mikve, otec ho ujistil, že je pečlivě ponořil do řeky Serpentine River v Hyde Parku. Nedokázala jsem si představit otce, jak táhne nádobí k řece, a byla jsem si jistá, že si to celé vymyslel, ale Simchu jeho odpověď uspokojila, tak jsem se k tomu už nevracela. Naštěstí Simcha také ne.
…
Na chvíli podlehnu nemožnému přání: aby Simcha v posteli volal moje jméno, a ne „Slyš, ó Izraeli, Pán je jeden“.
Reva - věčná experimentátorka.
Dva přátelé na život a na smrt. Od dětství až do…
Jakou naději na přežití má přátelství, když jeden je extrémně bohatý, druhý zoufale chudý a do jejich životů vstoupí žena?
Po letech se oba sejdou, je jim 73 let – údajně starci nad hrobem (jsme mezi válkami, čas se počítal jinak) a sáhodlouze probírají, co se to vlastně tenkrát před jedenačtyřiceti lety stalo. Nejde o hádku, nejde o diskuzi, jde o nekonečný, jen tu a tam přerušovaný monolog, zjednodušeně vyjádřeno: uherský generál celou noc „hučí“ do polského šlechtice, abychom se spolu s nimi k ránu dobrali opravdu nezvyklého řešení.
Přidávám 80 % (zatím je nás 179 hodnotících s průměrem 84 %).
... „Tou vášní je touha zabíjet. Jsme lidé, příkazem našeho života je, abychom zabíjeli. Jinak to nejde... Člověk zabíjí, aby něco bránil, zabíjí, aby si něco opatřil, zabíjí, aby se za něco pomstil. Usmíváš se...? Usmíváš se opovržlivě? Byl jsi umělec, tyto přízemní, hrubé pudy v tvé duši zjemněly...? Myslíš, že jsi nikdy nic živého nezabil? To není tak jisté.“
… „Býval jsi velice hrdý člověk,“ dodá rozhodně. „Peníze byly to jediné, co nás v mládí rozdělovalo. Byl jsi hrdý a neuměl jsi mi odpustit, že jsem bohatý. Později, jak život plynul, mne i napadlo, že bohatství snad ani nelze odpustit.“
Nemilosrdné reportáže o tom, jak se poctivci Mňačkovi, skrze poznání, že i ta naše revoluce začíná požírat své děti, otevíraly oči. A to ještě nevěděl, že až je za pár let otevře úplně, stane se z komunistického partyzána a novináře emigrantem, který své úsilí otočí proti kdysi s budovatelskou nadějí a nadšením opěvovanému režimu.
95 % (69 hodnotících s průměrem 84 %).
Konec války a doba těsně po válce. Němci, partyzáni, kolaboranti a ti ostatní. Vše bylo černobílé, jen s malým množstvím šedi, smrt všudypřítomná a rychlá. I díky této drsné výpovědi se dá porozumět v té době rostoucí síle komunistů a jejich velké podpoře ve společnosti, což se projevilo v prvních poválečných volbách a hlavně pak v únoru 1948.
85 % (294 hodnotících je na průměru 91 %).
Nový kritický pohled na stěžejní událost knihy najdeme v dokumentu ČT Ploština - Krvavá paseka z roku 2003.
Neuvěřitelná, ale skutečná dobrodružství podvodníka-gentlemana, který řádil v šedesátých letech. Tenkrát v těch dnes už bájných dobách bez kamer, kreditních karet, sociálních sítí, GPS a mobilů. Oproti filmu, kde jde o souboj Frank vs. FBI, v knize sledujeme v ich formě jen podrobný popis všech možných podvodnických nápadů kluka, který měl rád krásné dívky a perfektní styl, a předvedl, že i bez střední školy můžete být pilotem, právníkem, lékařem, agentem, prostě kýmkoliv. Je to čtení rychlé, zábavné, občas moc popisné.
75 % (aktuálně: kniha 153 hodnotících s průměrem 92 %, Spielbergův film z roku 2002, který se mi výjimečně líbil o trochu víc než kniha, má na ČSFD 71 280 hodnotících s průměrem 87 %, to je 110. nejlepší film všech dob).
Forsyth je jako učitel dějepisu se zaměřením na dvacáté století. Žáky základní nebo střední školy by ale svými znalostmi zahltil, takže je spíš jako vysokoškolský docent nebo profesor moderní historie. Mírně poučený čtenář mu ty události a postavy „žere“ i s navijákem plným toho, co si autor navíc vymyslí. Maximálně napínavé a, v souvislosti s rozvrtanými vosími hnízdy islámského světa, také velmi poučné čtení.
100 % (311 hodnotících s průměrem 84 %).