michal5996
komentáře u knih
Vraždy na Dvojce
Ondřej Fanta
(SPOILER) Když jsem si přečetl rozhovor s autorem, kde popisoval, že motivem k napsání vlastní knížky byla kritika tuctových detektivek a že je sám policistou se spoustou zkušeností, tak jsem byl solidně navnazen... Čekal jsem realistickou krimi a místo jsem dostal přeplácanou bondovku v kulisách Prahy. V knížce nechybí hromady mrtvol, spiknutí na nejvyšších místech, závěrečná infiltrace do přísně hlídané rezidence nejhoršího mafiánského bosse a aby toho nebylo málo, na hlavního hrdinu se kmotři a zkorumpovaní kolegové snaží hodit některé mordy. Napsáno poměrně čtivě, ale ten příběh se je z mého pohledu další z řady prachobyčejných detektivek.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
(SPOILER) Dobře napsaná knížka, kde autorka zvládla dovedně zamaskovat vnitřní nelogičnosti v ději a detektivková klišé tak dobře, že mi vlastně ani nevadily a četl jsem s chutí dál. Jak už někdo psal, sám jsem na rozpacích, jestli je to dílo hodně dobré, nebo pouhá šestáková detektivka. SPOILER: klišé číslo jedna - obvodní oddělení v největším zapadákově vyšetřuje vraždu. O vraždě tedy vlastně vůbec nic nevypovídá. Pitva neprokáže žádné cizí zavinění, oběť pouze má v žaludku drogy a alkohol. Proč by se to mělo vyšetřovat jako vražda??? Na druhé straně se na konci dozvíme, že Terezka byla minimálně několik hodin připoutaná k židli s roubíkem v ústech, přesto neměla žádná zranění na zápěstích ani kotnících? Policie vlastně vůbec nemapuje pohyb oběti těsně před činem. Nikdo ji neviděl, nikdo nezkoumal pohyb jejího mobilu. Naopak když najdou v domě zrzavého Šterna její věci, vůbec nikoho nezajímá jak by ji tam dostal na návštěvu, když pro ni byl cizí člověk, nikoho nezajímá proč na její bundě nebylo jeho DNA. Všichni o něm mluví jako o chodící mrtvole, ale nikomu nepřijde divné, že dovedl unést puberťačku a to tak, že si toho nevšiml žádný svědek. Konečné rozuzlení, že Anna je vycvičenou agentkou STB a minimálně dvojnásobným vrahem je taky vtipné. Stala se dvojitou agentkou přecházející hranice i přesto, že pečovala o dvě děti a její muž - policajt - si za 40 společného života ničeho nevšiml... To, že s pokročilým parkinsonem nakonec zastřelila doktora bych ještě pochopil, ale to, že ho sama odtáhne do podzemních šachet pod Františkovem je jen poslední z hřebíčků do rakve. Její odhalení přichází z čistého nebe, v celém příběhu není jediný náznak, z kterého by se to dalo odhalit. Naopak je to Anna, kdo dává "morální kartáč" svému manželovi za to, že zfalšoval důkazy v předchozím případě a poslal tak do kriminálu nevinného. Od agentky STB, kvůli které zastřelili dva pohraničníky a ona sama zastřelila starého Marysku je to poměrně neočekávané, resp. je to naprosto nelogická berlička pro autorku. Stejně jako rozhovory mladého Marysky s novinářkou, abychom se na závěr dozvěděli, že je to právě novinářka, kdo celou věc zosnoval... Rozporuplné pocity, nicméně mne knížka bavila a styl psaní mi seděl.
