mifon komentáře u knih

Konstatuji, že tento 3. díl série je lepší, než díly předchozí. Obzvláště první díl se mi moc nelíbil. Nejprve tam autorka vylíčila 12leté děvče jako hroznou zrůdu, a pak stačilo, aby ta zrůda prohlásila, že své dva nevlastní sourozence v bazénu neutopila, a stala se z ní oběť. Vlastně jen nepřivolala pomoc a počkala, až se utopí sami. A taky zničila psychické zdraví spolužáka, kterému barvitě líčila, jak těm dětem držela hlavy pod hladinou… Bylo mi moc líto, že se pokus o její zabití nepodařil, a stvůra zázračně přežila.
V Příchuti zla je také dost situací trochu přitažených za vlasy, ale na to jsme u thrillerů zvyklí. Např. dotáhnout mrtvolu svalnatého mukla hustým lesem k jezeru a tam ho úspěšně potopit, musela být pro teenagera docela fuška. Ale závěr knihy mne bavil mnohem více, než závěry u předchozích dvou dílů.
Dovolil bych si (opět) upozornit, že autorka sice své romány zasazuje do amerických městeček, ale je to Angličanka.
Narodila v Hampshire, žila v Cornwallu a nyní žije v Nottinghamshire se svým manželem a 3 kočkami. Viz odkazy na databázi Pitaval.cz.

2 16.04.2024

Zde je průměrné hodnocení 89 % (223 hodnocení), na Goodreads 4,37 z 5 (3 767 hodnocení). Uff! Není to trochu přehnané? Musím se přiznat, že se mi „vyšetřovatelka“ Madison Harperová jeví taková všelijaká. Ani lesba, ani hetero, a ty její problémy se srdcem :-). V knize se lze mj. dočíst, že „Srdce jí poklesne. Srdce se jí rozbuší z představy... Srdce se jí sevře pokaždé... Srdce se jí sevře směsicí lítosti a zlosti... ...bolí ji z toho srdce“ atd. Mé hodnocení „začátku strhující detektivní série“ je možná ovlivněno tím, že jsem před ní četl 2. díl série s Cyrilem a Evie od Michaela Robothama a knihu Ztracený v pustině od Jane Harper. A to je podle mne trochu vyšší level.

3 01.01.2024

Podle mého názoru jeden ze slabších případů Perry Masona. Překlad je dosti mizerný, což je bohužel u Gardnerových knih přeložených po roce 1990 častým jevem.

1 24.03.2021

Ten překlad je skutečně ostudný. Je s podivem, že alespoň pro 2. vydání knihu nepřeložil skutečný překladatel.

Tragický překlad.

Génius Hunter v patnácti maturoval s vyznamenáním, v devatenácti promoval z psychologie a ve třiadvaceti obdržel titul PhD. Jeho diplomová práce je povinnou četbou pro experty na násilné trestné činy FBI… Z ubohého tintítka se po roce tvrdého tréninku stal vazoun, kterého se holky „nemohly nabažit“. A tento detektiv - génius ve volných chvílích provozuje návštěvy barů, opíjení se, flirtování a následný sex s cizími ženami v cizích pokojích, a to bez ochrany. Autor správně předpokládá, že čtenář touží po extrémním sadismu a přidal do knihy trochu snuffu. Přečetl jsem po Dvojitém kříži ještě Zlobu, ve které autor sáhl i po kanibalismu. V obou knihách je pachatelem geniální, vysokoškolsky vzdělaný netvor. Když se podíváme na vysoké hodnocení těchto „děl“, musíme konstatovat že Carterovy knihy se geniálně trefují do potřeb čtenářů trillerů…

7 19.02.2021

Čtvrtá Robothamova kniha, kterou jsem přečetl. Začal jsem Střepy, pak po dlouhé době jako další byla Hodná a zlobivá holka, která způsobila, že jsem se vrhl na další autorovy knihy. Nejprve to bylo V podezření a nyní tedy Řekni lituji, která je spolu s „holkou“ podle mne (zatím) nejlepší. Jediné, co si dovolím (trochu) kritizovat padá na vrub pana překladatele: docela mi vadilo, že zápisky unesené Piper překládal do hovorové češtiny. A to podle mne zcela nelogicky, neboť jde o děvče z rodiny, kde zřejmě takovou hantýrkou ani nemluví, natož aby ji používali v psaném textu. Překladatel asi miluje výraz „bejt“; použil ho velmi často. Schválně jsem si „vygooglil“ ukázku v anglickém originálu a na žádný slang jsem tam nenarazil (i když má znalost jazyka anglického jest poněkud poor :-)).

5 01.02.2021

Toto je pátá kniha série s šéfinspektorem Gamachem, kterou jsem četl. Začal jsem Oživlým kamenem (4. kniha série) a pokračoval 6., 7. a 9. knihou série. Kdybych začal Dlouhou cestou domů, tak jsem ji určitě nedočetl a další knihy s Gamachem bych ignoroval. U Dlouhé cesty jsem u mnoha stran nezáživného textu úspěšně aplikoval metodu rychločtení :-).
S ohledem na zdejší příznivce knih L. Penny se raději zdržím podrobnějšího hodnocení obsahu knihy. E-knihu Dlhá cesta domov jsem četl ve slovenštině a tak mohu srovnávat technickou úroveň e-knih vydaných českými vydavateli a slovenské Premedia. Nedá se srovnat. V českých e-knihách (Knižní klub resp. Kalibr) jsou desítky „překlepů“ a dalších chyb (chybně uvedené odstavce, oddělování pasáží textu atd.). Slovenské vydání Dlhé cesty je technicky perfektní. Asi někdo provedl korekci textu e-knihy (na rozdíl od českých vydání).
Příznivce série s Gamachem by možná mohlo zajímat, že jsem četbou slovenského vydání zjistil, že dítko neurčitého pohlaví se nejmenuje Pea ale Bean. Nakonec jde v obou případech o luštěniny. Také jsem objevil, že společnice sympatické staré básnířky Ruth husa Róza není husa, ale kačena. (Ducka Rózu i Beana jsem ověřil v anglických vydáních.) Našel jsem si ale na YouTube video s kanadskými husami a je fakt, že kanadská husa vypadá jako „naše“ větší kačena a vydává zvuky, které se podobají tomu „fak, fak, fak“ více než do slovenčiny přeložené „sráč, sráč, sráč“ :-).
Omlouvám se všem příznivcům CI Gamache a jeho přátel ve fiktivní dědině Tři borovice, ale pro mne byla tato kniha velkým zklamáním.

Prvá kniha M. Robothama, kterou jsem četl. Moc se mi líbila. Určitě si přečtu i ostatní knihy s psychologem Josephem O´Loughlinem „v hlavní roli“ (V románech Amnézie a Vraky je hlavní postavou inspektor Vincent Ruiz.) V knize jsem si něco přečetl i „mezi řádky“. Jako za starých časů… :-)

5 23.12.2019

Autor je skvělý vypravěč a celkem brzy jsem mu odpustil trapnost nazvanou Štvanice. Lebedil jsem si jen cca dvě třetiny knížky. Pak se Miko opět vydává na cesty a to na zaostalý východ. Poté co si ověřil, že Prievidza je ještě v Evropě, navštívil Slovensko, nejsevernější výběžek Balkánu. Troufám si odhadnout, že synek z jižní Moravy by mohl být takhle vtipným jen po dlouhodobém pobytu mezi pepíky. Což Miko vlastně splňuje. V poslední třetině knihy se autor bohužel rozhodl předělat detektivku na thriller. Úroveň knihy tím podle mne išla srať. Škoda. (Omlouvám se za to slovenské citoslovce :-).)

23.12.2019

Je tady neskutečně kladné hodnocení tohoto podivného cestopisu. Čtu všechny knihy autora postupně, jak vycházely. Jednoznačně se úroveň knih zvyšovala. Po skvělém Dítěti v mlze se po přečtení Štvanice táži: Psal tento díl vůbec Martin Goffa? Jde o snůšku zcela neuvěřitelných ptákovin. A toto „dílo“ má hodnocení 83 % (prosinec 2019)! Čo sme to za ľudia?

3 19.12.2019