Mikanadeta komentáře u knih
Za mne super. Děj svižně ubíhal, dobře se to četlo. I když jsem celou dobu tušila konec, nic to neubralo na napínavosti knihy. Velmi zajímavé momenty, kdy jsem se ptala sama sebe, jak bych v určitých situacích reagovala já.
Opravdu napínavé čtení, nešlo mi odtrhnout se od knihy. Co musela prožívat Lilly, je nepředstavitelné. Jaký jen jsem měla při čtení vztek na jejího otce!
Je to moje první kniha od této autorky a určitě ne poslední.
Toto téma mě hodně zajímá už pár let. Byla jsem ráda, když jsem na tuto knihu narazila a hned, jakmile byl čas, jsem ji začala číst. Je pro mě zajímavá, nejraději mám právě reálné zážitky lidí a to mi tato kniha splnila. Jen ke konci se mi hůře četla. Ale to nic nemění na tom, že jsem ráda za přečtení. Donutilo mě to zamyslet se nad svým životem a jak se chci ubírat dál.
(SPOILER) K autorce a této knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě. A rozhodně nelituji. Příjemná oddechovka, místy vtipné okamžiky a i trocha té erotiky a jo, přiznávám, při popisu scén jsem nutně musela svést manžela. Za mne tedy super, Poppy a později i Ryan mi byli sympatičtí (tušila jsem, že s tou Ryanovou tvrdou slupkou to nebude jen tak, že bude i jiný). Moc jsem jim fandila a celou dobu jsem si přála, aby byli spolu.
Určitě se pustím i do dalších knih autorky.
Přečetla jsem kvůli čtenářské výzvě, špatné to nebylo, naopak, akorát na mě to moc nesedělo. Ke knihám nemám potřebu čichat a elektronická čtečka je super :-) ale přečteno naráz během vaření oběda.
No...mazec. Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě. Absolutně jsem netušila, co si vybrat do tématu o holocaustu. Nikdy jsem o tom knihu nečetla a věděla jsem proč... Velmi silný příběh.
Teda, uff... pro mě jako pro mámu hodně silné téma. Autorka si se čtenáři docela pohrává, od začátku jsem myslela, že ve zmizení má prsty někdo jiný a až asi do půlky knihy jsem se mýlila :) Uvítala jsem i rozvedený konec, že to nebylo useklé jako občas bývá, ale že jsme se dozvěděli, jak příběh pokračoval po roce od toho všeho.
Kniha mě bavila a přečetla jsem ji béhem pár dní. Stále mě zajímalo co se stalo a bylo i zajímavé jak neštěstí zamávalo s ostatními postavami.
Skvělá knížka. Četla se sama. Hezky rozvedené charaktery postav, i přes jejich počet jsem se vůbec neztrácela. Nutilo mě to číst stále sál a dál.
(SPOILER) Kniha se četla sama, plná zvratů. Vyhovovaly mi krátké kapitoly. A i když z ní napětí jen sršelo, nepřipadala mi tak dobrá jako Ta přede mnou. Z tohoto důvodu 4 hvězdy.
Spoiler: nevím sama proč, ale celou dobu jsem hrozně fandila Patrickovi a Claire, aby byli spolu. Nějak jsem jim vztah přála, hrozně mi k sobě seděli.
Nemohu si pomoct, ale moc mě to nebavilo. Neumím říct proč, něco mi na knize nesedlo. Možná přeskakování z přítomnosti do minulosti, možná se mi nelíbilo vše co se tam odehrávalo, možná neukončený konec? Nevím, mám ve zvyku knihu z úcty k autorovi vždy dočíst, takže i tady jsem dočetla, ale myslím, že už se k ní znovu vracet nebudu.
(SPOILER) No, ufff. Mazec, hodně silný příběh. Já bych teda neřekla, že matka má něco proti homosexualitě, spíš to byl její obranný mechanismus. Velice se mi líbil styl psaní, barevně oddělené části vyprávěné matkou a synem. To mi vyhovovalo. Zápisy z deníku jsou pecka. Tím, že je to opravdu ze života. Nejsem odborník, ale podle mého Honzovi od malička chyběl táta. Ne otec co vydělává a dbá na výkon. Ale táta, co si s klukem zakope s balonem, naučí ho na kole, chodí na školní besídky, tráví s ním čas. Honza se mu tolikrát snažil zavděčit... Ano, bylo mi Honzy až líto. Pak už stačilo, že si našel za partnerku megeru a dílo zkázy se rozjelo naplno. Líto mi bylo i sestry Nely, v příběhu upozaděné.
Ovšem nejvíc líto kde jsem i brečela, byly pasáže s Gitunkou. ,,V rohu pokoje seděla Gitunka s hlavou zvláštně zataženou mezi ramena. Chtěla se chudinka schovat jako želva do krunýře. V rukou držela panáčky, se kterými si povídala. Hlasitě, aby její slova přehlušila křik její mámy. Gitunku jsem popadla a s výtkou, zdali mají vůbec rozum tohle předvádět před dítětem, jsem si ji odvezla domů."
,,V tu chvíli se za mejma zádama spustil pláč. Gita stála ve dveřích svýho pokoje na nejistejch nožičkách a řvala na celý kolo. Jak dlouho nás asi pozorovala?"
To je prostě šílené a tu holčičku bych rozhodně nenechala ani v péči otce, ani matky. No, děti měly dítě a to to odnášelo.
Jinak ale si jako matka neumím představit nechat své dítě padnout na dno. To bych nedokázala. Ať si říká kdo chce co chce, prostě ne. Jako to říkala v knize matka vraha, ať provede cokoliv, i s čím absolutně nesouhlasím, pořád je to moje dítě. Já ho v břiše nosila, porodila, kojila, nedokázala bych ho nechat padnout. Ne.
Knihu jsem si přečetla, jelikož ji měla mít sestřenice vypracovanou do školy a mně se hodila do Čtenářské výzvy. No, ačkoliv Pelíšky miluju, tak kniha mě zklamala. Hodně. Vůbec mne to nebavilo.
Prostě klasika :-) nenáročná, zábavná kniha, která se čte sama. Film jsem viděla snad stokrát a u čtení jsem si přesně představovala dané scény, hlasy, intonaci.
Velmi povedená kniha. Bavila mne a od zhruba poloviny se nedala odložit a musela jsem ji dočíst v kuse. Pro mne jako pro matku to byl mazec, a doufám, že v Anglii i všude jinde, kde to takto funguje, se nároky na bezplatnou právní pomoc změní. Je hrozné, když si musí člověk nechat leccos i protizákonného líbit, jen proto, že nemá peníze.
Kniha mne nijak neoslovila, bohužel. Téma jistě zajímavé, šílená buzerace malých holčiček to je masakr. Že to bylo psáno nespisovně mi absolutně nevadilo, s manželem si takhle píšem pořád takže jsem zvyklá. Ale neoslovilo mne to celkově. K většině knih se po pár letech vracím, ale k této se již vracet nebudu.
Vtipné a zábavné, je fajn když si tatínek vyzkouší co my, ženy, děláme denodenně :-) opravdu mě to moc bavilo.
Kniha dobrá, pobavila. My matky s dětmi víme :-D četla jsem ji před asi 8 lety když se mi narodila první dcerka, a nyní jsem po ní znovu s chutí sáhla.
Předchozí dva díly naprosto super, trojka též. Kéž by napsal další :-)
Přiznám se že sama bych si knihu asi nevybrala, ale dostala jsem ji darem a tak mi přišlo fér dát jí šanci. A musím uznat že mě překvapila. Je to oddechovka na dovolenou, ale pěkná.