Miloslavůvsyn komentáře u knih

A ještě napíši, že díky této knize jsem udělal zkoušku z anorganické chemie hned napoprvé. Studoval jsem sice technický obor, avšak nikoli přímo chemii, a tak z chemie jsme měli pouze dvě zkoušky: 1) z anorganické a analytické chemie v jednom, a 2 z organické chemie.
A při zkoušce z anorganické chemie přišla řeč na lučavku královskou a na to, že v ní se rozpouští skoro všechno, avšak pokud jde o zlato, rozpustí s jenom v lučavce královské a v ničem jiném.
A právě tohle jsem věděl díky Holubí poště.

Na této kouzelné knize se mi nejvíce líbilo, jak Vlasta (v novém překladu Nancy, ale u Holubí pošty a u Zamrzlé lodi jsem si prostě zvykl na Vlastu, takže když hovořím o jiných Ransomových knihách, automaticky řeknu "Nancy", ale když hovořím o těchto dvou, automaticky řeknu "Vlasta") se vydává na pomoc Dickovi a Dorotce, přestože sama se sotva uzdravila.
Věčná škoda, že v nových překladech už nejsou kouzelné ilustrace Ondřeje Sekory.

Tahle kniha je nádherná, ale kdo ji četl ve starém překladu, tomu se ten nový nemůže líbit. Když si jednou člověk zvykne na jméno "Tralaláček", už se mu nelíbí Zmačkanec nebo Zmačkaný klobouk. V menší míře to platí i pro "Bob Pokryvač" ze staršího překladu, které je hezčí než Lamač Bob (i když tady je to možná jen zvykem, zatímco u toho Tralaláčka je to kouzelné). A také jsem si zvykl na "Timotej" ze starého překladu místo "Timothy" z nového, ale i to je možná jen zvyk.
Že místo Vlasty ze starého překladu máme v novém překladu Nancy, to není ani hezčí, ani méně hezké, ale prostě jméno Tralaláček, jak je v knize zván Timotej, dokud ještě nevíme, že je to on, to jméno má své kouzlo. Tím, že v druhém překladu to jméno nebylo možno použít, protože by se řeklo, že překladatelka Wolfová pouze ukradla nápad překladatele Štěpána Lanera, ztratila ta kniha nejméně čtvrtinu svého kouzla oproti prvnímu překladu.
To je můj názor, který však nikomu nevnucuji.