MíšaK. komentáře u knih
Strašně hezky napsaný román porevoluční doby s pohledem na tehdejší dobu. Velmi mě i potěšilo, že byla psána z pohledu kluka. Strašně se těším, jak to celé dopadne, i když jsem to už jednou četla. K těmto knihám se ráda vracím. Část z anotace (dvou kamarádech, falešném přátelství, nezvládnutelné touze po penězích, zaslepenosti a velké osudové lásce) je velmi trefná. Asi bych to jinak nepopsala.
V prvopočátku musím říct, že přestože to byla spíš fanfiction, mě to bavilo. Na můj vkus většina knihy mírně sladký, myslím, že bych konec nechala bez probuzení ze snu. Bylo by to rozhodně zajímavější. A pokud ne, poslední část (probuzení) trochu rozvést. Nejdříve jsem nevěděla, jestli se opravdu probudila. Taky bych nenasazovala sebe, jako hlavní hrdinku. Už jenom ze ztráty jakého si soukromý. Přes to všechno to byl hezký příběh na tak mladou a nezkušenou autorku. A věřím, že se to bude jen a jen zlepšovat.
Kdyby nebyla část psaná z pohledu toho arogantního egoisty, bylo by to super. Jacoba jsem nesnášela. Bylo to nádherně psaný, nádherný příběh, možná bych děj neusekávala v nejlepším. V zadu u seznamu upírů bych napsala jejich schopnosti, ale jinak opravdu skvělé. Přesto jsem od toho čekala ví (i od celé ságy) Myslím, že by to chtělo udělat něco, co by donutilo čtenáře o tom přemýšlet, nějaký zvrat, aby měli chuť se u toho rozbrečet. To splnil akorát Nový měsíc, přesto tam mě štvalo, že tam je samej Jacob! Ale jinak doporučuji.
Na poměry twilight to bylo poměrně slabý. Do dob než došlo k bitvě, to bylo zbytečné mrhání 300 stránkami. Nebylo to vůbec emotivní (pro ty, kteří nesnáší Jackoba).
Jako první musím říct, že lepší jak film. Osobně mám první díl nejradši. Bylo to velmi emotivní dobře se to četlo. Bylo vidět, že to není tolik zaměřeno na romantiku. Nádherně popsané pocity, občas mi přišel Edward docela náladový.
Knížka mi přišla sice ze života, ale někdy mi autorka přišla, jako by spadla z višně. Na můj vkus někdy moc nudná a nezáživná.
N E J L E P Š Í ! ! ! Úžasná čtivá knížka. Dost reálná a dovolím si říct, že se dělí o první dvě příčky zatím nejlepší knížky. Upřímně jsem více fandila Tiborovi a celkově ho měla radši. Děj byl psaný chytlavě, takže jsem od něho nemohla odlepit oči. Veronika mi občas přišla dost pesimistická a nejednala podle mých představ. Což je docela očekávaný. Trochu mi přišlo divné, že všechny její kamarádky i sestra narážely na takové nesprávné polovičky, jen ona měla právě to štěstí. Trochu mě odrovnal otevřený konec a dost doufám, že autorka napíše pokračování. Až do pěti stránek před koncem jsem doufala, že se dá zpět s Tiborem, ale tento „zvrat“ mě dosti překvapil. Myslím, že bych této knize mohla dát klidně deset bodů. A to jsem nedala ještě žádné knížce.
Byla to moje úlpně první knížka od paní Lanczové a vryla se mi do paměti. Četla jsem ji znovu po roce a půl a občas jsem i věděla, co bude na další stránce. Opravdu povedená knížka. Otevřený konec pomáhá rozvíjet čtenářkám mysl, co by kdyby…. A to se mi líbí. Jsem z této knihy nadšená. PS: Po druhé už jsem nebrečela nad otevřeným koncem :D
Pokračování knihyy podle mé fantazie. Ve vlastním zájmu si přečtěte a určitě mi dejte vědět, co na to říkáte :D
„Do mě si byla taky zamilovaná. Kolikrát jsi mi to říkala v extázích slasti,“ nenechá se zmást David.
„Já vím, ale pro tuto příležitost tu mám dvě rčení. Do stejný řeky nikdy nevstoupíš a Něco končí a něco začíná. Takže ti teď už musím říct jediné. Měj se hezky, ale teď už prosím jdi,“ odpovím prosebným tónem a už sleduji jen jeho vzdalující se záda. Otočím se a pohlédnu ke stolku, kde momentálně sedí jen Skokan.
Dojdu k němu. Políbí mne na tvář a povídá: „Neřekl jsem jí, že to jsi ty, ale jinak celou pravdu. Myslím, že to je teď na tobě,“ a oba se podíváme směrem k naší chatce.
Je to jasný. Kostky jsou vrženy buď teď, nebo nikdy.
Rozloučím se a vydávám se do jámy lvové. Dojdu až k chatce číslo jedenáct. Z chatky se ozývá vzlykot. Představím si sebe jak přes den hledám se Skokanem kešky a v noci se bláznivě milujeme. To mi dodá odvahy. Nezdržuji se klepáním, stejně by mne v tom pláči neslyšela. Tiše si k ní přisednu a obejmu ji.
Jíťa se jakž takž uzklidní a začne povídat: „Má … má jinou….. prý jsem jeho kamarááááádka,“ povídá mezi vzlyky.
„Jitulko, možná mě teď budeš nenávidět, ale já tu holku znám. A ona ho taky miluje,“ dodám si odvahy.
Náhle se Jitka z čista jasna uklidní a ledovým hlasem poví: „Je to Anča. Že je to Anabella!“
„Ne není. Jsem to já a opravdu ho miluju. Nevěděla jsem že Skokan a Kamil má stejný tělo“ tak a je to venku.
Čeká výbuch vzteku, pláče dokonce i facku, lae to se obávám zbytečně. Jíťa mne obejme a řekne: „Tak to je dobře, že to alespoň není někdo cizí. A ty jsi toho pro mne udělala už hodně!“ A já se rozbrečím s ní, ale štěstím.
Když už se dostatečně poobjímáme, vyjdu před chatku s úsměvem na rtech a vletím Skokanovi (Kamilovi) přímo do náruče. Z povzdálí už jen cítím Jítit usměvavý pohled.
Tímto hodnocením bych i ráda ukončila celou tuto sérii. Tento díl už byl dost přeslazený. Jinak tato série byla tak pro holčičky kolem 10ti let. Nebylo v knihách nic, co by táhlo dál a nutilo knížku přečíst opravdu jedním dechem. Což je docela špatné. A ani dějové „zvraty“ nebyly nijak zajímavé. Za mě tedy už asi ne.,
U tohoto dílu jsem se ke konci docela zasmála. Fakt vtipný. Je vidět, že se autorka už poučovala a zlepšovala a už to bylo o něčem jiném a zároveň mnohem zajímavější.
Občas trochu zamotávající, jinak pěkně vymyšlené. Patří mezi lepší z této série.
Tato knížka byla dost pozitivní, ale hezká. Ale nebylo to nic, co by mě nutilo číst jedním dechem.
Tento díl patří mezi ty lepší. Z této série. Byl docela zábavný a napínavý, ale osobně nevím, kam Sváťa toho koně dala a kdo je pustil.
Celá knížka byla tak o jedné věci a nic extra zábavného. Tuto sérii bych zatím doporučila dívčinám kolem 10 – 11 let.
Knížka byla super. Byla sice hodně krátká, ale měla nádherný dojemný děj. Třeba dopisy, které nechala Alena. U toho jsem se rozbrečela.
Skvělá knížka. Nádherně psaná, ale občas jsem se trochu zamotávala. Nevěděla jsem, jestli se to říká v češtině nebo španělštině. A v ději jsem se taky trochu ztrácela.
Na můj vkus díl o ničem. O hodně slabší než minulý. Tento teda nee
Skvělá knížka na zamyšlení, že ne všechno je tak lehké. Jsou zde vidět uplně odlišné rodiny a skvěle popsaná potřeba pravého přátelství. Už se těším na další díly. Občas jsem měla i slzy na krajíčku. Možná by děj mohl být víc poutavý. Nejde se do toho pořádně vžít, když je psaný čtyřmi osobami.
Taková dobrá oddechovka na prázdniny. Nic náročného, ale to taky není nic dobrého. Chtělo by to pořádnou napínavou zápletku.
Trochu zdlouhavá knížka, jinak bylo dobře zvolené téma. Někdy jsem se Sandrou v jejích názorech nesouhlasila.