Mishak komentáře u knih

Trvalo mi delší dobu, než jsem se začetla. První díl jsem četla hned po jeho vydání, což je už nějaký čas, a měla jsem obrovský problém si vzpomenout, co se tam stalo, kdo je která postava a co má v příběhu za úděl. Každopádně po 100 stránkách plných nesnází a mého neustálého váhání a vzpomínání, jsem se začetla a nemohla přestat.
Těšila jsem se na Cassie, které na můj vkus bylo v tomhle díle pomálu, naopak přibyly kapitoly s Esem, kde jsem si velmi oblíbila Břitvu. Možná toho Esa tady mohlo být méně.

V prvním díle se toho stalo mnohem víc, více napětí, akce, příběhu. V tomhle díle se toho stalo pomálu (třeba je to příprava na díl třetí, ale nevím). Trochu jsem z téhle knihy momentálně rozpačitá.

Po přečtení druhého dílu jsem pochopila, že romantický vztah mezi Cassie a Evanem nebyl tak násilný, jak to v prvním díle vypadalo. Konečně se dozvíme, jak to s Jinými je!

Ano, baví mě! Ano, chci další díl! Ano, jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne! Ano, mám ráda hlavní postavy! Ne, pořád mám v ději náznaky nevědomosti – vážně jsem si měla nejprve přečíst díl první a připomenout si ho. Každopádně miluju knihy s postapokalyptickou tématikou, takže se mi líbila – nebyla jsem z ní však v úplné extázi, takže za mě dostane 4 hvězdičky.
A ano, musím si to někdy přečíst všechno znovu hned za sebou, určitě to bude stát za to =).

2 28.02.2016

Je mi líto, ale přesto všechno, přes ten úžasný námět a neskutečně velký potenciál, který mohla kniha mít, jsem zklamaná... Ano, přečetla jsem jí jedním dechem, ano, pořád jsem čekala na velké finále jako všichni feťáci na ostrově... Ale bohužel jsem se ničeho až tak extra skvělého nedočkala... =(
Co se mi ale opravdu líbilo, byly pohledy do minulosti hlavních postav. Věděli jsme, jak žili, co dělali, než se dostali na ostrov smrti - tyhle kapitoly mě bavily mnohem víc, byly mnohem zajímavější než celá "hra" na ostrově. Minulost postav byla z celé knihy to nejlepší.

22.02.2016

POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!

Vezmeme to zase pěkně z vrchu – kniha má nádhernou obálku, ze které vystupuje koruna i nápis po přejetí rukou. Prostě nádhera.

Chvíli mi trvalo se do knihy začíst – je plná intrik, lží, lstí, atd. Čekala jsem, že děj bude spíše probíhat v chudých vesnicích, což by pro mě bylo asi zajímavější, ale i z tohohle úhlu to nebylo špatné. Během čtení jsem měla velký problém představit si prostředí společnosti, ve které Mare žila se svou rodinou – ne že by to bylo špatně popsané, spíše mi mou představu něco vždycky narušilo.
Stříbrní měli auta, vzducholodě, letadla, lodě, atd. Tak jak je možný, že motorku musel vyrobit Cal? Zvláštní, když měli Šedé město s továrnami na výrobu všeho.

Chvilku se zastavím i u jednotlivých postav. Mare mi byla neskutečně sympatická, v některých situacích se mohla rozhodnout trochu jinak, ale tak každý děláme chyby. Navíc v jejím postavení moc možností neměla. Lucas na mě působil velmi příjemným dojmem, měla jsem ho vážně ráda. Cal je mi z obou synů ten sympatičtější, ovšem pořád tak nějak nevím, co od něj čekat. Na Mavenovi mi zpočátku přišla spousta věcí divných a bohužel ani já jsem nebrala na vědomí Jacobovo varování a tak nějak jsem mu jeho lest věřila. A nakonec král Tiberias možná přece jen nebyl tak zlý, mám pocit, že za všechno mohla jeho „skvělá“ manželka Elara.

Sem tam se určitě přistihnete, že Vám kniha již nějaké Vámi přečtené knihy připomíná: např. Schopnosti Stříbrných jsou jako z Percyho Jacksona, najdete tam i podobnosti s knihou Hunger Games, někdo psal, že i se Selekcí, kterou jsem já ještě nečetla. Hold v dnešní době vymyslet něco originálního není jednoduché. A kdo přečetl více knih, vždycky mu na dalších stejného žánru podle mě nebude něco sedět a připomínat jinou knihu.

Bohužel hvězdičku z hodnocení ubírám hlavně proto, že jsem čekala trochu něco jiného. Mrzely mě překlepy, slova navíc nebo chybějící písmenka či dokonce slova, která si musíte domyslet. Přesto jsem si čtení užila a sama jsem byla překvapená, jak rychle mi stránky ubíhaly.

3 19.02.2016

Knížku jsem přečetla jedním dechem! Nešlo se od ní otrhnout... Z počátku jsem se moc neorientovala, pořád jsem přemýšlela, kde je problém, co se tam vlastně stalo a čekala jsem, že bude kniha více o Finnovi - což samozřejmě byla, ale ne v tom smyslu, který jsem knize přičítala.

Musím říct, že nejsem zklamaná, že jsem si knihu koupila, i když jsem hodně váhala. Kniha mě naprosto pohltila, stránky ubíhaly (i přes své vcelku těžké a náročné téma), přesto jsem pořád četla dál a dál s otevřenou pusou a něco mi na příběhu nesedělo. Ano - Je mojí součástí! - má mnohem větší hloubku, než byste zpočátku řekli! A než bych zpočátku řekla i já! Každopádně konec jsem trochu předvídala, ale ne v takovéhle míře! Doslova mě roztříštil!!!

Pořád zde nejsou zodpovězené veškeré otázky, které mi kniha vnukla, takže jsem hledala na internetu a dozvěděla se, že bude trilogie! Takže o to víc se těším na druhý díl a čekám, že i když mi většinu mých dosud nezodpovězených otázek vysvětlí, určitě mi kniha nabídne otázky nové a znovu mě bude utápět v nevědomosti, která mě bude doslova zžírat!!!!

Ode mě si zaslouží 5 hvězdiček, ani o jednu méně! Dlouho mě žádná kniha takhle nechytla a nepustila!

1 14.02.2016

Na mě kniha velmi zapůsobila... Místy byla úsměvná, veselá, plná života a záhy z ní až ledově mrazilo...
Trošku jsem se bála, jak mi sedne styl psaní v dopisech, ale při čtení jsem si formu ani neuvědomovala. Pěkně mi splynuly v celek, který byl velmi poutavý, děsivý, plný přátelství a zároveň smutku. Bylo fajn vyhledávat si další informace o lidech, kterým byly dopisy věnovány, nebo poslouchat zmíněné písničky.
Z knihy jsem si vzala opravdu hodně, ať už citátů či myšlenek... Ale upřímně jsem ráda, že jsem nikdy nikoho takhle neztratila...

4 13.02.2016

Prostě oddechovka, kterou sem tam někdo uvítá =).
Líbí se mi, že je Lola každý den jiná: jiné oblečení, jiné líčení, jiné vlasy (paruka). Je sama sebou a je prostě originální. Ale bohužel i přes tyhle klady mi nebyla zrovna moc sympatická – spíše jsem se několikrát přistihla při tom, že si klepu na čelo, jak někdo může být takhle nabubřelý a dá se říct i hloupý.
Moc mě potěšilo, že v knize jsou zmínění a dokonce v ní mají i svou roli Anna a St.Clair z knihy Polibek pro Annu – jsou pořád takoví, jako předtím =).

Za mě jenom 3 hvězdičky.

09.02.2016

Hrozně ráda jsem se vrátila do světa Cassandry Clareové a jejích lovců stínů, i když tato kniha předchází dobám série Nástroje smrti. Ovšem bohužel mě nenadchla tak, jako celá série Nástrojů smrti. Spíše to bude způsobené tím, že již prakticky víte, jak se chovají a co způsobí potomci zde zmíněných hrdinů. Že ten svět už prakticky znáte a nepotřebujete mnohá vysvětlení, kterých je kniha plná a občas mi přišly na obtíž. Přesto kniha se četla lehce, prostředí viktoriánské Anglie je dokonalé a chování lidí k sobě také (vykají si, celá ta doba byla taková více uctivá =) ).
I když mě kniha neoslnila, některé momenty jsem si velmi užívala a části s mechanickými bytostmi byly neskutečné =). Ráda si celou sérii přečtu a doplním si tak svou sbírku Nástrojů smrti o knihy, které ji předcházejí. A ze srdce doufám, že druhý díl nebude tak moc seznamovací, ale více akčnější a tudíž mě nadchne více =).

4 07.02.2016

Po přečtení autorčiny knihy Erebos jsem s nadšením sáhla i po téhle knize a musím říct, že mi přijde mnohem lepší jak ta první!
Moc jsem se těšila na tajemné prostředí plné duchovna, staré pověsti a hry na hrdiny. A upřímně - kniha mě nedokázala zklamat... =) Sice jsem čekala trochu něco jiného, ale i tohle pojetí se mi nakonec moc líbilo.
Prostředí, ve kterém se příběh odehrával, bylo barvitě popsané, místy strašidelné až jsem tajila dech. Pověst do příběhu nádherně zapadla a až do konce jsem si nebyla jistá, kdo za vším stojí a jestli se opravdu neděje něco nad lidská chápání.
Postavy v knize mi byly velmi sympatické (až na pár vyjjímek). Při Irisyným vypravování své minulosti jsem se až třásla strachy a modlila se, aby měla někdy klid.

Každopádně kniha rozhodně z mého pohledu stojí za přečtení a i když jsem si říkala, že 500 stránek je moc a co tam pro boha chtějí dělat, bylo jich ještě ke všemu málo a klidně bych i nějaké přidala... Za mě si rozhodně zaslouží 5 hvězdiček! =)

1 17.01.2016

Miluju Vánoce, miluju sníh o Vánocích (po něm už tolik ne) a miluju Vánoční příběhy a zázraky!!!

Mám ráda styl psaní, humor a postavy Johna Greena, tak jsem tuhle knihu prostě musela mít (kord když nevím, kdy jeho další knihy vyjdou). A musím přiznat, že mě nezklamaly ani zbylé dvě povídky od dalších dvou autorek, které se na knize podílely.

Dost mě mrzí, že jsem se ke knize dostala až po Vánocích, ale i tak mě zahřála u srdíčka a potěšil venku padající sníh (konečně!!!). Povídky se krásně, ale nenásilně prolínají, jsou svátečně laděné, úžasně humorné a ta spousta sněhu? WAU!!! Určitě si ji ještě přečtu někdy před Vánocemi, protože tahle kniha na ně musí krásně naladit.. =)

Nemůžu hodnotit jinak než 5 hvězdičkami... =)

Můžete mi, prosím, někdo říct, co je to ten alobal??? No, nepřišla jsem na to a leží mi to v hlavě... =D

2 06.01.2016

Na knihu jsem se velmi těšila, protože mě zaujal její námět a anotace. Takže hned, jak to šlo, jsem se pustila do čtení =)

Zpočátku kniha spíše seznamuje s prostředím, změnou Nickových kamarádů, spolužáků, atd. V další části se již Nick přidá k ostatním "závislákům" - je krásně popsáno, jak se Nick během hraní měnil, hra se stávala jeho součástí a byla to jediné, co potřeboval. Ve třetí části se to pořádně rozjelo - jen škoda, že byla ta krátká.

Moc se mi líbí, že se kniha zabývá aktuálním tématem - v dnešní době jsou MMORPG hry velmi oblíbené (a na onom principu je i hra Erebos), i když hru, která by se zároveň odehrávala i ve skutečnosti, ještě nikdo nevytvořil.

Shrnutí: kniha se četla lehce, hodně věcí mě překvapilo, závěr byl úžasný. Závislost hráčů byla krásně vidět. Hodnotím 4 hvězdičkami.

1 04.01.2016

Musím říct, že kniha mi velmi připomínala (alespoň v náznacích) sérii Monument 14 a to je moje srdcovka, takže i tato kniha mne velmi zaujala. Děj byl velmi zajímavý, napínavý. Neustále jsem čekala na to, co všechno nám kniha odhalí a určitě to ještě nebylo všechno - doteďka nevíme, jak žijí lidé za oním závěrečným plotem a co jsou doopravdy zač.
Neskutečně jsem si oblíbila postavu Knihy a Kočky. A upřímně jsem moc ráda za konec, kdy jsme se dozvěděli, že Kniha nemyslí jen na sebe, což mě strašně moc potěšilo =) A navíc se k němu připojili o ostatní.
Knihu hodnotím 3 hvězdičkami a moc se těším na další díl, protože konec k němu přímo vybízí ;)

2 27.12.2015

Obálka je neskutečně nádherná! Nápad s vražedkyní na obalu, která má z druhé strany nádherné šaty – no úžasný!! Byla jsem nadšená!!
Avšak když jsem s knihou jednou začala, přečetla jsem 100 stránek a pak ji neotevřela nejmíň měsíc… Dělalo mi obrovský problém se do ni začíst (děj se hrozně táhnul a vůbec mě nezaujal, byla jsem tak nějak vůči knize rozpačitá). Nakonec jsem se k ní vrátila.

V první chvíli jsem si říkala: „Prosím vás, kde je ta chladnokrevná vražedkyně?! Našla jsem jenom arogantní a velmi protivnou Celaenu! Nesáhla jsem po jiné knize???...“=( Byla jsem neskutečně zklamaná…
Později jsem se však přistihla, že mi Celaena zase až tolik nevadí a čtení na mě působí příjemněji než na začátku. Buď jsem si na její nadutost zvykla, nebo se trochu změnila? Upřímně – nevím, ale byla mi náhle více sympatická. Možná to bylo tím, že si našla přátele. Každopádně děj se nakonec rozjel, měl spád a byl i docela napínavý. Hodně mě zajímalo, kdo doopravdy může za napůl sežraná těla Celaeniných soupeřů – upřímně, byla jsem dost překvapená. Zápletka nakonec nebyla tak špatná a kniha byla protkaná magií, kterou se vše vysvětlilo a navíc i dále zamotalo (kdo ví, co přinese druhý díl, který si docela i s potěšením koupím). A musím říct, že závěrečný souboj na mě působil propracovaně – moc se mi líbil nápad i jeho sepsání, to klobouk dolů... =)

Knihu hodnotím 3 hvězdičkami a musím říct, že se docela na pokračování těším. Je dost možné, že jsem hledala nějakou oddechovou knihu a tahle mi k tomu v tu chvíli sedla, protože se v ní nedá hledat nic extra úžasného (ostatně čekala jsem něco trochu jiného), ale na oddech je fajn =)

3 22.12.2015

Velmi silná kniha, která všem krásně ukazuje, jak těžké je žít s bipolární poruchou, kterou trpěl Finch. Pobrečela jsem si, nebudu lhát. Kniha ve mně zanechala spoustu věcí, pocitů, myšlenek, ale na papír je dát nedokážu… Držela jsem všechny palce, které mám, aby kniha skončila dobře, ale………

Knihu oživovaly vložené ilustrace = lístečky z poznámkových bločků. Doplňovalo to tu nádhernou atmosféru, kterou kniha měla, když si Finch s Violet hráli se slovy. Bylo nádherné být chvíli součástí jejich světa.

Kniha si zaslouží 5 hvězdiček… A myslím, že by mohla pomoci spoustě lidí, kteří se o svých problémech stydí, či z nějakého důvodu bojí mluvit.

6 13.12.2015

Vezmeme to zase pěkně z vrchu – obal je nádherný, na dotek krásně sametový, ale ty růžové stránky? Nejsem zastáncem růžové a to jsem holka! Na mě jí tam je až moc… Kdyby byly všechny okraje stránek trochu jemnější, vypadalo by to pro mé oko lépe. Ale naštěstí se kniha nehodnotí podle obalu ;)

Když se mi dostala do rukou, tak jsem si řekla, že je zrovna 2.12. a že z téhle knihy budu mít nedokončený adventní kalendář – každý den jedna povídka (no, na ten čokoládový jsem už trochu stará) =) A stalo se… Povídky jako žánr zrovna moc nevyhledávám, ale před těmi vánoci jsem si řekla, proč to nezkusit a nezpříjemnit si to čekání příjemnými příběhy =).
Nejvíce jsem si oblíbila tyto příběhy: Najdeš mě podle Polárky, Andílci ve sněhu, Váš záskok za Santu, Kyblíky s pivem a Jezulátko; To je Yulský zázrak, Charlie Browne; Vítejte ve Vánocích, CA. Nemohu však říct, že by ostatní příběhy nebyly dobré, jen mne tolik nezaujaly, ať už obsahem, či stylem psaní.

Závěrem…
Asi se budu opakovat, ale proč sakryš nikdo ještě nevymyslel „24 povídek aneb adventní kalendář pro knihomoly“? Nebylo by to super? Každý den do Vánoc si najít čas na přečtení jedné povídky? Já jsem si to čekání na každodenní povídku z 12ti dní velmi užívala =) A neskutečně jsem se na další dny těšila =) Nemůžu hodnotit knihu jako celek, jako jeden ucelený příběh – bylo tam těch příběhů přece jen trochu víc. Jen vím, že některé byly hezčí, jiné se mi líbily méně, ale každý z nich měl své kouzlo, které k Vánocům prostě patří! Já jsem si čtení moc užila!! A kniha si zaslouží podle mého názoru 4 hvězdičky...

5 13.12.2015

Nu, musím říct, že tenhle díl nebyl vůbec špatný. Začetla jsem se a stejně jako u předchozího jsem nechtěla knihu odložit. Nějak mi v knize ale pořád neseděl Miin věk… =/ Buď to byly autorčiny překlepy, nebo měla v hlavě nějak moc myšlenek a pomotaly se jí.. Nevím.. Každopádně bych tomu nepřikládala nějaký větší význam. V knize hlavně vůbec nejde o Miin věk.
Díl byl hodně akční, chvílemi i hodně napínavý a přes všechny nesnáze nakonec skončil dobře =) Musím říct, že si autorka pěkně vyhrála s myšlenou vidění čísel smrti a pěkně ji v posledním dílu celé trilogie rozvedla. Určitě se najde někdo, kdo řekne, že by se to dalo napsat líp. Nebudu to vyvracet, dalo! Ale i s tímhle jsem spokojená. Stejně se mi ale nejvíce líbil druhý díl.
Za mě tedy 4 hvězdičky...

2 29.11.2015

Vezmeme to zase pěkně z vnějšku. Kniha má nádherný obal! Když po něm přejedete, je lehce sametový (Nebo to tam vnímám jen já? Kdo ví… =)).
Příběh je krásný, plný přímých řečí – občas jsem se ztrácela, která věta patří komu, ale ve finále jsem přišla na to, že to vůbec není důležité. V těch větách byla spousta věcí, podstatných věcí a je vlastně jedno, kdo je vyřkl. Hlavně že je někdo řekl – to je to důležité. Příběh je plný citátů a moudrých myšlenek. Možná se naskytne otázka, že takhle nemohou smýšlet patnácti letí kluci, ale já si spíš říkám, proč by nemohli? Jsou lidé, ať už mladší nebo starší, kteří se zamýšlejí nad sebou, svým životem, svým údělem, atd. A je přece naprosto jedno, kolik je jim let.
Děj ubíhá poklidně, krásně, lehce se čte. Příběh je to ale velmi hluboký a plný citů, který mě donutil přemýšlet. Postavy jsou velmi dobře vykreslené, velmi příjemné a sympatické.
Moc se mi líbilo propojení kluků, ale i jejich rodičů, kteří o ně měli zájem, mluvili s nimi, atd. A myšlenka, že „Každý kluk by měl vlastnit psa“ je úžasná, ostatně podle mě by měl vlastnit psa každý dobrý člověk =).
Nemám nic, co bych knize vytkla. Splnila veškerá má očekávání. Poplakala jsem si, zasmála jsem se, dokonce jsem se i přistihla, že si vyhledávám a poslouchám písničky, o kterých se v knize psalo a že zkoumám a prohlížím obrazy, které Dante ve svých dopisech zmínil.

S knihou jsem strávila opravdu krásné chvíle a musím říct, že si jí jednou určitě přečtu znovu. Za mě nelze jinak, než udělit 5 hvězdiček. Každopádně doufám, že i já někdy odhalím všechny záhady vesmíru...

3 24.11.2015

Nemůžu si pomoct, ale tenhle druhý díl byl prostě lepší jak první. Nejenom volbou postav, ale i prohloubením Adamovy schopnosti vidět čísla smrti lidí, kterým se podívá do očí. Dokonce už i cítí poslední okamžiky a vidí záblesky - super =). Sára mi byla neskutečně sympatická, neměla to ve své rodině vůbec lehké a navíc její minulost zůstane prakticky nezmíněna (vzhledem k okolnostem na konci knihy nebude nucena ji nikdy nikde zveřejňovat, alespoň doufám).
Každopádně kniha je velmi poutavá, moc dobře napsaná (ano, sice trochu vulgárněji, ale pořád trvám na svým, že se tenhle jazyk prostě k téhle knize hodí, tečka!), dost napínavá a konec neskutečně vygradoval - opět jsem utírala slzy, jak taky jinak.

Po prvním dílu jsem od téhle knihy nečekala nic extra, ale ona mě hodně překvapila a moc se mi líbila. Je možné, že se autorka již pěkně rozepsala, jelikož je tato kniha již druhou v pořadí. Právem si ode mě zaslouží 5 hvězdiček - protože jsem s ní strávila moc pěkné 2-3 večery a cestu ve vlaku =).

4 16.11.2015

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!

Nemůžu si pomoct, ale příběh mě opravdu hodně zaujal... Vcelku drsné téma... Jaké by to bylo vědět, kdy lidé kolem Vás zemřou? Už jen samotná představa je otřená a Jem v tom žila skoro 16 let... Hrozné...

Kniha se četla velmi lehce, příběh byl super, jazyk dosti vulgární, ale ke knize se vyloženě hodil, takže si nestěžuju.
No, každopádně konec mě dostal, co Vám budu povídat. Brečela jsem jako želva, ronila krokodýlí slzy, ale nic jsem samozřejmě změnit nemohla. Konec jsem tak trochu předvídala, ale když jsem TO viděla černé na bílém, dostalo mě to a já zírala s otevřenou pusou. No, aspoň vím, o kom bude druhý díl.

Kniha si ode mě zaslouží 3 hvězdičky už jenom proto, že jsem ji přečetla prakticky jedním dechem a měla chuť jí zavřít jen v jednom okamžiku! A to když jsem si utírala slzy, smrkala a čekala, že to všechno bude jinak. Bohužel nebylo... Prostě nápad skvělý, ale šlo by to napsat i líp...

2 09.11.2015

POZOR! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!

Nu, vezmeme to asi hezky od obalu do hloubky. Obálka je nádherná! A desky knihy také. Kombinace černé a tyrkysové barvy? Paráda.
Rozvržení a vzhled kapitol - super. Moc se mi líbí nápad ozdobit kapitoly Ebony, ale za to Jordanovy nechat obyčejné.

K samotnému obsahu: z počátku (asi až do 3/4 knihy) jsem byla nadšená, Jordanovy kapitoly jsem neskutečně hltala. Abony mi byla zpočátku i hodně sympatická. Bohužel jak jsem měla Jordana čím dál raději, Ebony jsem více a více nesnášela. Je velmi zajímavé, že nad Zavierem (který za ní přišel jako první v troskách jejího domu) a jeho nabídkou ani neuvažovala, i když jeho dům jí byl povědomý už zpočátku, ale přesto více věřila Nathanielovi. Nu, nevím. Možná mi chyběla ta myšlenková rozepře hl. hrdinky, kdy by uvažovala, na kterou stranu se postavit, nebo se snažila vytěžit z obou možností co nejvíce. Ke konci už Ebony vůbec nevěděla, co chce. Naopak Jordan byl neskutečně skvělý. Bylo mi ho líto - protože během prakticky chvíle několikrát skoro umřít? No, nepřála bych to nikomu.
Nevím proč, ale konec mi až moc připomínal Stmívání - až jsem měla chuť knihu zavřít. Ale dočetla jsem ji a i přes to všechno se mi líbila. Dávám jí 4 hvězdičky. Každopádně na konci mě velmi překvapil Adam. Uvidíme, jak tohle ještě dopadne, zda se dočkáme druhého dílu a co nám všechno přinese =).

2 06.11.2015

V první chvíli mě neskutečně zklamal začátek… Během 3 stránek bylo po výpravě do lesa pro čarověník, včetně setkání se třemi divnými postavami – no, anotace v první kapitole a šmitec… =( A já se těšila na pořádný vzrůšo… Inu, nekonalo se… Bohužel...

Naopak moc se mi líbí a je svým způsobem blízký styl mluvy hrdinů – bodeť by ne, český jazyk, české výrazy, je to hold něco jiného než překlady knih z angličtiny. Některé hlášky a humor v knize byly fajn, ale musím říct, že bylo i několik momentů, a nebylo jich zrovna málo, kdy bych zrovna humor do textu nezařadila – prostě se mi tam nehodil. Každopádně všechno je to takové moc rychlé, nedotažené… Když přijde zajímavá chvíle, přijdou také 2-3 věty, které jí rychle zaženou. Ach jo… Škoda, kniha má dobré téma, které mohlo být mnohem obsáhlejší a lépe zpracované (pak by kniha určitě mohla mít i pokračování, či více stránek).
Navíc, když už měla Jindřiška být se Štěpánem, tak bych je nechala být spolu už od začátku knihy a ne po prstenu, když ty city byly tak nucené a neskutečné – nikdo se takhle rychle přece nezamiluje, atd. Takhle to prostě nechodí.

Kapitoly ozdobené kouřem vůbec nevypadaly špatně =). Celkově vzhledově je kniha krásná, jen bohužel obsah trochu pokulhává…

A nejvíce úsměvné je, že jsem si po celou dobu myslela, že čarověníky jsou vymyšlené květiny, ale když jsem se na ně zaměřila více, zjistila jsem, že se normálně pěstují =) No, překvapilo mě to, protože jsem o nich nikdy neslyšela, až do teď.

Upřímně – docela ráda bych se do Jetřichovic zajela podívat. Zajímalo by mě, jak to skutečné místo vypadá. =)

Knihu jsem přečetla, možná si i její části užila. Ale na lepší hodnocení jak 3 hvězdičky to za mně bohužel není...

3 01.11.2015