misulef
komentáře u knih
Probudím se včera
Lumír Holčák
Skvělá oddechovka, sáhla jsem po ní hlavně z toho důvodu, že filmová verze patří mezi moje srdcové záležitosti. Knížka je téměř stejná jako film, proto pokud jste ho už viděli, v knížce vás pravděpodobně nic nepřekvapí... Ale i tak doporučuji, čte se to úplně samo a za dvě tři hodinky to máte přelouskané.
Poselství blíženců
Ilona Fišerová
Knížka byla trochu netradiční - třeba i proto, že ačkoliv je to příběh pro děti a mládež, odehrával se z poměrně velké části v domově důchodců. Příběhu nechyběl spád a trocha toho napětí. Co se mi opravdu líbilo, bylo vykreslení charakterů postav a střídání pohledů - obzvlášť mě bavily pasáže s Paulem.
Harry Potter & filozofie: kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích
David Baggett
Pro mě zklamání... Harry Potter i filozofie jsou mi blízká témata, ale knížka ani zdaleka nenaplnila má očekávání. Velkou chybou podle mě je, že autoři nepočkali na dokončení ságy - zrovna ty díly, které v knížce chyběly, měly z tohoto hlediska snad největší potenciál. Dále mi vadilo velké množství faktických chyb...
Ale i tak je tam pár věcí, které opravdu zaujmou, a koupě knížky nelituji.
Jenom klídek!
Frank M. Reifenberg
Pořízeno v jednom charitativním výkupu za 10 Kč - nečekala jsem nic, dostala jsem všechno... A hlavně jsem se neskutečně pobavila. Tohle je knížka do nepohody.
Kubula a Kuba Kubikula
Vladislav Vančura
Jedna z mnoha knížek mého dětství, na něž budu vzpomínat nejspíš i až budu mít svoje vlastní děti.
Lekce lásky
Jacqueline Wilson
Lekci lásky jsem si přečetla na doporučení kamarádky už někdy v jedenácti letech a teď toho docela lituji - mám dojem, že jsem na ni nebyla ještě připravená. Nicméně knížka se mi v hlavě zahnízdila natolik, že i teď po letech si živě pamatuji detaily a nejspíš se k ní jednou vrátím.
Akta usoužené puberťačky
Ros Asquith
Knížka mě vůbec nezaujala, byla plná klišé, nelíbil se mi autorčin styl psaní a ještě ke všemu ty ošklivé ilustrace... Nebylo mi blízké ani ono sociálně slabé prostředí, v němž Letty žila, a bohužel jsem se nenašla ani v tom věčném "Grrr" a pištění kvůli ladným údům a ostružinovým vlasům jejího prince na bílém koni. V půlce příběhu jsem to vzdala a přeskočila na posledních pár stránek a vůbec mě nepřekvapilo zjištění, že mi nic neuteklo. Jedna hvězda za pěkně vypointovaný konec (byť trochu očekávaný) a jednu za Quentinu Tarantino, nicméně tahle knížka rozhodně není jednou z těch, na které budu ještě dlouho vzpomínat.
