mkkoudy komentáře u knih

Locksburg je město, které má svoje nejlepší časy dávno za sebou. V tomhle bývalém uhelném a ocelářském městě na nikoho nic dobrého nečeká. A to ani na trojici naších hlavních protagonistů. Nathana, Callie a Andyho. Nathan, dobrovolný hasič, žije ve vleku špatných rozhodnutí a malých poklesků, které se časem proměnily v obludné hříchy. Jednoho dne odhalí tajnou skrýš peněz v hořící budově a – prostě si je vezme. Callie riskuje svou kariéru, aby splnila svému mladému pacientovi poslední, nezákonné přání; a Andy, zotavující se závislák na heroinu se zaprodá noční můře, aby dopadl a zastavil sériového predátora. Když se jejich příběhy blíží k nečekaným koncům, Nathan, Callie a Andy se snaží vydržet – nebo uniknout. Každý čelí své minulosti a sází na budoucnost a čelí odvrácené straně svého drsného města.

Kniha je rozdělená na tři samostatné dějové linky. Ty sice vycházejí ze stejných reálií, ale se nikdy neprotnou, což je v podstatě v pohodě. V nich budeme sledovat osudy výše zmíněné trojice a hned samotném v začátku se přesvědčíte, že to ani jeden z nich nebude mít zrovna lehké a že osud dokáže být někdy krutě ironický. A věřte mi, že to bude jízda.

Ústřední trojici s jistotou nebude v žebříčcích nejoblíbenějších postav, neboť jde o tuctové lidi, kteří mají jak své dobré, tak své špatné stránky, ale ničím vlastně nevynikají. A možná proto s nimi budete rádi trávit čas, neboť jsou „obyčejní“, tak jako já nebo vy.

Určitě máte, stejně jako já, rádi knihy, které dokážou příjemně překvapit. A takovou knihou jsou i Poklesky maloměsta. Příjemné a zábavné čtení, které dokáže člověka od první strany naprosto pohltit a nabitého emocemi vyplivnout až na samotném konci. Já jsem naprosto spokojený a s ledovým klidem můžu tuhle záležitost doporučit všem, kteří hledají pořádné čtení.

Kompletní recenzi najdete na Seznam Médium!

3 11.07.2024

Při vydání byl kolem této knihy docela povyk. Velká spousta instagramových profilů ji vynášela do nebes. A proto jsem neodolal a rozhodl jsem se zjistit, co na této knize všichni vidí. Odpověď zní: Nevím. I teď, z odstupem času, stále nechápu, co je na Legendách tak úžasného. Ta kniha nemá nic. Není napínavá, není zábavná. Tím nechci říct, že je špatná, to zase ne. Ale je zatraceně nudná. Pokud tohle má být definice feel-good fantasy, tak to nevím nevím.

3 23.05.2024

Knize jsem sice dal pět hvězd, ale dlouho jsem uvažoval, zda napsat i komentář, jelikož těch pět hvězd má kniha za to, jak mě v mládi bavila. Teď už by to bylo horší.
Trošku to rozvedu. V mládí jsem hltal příběh a atmosféru ostrova. Zkrátka moje nej Verneovka. Když jsem však knihu četl teď, začínal jsem v ní narážet na věci, které mi buď dříve nevadily nebo jsem si jich zkrátka nevšímal. Abych byl konkrétnější. Neskutečně mě například štvou postavy. Neomylný skorobůh křížený s Macgyverem Cyrus Smith. Zbytek kolonistů dělá jako by se bez něho ani nevys... Neustálé poukazování autora na svornost a oddanost Cyrusovi a na to, jak se nikdo nevýhybá sebeblbšímu úkolu, je taky na nic. Celkově je taky na škodu zbytečná popisnost. Shrnutí je tedy takové. Zbytečně natáhlé, postavy naivní, ale pokud je vám pod 15 let, doporučuji. Hlavně to nečtěte po třicítce, zkazíte si vzpomínky na báječnou knihu.

Tohle určitě není kniha na nějaké velké počtení. A už vůbec od ní nečekejte duchaplné myšlenky na vaší cestě osobním rozvojem. Jejím hlavním cílem je pobavit. A to se do jisté míry povedlo. Ideálni dárek k narozeninám, vánocům nebo jen tak.

04.07.2019

Do poslední chvíle jsem neměl tušení kdo je vrah. Za mě příjemné čtení.

3 01.12.2018

První setkání s Harrym Holem a hned jsem si tohoto osobitého chlapíka zamiloval.

1 01.12.2018

Vynikající kniha, která vás bude bavit i přes svou délku. Jen ten konec byl takový nemastný neslaný.

6 01.12.2018

Barva kouzel byla má první zkušenost s Pratchettem. Musím se přiznat,že mi ze začátku přišla kniha chaotická,ale během několika dalších stran mě kniha úplně pohltila tak,že jsem ji přelouskal za den. Všem doporučuji. Vzhůru na Lehké fantastično.

1 05.02.2016