MMacicekk
komentáře u knih
Pamatuj na smrt
Aleš Novotný
Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, tak smekám. V knize si užijete pěknou češtinu, rozvité věty, ale i trefná přirovnání, která v knize nijak nebijí do očí. Perfektně danou situaci popsala a vždy se k ní hodila. Stránky mi utíkaly pod rukama a najednou byl konec. Tuto knihu jsem si užila od začátku do konce, a i když některé pasáže mohly být kratší, nic to nemění na tom, že autor napsal bravurní young adult thriller, v němž se odrazily všechny problémy dospívajících chlapců a nechyběly ani vraždy a následné vyšetřování.
Konec byl napínavý a vrahův motiv mě tedy rozhodně překvapil a šokoval. Jakmile vrahovi spadla „maska“, nestačila jsem koukat. Závěrečný dialog byl perfektní.
Autorova prvotina mě velmi nadchla a těším se jeho na další knihy, které si rozhodně nenechám ujít.
Červená je přece fajn
Lucia Zamolo
Tato knížka je pro mladé dívky vynikající a mít kdysi možnost se k podobné naučné knížce dostat, prožívám své začátky s menstruací lépe. Teď v tomhle věku mi kniha již bohužel nic nedala a nic nového či snad převratného jsem se nedozvěděla. I přesto byla nejzajímavější část věnující se historickým (především jak jinak než mužským) pohledem na menstruaci, proč byly ženy nazývány špinavé a nakonec vás zarazí, že ta historie, o níž je v knize řeč, není zas tak úplně dávná.
Zahrada mlčenlivých
Věra Kadlecová
Lehkost, s jakou byly napsány obě předchozí autročiny knihy Panenka i Vina, jsem v této knize bohužel postrádala. Se čtením jsem to měla celou dobu jako na houpačce. Zčásti mě čtení bavilo a zčásti bohužel nudilo. Na můj vkus jsem měla knihu rozečtenou moc dlouho, nic mě k ní netáhlo. První část jsem sice přečetla téměř na jeden zátah, pak má chuť do čtení trochu opadla a několik dní jsem na knihu nesáhla. Posledních sto stran jsem přečetla jedním dechem. O to víc mě mrzí, že jsem nepochopila závěr, ač jsem ho četla několikrát. Z toho mi vyplynulo jediné – nejedná se o žádnou oddechovku, u které nemusíte přemýšlet. Naopak. Pokud se do čtení pustíte, mějte nastražené všechny smysly, možná pak nebudete na konci tápat jako já. Závěr byl famózní, strhující, vše do sebe (jistě) logicky zapadlo, jen mě cosi uniklo a ta velká pointa, wow efekt, mě minul.
Kdysi dávno v budoucnu (37 povídek)
Jaroslav Konvička
Jako celek knížku hodnotím velmi kladně a nadprůměrně. Čtenáři, kteří rádi filozofují a k východnímu učení se přiklánějí, budou z této knížky nadšeni a vychutnají si ji plnými doušky. Je však třeba při jejím čtení zpomalit, soustředit se na obsah a konec povídky nechat doznít. Je možné, že se vám nepodaří její myšlenku či pointu zachytit napoprvé, v tom případě doporučuji si ji přečíst ještě jednou.
Víš, kdo se dívá?
Catherine Ryan Howard
Na knihu jsem se hodně těšila, protože anotace slibovala originální námět a zajímavě seskládaný příběh. Začátek vás jistě navnadí, může sice působit trochu zdlouhavějším dojmem, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, zápletku je potřeba správně rozehrát. Asi do poloviny vás bude příběh udržovat v mírném napětí, neustále budete čekat na jakýkoliv zvrat, zajímavou scénu, větší napětí, ale bohužel ničeho takového se nedočkáte. Navíc je pravděpodobné, že stejně jako já odhalíte podstatu zápletky. Nebylo ani příliš složité na to přijít. Příběh měl zajímavou myšlenku i nápad na zpracování, ale nakonec se obojí minulo účinkem. Jako oddechový thriller pro začátečníky - proč ne. Ostřílené čtenáře bude bohužel nudit.
Jeden z nás
Shari Lapena
Jednoznačně nejlepší autorčina kniha! S tolika tajemstvími a lžemi jsem v knize už dlouho nesetkala. Připravte se na napínavý thriller odehrávajícím se v uzavřené sousedské komunitě na jednom newyorském předměstí, kde si každý vidí do talíře a o druhém něco ví. Sám však taky toho spoustu tají. Jeden z nás je čtivý příběh plný napětí, který si po celou dobu dokáže udržet vaši pozornost. Tip na vraha budete měnit snad s každou kapitolou a s každou přibývající stránkou. Tempo knihy je opravdu vražedné a nenechá vás ani na okamžik vydechnout, a to až do strhujícího finále, které vám vyrazí dech.
Bordeří povídačky
Pavel Mondschein
Tato krásná knížka vypráví o borderákovi Kubíčkovi, který ze všeho nejvíc miluje své ovečky, nedá dopustit na své zvířecí přátelé a dobrodružství, jež denodenně s nimi zažívá. V neposlední řadě nesmím opomenout ani morkovou kost, která je nade vše!
Nádherné barevné ilustrace Aleny Doubravové vdechly našim zvířecím kamarádům život a úžasně doplňují skvělé příběhy plné humoru s kapkou napětí a chytrým překvapivým závěrem. Kniha obsahuje deset úchvatných pohádek, ve kterých se vám postupně představí zvířecí hrdinové v čele s borderákem Kubíčkem, vlastním jménem Markýz Chopper Alkyran III, slyšící pouze a jen na Kubíčka. Všechna dobrodružství se odehrávají na statku či v jeho blízkém okolí.
Autor má skvělý vypravěčský talent. Jeho příběhy se čtou doslova samy, neboť umí skvěle pracovat se slovy a milovníci bohaté češtiny si zde přijdou na své. Nemám co vytknout ani po obsahové ani po jazykové stránce.
Kniha je sice primárně určená pro děti, ale oblíbí si ji i dospělí, neboť Kubíčka a jeho kamarády si musí oblíbit snad každý. Najdete v ní 10 povídaček, z nichž se mi nejvíc líbila delší pohádka rozdělená na kapitoly s názvem Velká bramborová loupež a nejvíce jsem se zasmála u Bratránka Kryšpína.
Bordeří povídačky 2
Pavel Mondschein
Pokračování s borderákem Kubíčkem a jeho přáteli, v němž budou hrát hlavní roli čtyři štěňátka Janek, Pulec, Čarnota a Ještěrka, která se narodila borderce Kýnce.
Kniha obsahuje jedenáct pohádek s bonusovou pohádkou Zloděj piškotů, která zakončuje celou knihu. Myslím, že se jedná o důstojné pokračování předešlého dílu, v němž se opět setkáme se čtyřnohými přáteli, které čtenáři již moc dobře znají.
Autor i zde prokázal, že psát umí a z knihy jde cítit, že to dělá srdcem. Podařilo se mu opět vykouzlit mi nejednou úsměv na tváři. Za nejvtipnější povídačku považuji Vejce nadivoko, která mě výtečně pobavila. Rovněž i ostatní povídačky se vyznačují vtipnou pointou s rozumnou dávkou napětí. Ani tentokrát nesmí chybět nádherné ilustrace Aleny Doubravové, které úžasně podtrhují všechny příběhy.
Přesto se přiznám, že mi více sedl první díl, hodně jsem si oblíbila borderáka Kubíčka, který v pokračování nedostal už tolik prostoru. Svérázná Kýnka a její čtyři rarášci mi také přirostli k srdci, ale větší místo patří Kubíčkovi :-)
Mrtvé město
Camilla Sten
Autorce se podařilo již od prvních stránek navodit tu správnou atmosféru, která k těmto typům příběhů nevyhnutelně patří. Nepříjemné mrazení v zádech, napjaté očekávání, co přinesou další stránky a k tomu i scény, které vás mají vyděsit. Pokud máte tedy chuť na vynikající thriller, kterému nechybí hororová atmosféra a pořádná dávka napětí, zaměřte se na Mrtvé město, u něhož vám zaručuji, že jej přečtete jedním dechem.
Komu hlava sejde
Jari Järvelä
Pokud hledáte napínavý příběh, ve kterém není nouze o mrtvoly, napětí, akci a zvraty, baví vás tzv. hry o život a nepotřebujete zbytečnou omáčku okolo, poohlédněte se po thrilleru Komu hlava sejde, který si vaši pozornost jistě zaslouží. Velkým plusem je i obálka, která se dle mého názoru velmi povedla.
Chata u jezera
Edwin Hill
Knize nemůžu upřít čtivost. Čtyři sta stran uteklo jako voda, ani jsem se nenaděla a byl konec. Jedná se zase o trochu jiný thriller, než jsem zvyklá. Vypravěči se totiž střídají a autor se zaměřil i na záporné postavy. Nechybělo napětí a zajímavé zvraty. Bohužel má kniha i své slabiny - občas bylo vyprávění chaotické. Hlavní hrdinka byla v určitém ohledu dost zvláštní, nedokázala jsem si ji reálně představit, navíc nejednou nepochopitelně ohrozila i svou rodinu při honbě za pravdou. Co mě však dost vytáčelo, byla tříletá neteř Kate, která svým chováním připomínala sotva dvouleté dítě. I když se tedy nejedná o žádnou knižní hitparádu, hodnotila jsem 3,5 hvězdičkami, protože mě kniha bavila a četla se velmi dobře.
Hra na smrt
Asa Avdic
Tahle knížka s ne moc vysokým hodnocením mě velmi mile překvapila. Slabinou je zdlouhavější začátek, který může od čtení odradit, ale doporučuji vytrvat. Na Isole se totiž odehraje leč krátký, ale za to intenzivní příběh plný zvratů a nečekaných scén. Vše se zdá jít podle plánu, ale nenechte se mýlit. Autorka si s vámi pohraje jako kočka s myší. Škoda, že nebylo více vysvětleno politické pozadí, ve kterém jsem se trochu ztrácela. Konec byl na mě trochu zmatený a kdoví, jestli jsem ho nakonec dobře pochopila. Přesto podle mého kniha za přečtení rozhodně stojí.
Máš mě v krvi
Elizabeth Norebäck
Tento nervydrásající psychothriller vás nepustí až do poslední stránky. Autorka dlouho skrývala skutečné charaktery všech tří postav a odkrývala je velmi pomalu. Čtenář byl tak dlouho na pochybách, což považuji za velké plus. Už dlouho jsem nebyla u podobné knihy tak nervózní, jako u této, a byla napjatá, jak vše nakonec dopadne. Jedinou výtku mám k delšímu začátku. Tento příběh vás nestrhne hned od první stránky, ale vyplatí se počkat. Já i přesto hodnotím plným počtem.
Vermontské psycho
Jennifer McMahon
Autorka je skvělá vypravěčka a umí navodit tu správnou hororovou atmosféru. Starý motel s opuštěnými místnostmi a věží je tou správnou kulisou k hororovým scénám. Příběh jsem hltala od prvních stránek a těšila se, co nového a děsivého se na další stránce dozvím. Neměla jsem pocit, že by příběh plynul v pomalém tempu, jak jsem se dočetla v komentářích u knihy. Rozuzlení bylo překvapivé, ale konec samotný mě po zjištění, co za tím stojí, už nechal celkem chladnou. Možná jsem čekala něco trochu jiného. Další věc, kterou musím vytknout, jsou chyby v záměně jmen, a dokonce i data. Přesto knihu hodnotím nadprůměrně a těším se na autorčinu novinku Pozvaní, kterou mám v plánu si brzy přečíst.
V temnu
Lina Bengtsdotter
I když je příběh spíše detektivním románem, nic mu to neubralo na čtivosti, napětí a zvratech, kterých si v něm užijete docela dost. Konec byl třešničkou na dortu, i když jsem se upřímně těšila na epilog z pohledu Francescy, který mi v knize chyběl.
Celkově však knihu musím hodnotit jako nadprůměrnou, protože autorka už ve své prvotině ukázala, že psát umí. V temnu doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají promyšlené příběhy a vyhýbají se litrům prolité krve a zbytečnému násilí, ale přesto jim nevadí jistá melancholie, která příběh obestírá.
Smrtící útes
Gregg Dunnett
Tempo knihy je strhující, zvraty překvapivé a nečekané a celkově se jedná o knihu pro thrillerové fajnšmekry. Autor umí za každé situace navodit tu správnou atmosféru nepostrádající napětí, které je pro tento druh žánru přímo žádoucí. Nechybí ani tolik potřebná gradace děje, která má ke konci vražedné tempo. Tento nervydrásající příběh vám ještě dlouho zůstane v hlavě.
Všechno je lež
Michelle Sacks
Po dlouhé době jsem se setkala s originálním pojetím příběhu v daném žánru a jsem nadšená. Chtěla bych však zdůraznit, že kniha a samotný příběh, jakož i jeho vypravěč, nesedne každému čtenáři. Je však výbornou sondou do duše malého nevinného dítěte, které se snaží vyrovnat s konflikty rodičů, jenž pošramotí každou dětskou mysl. Vytěsnit špatné vzpomínky se zdá být nejlepším řešením, ale i chytrá kobylka Clemesta ví, že ne vždy to, co považujeme na první pohled za správné, správné i ve skutečnosti je.
25 gramů štěstí
Massimo Vacchetta
Vím, že čtenáři vyhledávají spíše příběhy o psech či kočkách, ale i tento o ježcích stojí rozhodně za to a potěší každého milovníka zvířat. Uvnitř naleznete nejen úžasný příběh, ale rovněž krásné fotografie vyvedené na křídovém papíře, které vás seznámi s ježky, jenž se dostali Massimovi do rukou a on udělal vše pro to, aby je zachránil. Bonusem jsou zajímavé informace o ježcích a věřím, že až knihu přečtete, budete si chtít jednoho ježečka pořídit i domů.
Mýtné
Cherie Priest
Na tuto knihu jsem se nesmírně těšila a taky se tak trochu obávála, jaký příběh mě čeká uvnitř a zda se budu bát, jak slibuje obálka, na níž je označení "horor". Začátek se vám může zdát trochu pomalejší, ale na druhou stranu vás jistě zaujme místo, do něhož autorka svůj děj zasadila. Bývalé pilařské městečko Staywater nacházející se nedaleko od močálů, v němž záhadně už od nepaměti mizí lidé, nenajdete ani na mapě. Představte si typicky americký zapadákov s jednou fungující hospodou, motelem a zkrachovalými obchody. Atmosféra místa je vylíčena skvěle, ale podle mého názoru jsou některé zajímavé kulisy nerozvinuté a zbytečně nevyužité (například obchod s panenkami, místnost s duchy či postava Karla). Přitom na čtenáře by dozajista fungovaly, protože nápady měla autorka dobré. Kniha Mýtné je označována jako horor a některé prvky objevující se v příběhu žánrově splňuje, bohužel se však nedočkáte přílišné mrazivé atmosféry (až na pár výjimek) a těžko budete hledat scény, u kterých pocítíte alespoň náznak strachu. Spíše zklamání.
Hana
Alena Mornštajnová
Autorce se povedlo znamenitě vylíčit válečnou a poválečnou dobu a utrpení, které na mnoho lidí čekalo a jemuž nemohli uniknout. Příběhem vévodí rovněž špatná rozhodnutí, která mnohdy znamenala i smrt. Zejména v případě Hany. Jejího osudu mi bylo nesmírně líto a při čtení závěrečné pointy, která mi vyrazila dech, mi zároveň běhal mráz po zádech. Konec byl velmi dojemný a smutný a věřím, že mnoho čtenářů při něm uroní nejednu slzu. Příběh Hany mi zůstane ještě dlouho v hlavě.