Monyel
komentáře u knih
Dvojitý kříž
Chris Carter
Moje první kniha od tohoto autora. Jedná se o moderní detektivku z prostředí prosluněného LA. Jelikož je to první díl série, teprve se seznamujeme s detektivem Robertem Hunterem a jeho kolegou Garciou. Nejprve mě trošku rušilo, že postava detektiva Huntera je typicky "hollywoodský" vyšetřovatel - tedy, vysoká blonďatá chodící encyklopedie s doktorátem, svaly a perfektním chrupem, který má mimo jiné každá druhá postava v knize. Ale je to Los Angeles, tak to k tomu asi patří. Naštěstí je Hunter i jeho parťák velmi sympatický, takže mi rychle přirostli k srdci. Kniha pěkně odsýpá a je velmi čtivá. Zápletka je promyšlená a popisy vražd sériového vraha jsou velmi brutální. Jako úvod do série, který má navnadit na čtení dalších dílů, na mě kniha zafungovala skvěle, pokračování si určitě přečtu.
Popravčí
Chris Carter
Ještě než jsem dočetla posledních pár kapitol, už jsem objednávala další díly ze série. Druhý díl vyšetřovatele Roberta Huntera je stejně čtivý, jako první kniha. Zápletka mi přišla promyšlenější než u prvního dílu, vyšetřování bylo napínavé a vraždy velice brutální. Dějová linka s vizemi nebyla rušivá, ale osobně bych se bez ní obešla. Celkově nemám ráda prvky nadpřirozena v moderních detektivkách, vyšetřování potom působí méně reálně. Pokud vám nevadí spousta krve a detailní popisy vražd, knihu určitě doporučuji.
Noční lovec
Chris Carter
Další krvavá detektivka ze série Roberta Huntera. Knize se rozhodně nedá upřít čtivost a nápaditost, ale musím říct, že toto pokračování mělo pomalejší tempo než předchozí dvě knihy. Vraždy byly sice provedeny originálně a obzvláště trýznivým způsobem, ale to vyšetřování kolem se trošičku táhlo. V knize nebyla téměř žádná vodítka, abychom si mohli utvořit názor na to, kdo bude vrahem. A nakonec nám to vše autor naservíroval v posledních 50 stránkách. Nicméně se kniha četla dobře a hodnotím ji nadprůměrně.
Pryskyřice
Ane Riel
Přiznávám, že mě kniha mě chytla už od první stránky a nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem se zatajeným dechem nedočetla poslední stranu. Již prvních pár řádků napovídá, že půjde o velmi znepokojující a emotivní příběh. Větší část knihy je vyprávěna skrz nevinnou dětskou optiku Livie. Dívenka si díky odříznutí od společnosti neuvědomuje, jak odlišná a dysfunkční je její rodina. Její láska a naprostá důvěra v jejího otce a to, jak přijímá události, které se v rodině dějí, bylo velmi srdceryvné číst. Zvláště potom, co se extrémní chování otce začne stupňovat. Charaktery jsou vykreslené velmi reálně, každý z nich v knize dostane svůj prostor. Čtenář tak může nahlédnout do životů postav v různém období jejich života. Během čtení se ve mně neustále střídaly emoce. Od nepochopení a vzteku, až po smutek a lítost. Román věrohodně navozuje temnou a dusivou atmosféru. Pokud u nás vyjdou i další knihy autorky, určitě si je přečtu.
Jeden za druhým
Chris Carter
Přestože se jedná o velmi neoriginální zápletku, kdy vrah streamuje vraždy a nechává sledující hlasovat o způsobu mučení, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Kniha si držela od začátku do konce svižné tempo a oproti předchozím dvěma knihám byla více akčnější, vzhledem k tomu, že tentokrát neměli detektivové čas na rutinní vyšetřování a museli se více zapojit a s vrahem komunikovat. 4,5⭐️
Sochař smrti
Chris Carter
Kniha se četla dobře a děj pěkně odsýpal. Ani v tomto pokračování nebyla nouze o spoustu násilí a krve. Hlavní detektivní duo mělo opět práce nad hlavu, a tak mu tentokrát přispěchala na pomoc posila v podobě geniální vyšetřovatelky okresního návladního, Alice. Alice byla sympatická postava, nevadilo by mi, kdyby se v budoucnu v knize opět objevila. Pokud nepočítám překladatelčino "anžto, tak na mě při čtení působilo celkem rušivě chování kapitánky Blakeové. Její úsečné otázky spolu s věčnou nechápavostí mi vadily už v předešlých dílech, ale tentokrát mi to přišlo už přehnané. Co se týče vraha, přiznám se, že jsem mu ke konci trochu fandila. Bohužel mě zklamalo prozrazení jeho identity. Přišlo mi to nepromyšlené a vysoce nepravděpodobné, jako by nás chtěl autor za každou cenu překvapit. Méně je někdy více. I přes drobné výtky hodnotím knihu kladně.
Překroč svůj stín
Katie McGarry
Ze začátku jsem se trochu bála, že prostředí střední školy, kde je hlavním hrdinům sotva 18let nebude pro mě. Kniha byla však velice čtivá. Měla jsem ji přečtenou během dvou dnů. Hlavní hrdinové jsou 2 teenageři, kteří si toho během svého života na rozdíl od svých vrstevníků stihli projít lecčím, a proto je to k sobě navzdory odlišným povahám přitahuje. Moc se mi líbilo vykreslení povahy Noaha a paní doktorky. Závěr knihy se mi zdál trochu zrychlený, určitě by si zasloužil víc pozornosti. Knihu určitě doporučuji.
Jantarová komnata
Steve Berry
Moje první kniha od tohoto autora. Knihu jsem si přečetla spíše ze zvědavosti, protože historický thriller není žánr, který obvykle vyhledávám. Zaujalo mě však téma druhé světové války a Jantarové komnaty. Postavy v knize jsou zajímavé, ačkoliv profesionální zabijáci mají někdy až nadpřirozené dovednosti a znalosti. Také mi příliš nesedla Rachel, díky jejímu arogantnímu chování, které mi občas lezlo na nervy. Zato postava jejího otce, Karola, byla velmi zajímavá, škoda že v knize nebylo více z jeho minulosti. Děj je dobrodružný a napínavý, místy proložen historickými událostmi a zajímavostmi o jednotlivých uměleckých artefaktech. Kniha se četla velmi dobře a jako bonus jsem se dozvěděla pár zajímavostí o Jantarové komnatě. Doporučuji čtenářům, kteří mají rádi dobrodružné knihy s přesahem do historie. Za mě 3,5⭐️
Dopisy mrtvých
Luca Veste
Na to, že jedná o autorovu prvotinu, je to velmi dobrá kniha. Líbil se mi styl psaní i zápletka. Během čtení jsem několikrát změnila názor na to, kdo byl vrah, nicméně si myslím, že je to tím, že tento žánr nemám více načtený. Jedná se o čtivou, nenáročnou detektivku. Doporučuji zejména nováčkům v krimi žánru.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Jedna z knih, kterou budete po přečtení chtít vlastnit v papírové podobě a mít ji bezpečně uloženou v knihovničce, abyste se k ní mohli ve chvílích volného času vracet. Je to silný příběh, oplývající uvěřitelnými postavami, které vám postupně přirostou k srdci a po přečtení knihy se vám po nich bude stýskat. Ačkoli je příběh zasazen do kruté a nespravedlivé doby, nepůsobí násilně a zbytečně netlačí na city. Je tam stále hodně okamžiků, které vykouzlí úsměv na rtech a zahřejí u srdce.
Kniha má své kouzlo, je napínavá, smutná i veselá. Určitě stojí za to si ji přečíst.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Moje první audiokniha, mimochodem skvěle načtená Veronikou Kubařovou. Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě, tento žánr je obyčejně mimo můj okruh zájmu. Knihu bych zhodnotila jako nenáročnou oddechovku, u které není potřeba velkého soustředění. Některé zážitky rodiny Kostkových byly sice úsměvné, ale nic nad čím bych se upřímně zasmála. Po čase mi přišly kapitoly trochu jednotvárné, chyběla mi tam alespoň nějaká drobná zápletka. Kniha mě zabavila, ale nebyl to můj šálek kávy.
Alenka v říši zombií
Gena Showalter
Kniha mě zaujala svou obálkou a originálním tématem, ale jsem celkem dost zklamaná. Chvílemi mi přišlo, že čtu fanfiction. Charaktery jsou ploché a nepropracované, hlavně že jsou všichni děsně sexy. Autorce šlo spíše o fyzický popis než o psychologii postav nebo promyšlenost děje. Jsem celkem překvapená, že tohle není její prvotina. K dočtení knihy jsem se musela nutit, pokračování si určitě nepřečtu. Pokud bych knihu četla ve 12 - 13 letech, nejspíš by se mi líbila.
Napůl zlý
Sally Green
Od knihy jsem neměla velká očekávání, ale příjemně mě překvapila. Prvních 20 stránek bylo psáno ve druhé osobě, což mě trochu vyděsilo. Bylo to sice zajímavé, ale celou knihou bych se tímto stylem vyprávění neprokousala. Naštěstí je zbytek knihy napsán klasicky. Retrospektivně se dozvídáme o Nathanovi a jeho vyrůstání v rodině bílých čarodějů. Nathan byl celý život kontrolován, bit a týrán jak svými vrstevníky, tak i systémem. Jedná se o dojímavý příběh o chlapci, který se snaží přežít v krutém světě. Připadalo mi, že se autorka při tvoření kouzelného světa nechala maličko inspirovat Harry Potterem, ale zápletka a hlavní myšlenka příběhu je jiná a originální. Jednoduchý styl psaní, který autorka zvolila odpovídá věku hlavního hrdiny v jednotlivých kapitolách. Kniha byla čtivá a navnadila mě na čtení dalších dílů.
Neopouštěj mě
Laura Kneidl
(SPOILER) Druhý díl byl, stejně jako ten první, velmi čtivý. Styl psaní autorky je nenáročný a poutavý, díky tomu jsem měla knihu přečtenou během jednoho dne. Příběh plynule navazuje na konec první knihy. Kladně hodnotím silné a inteligentní ženské postavy. V knize se nevyskytovalo typické holčičí "hašteření", což mě příjemně překvapilo. V prvních pár kapitolách mi hodně lezl na nervy Luca a jeho dětinské chování, naštěstí mi to v druhé polovině knihy vynahradil. Trošku mě mrzelo, že se postava Alana objevila až ke konci knihy a vše co bylo naznačováno už od prvního dílu, bylo vyřešeno na pár posledních stranách. Z vedlejších postav jsem si oblíbila především April a Connora, proto mi v epilogu chybělo také par vět o tom, jak se jim za poslední dva roky dařilo. Knihu doporučuji.
Generace velkého třesku
Gary Russell
Prvních pár kapitol bylo celkem chaotických, hodně postav a názvů, vč. zmatečného přeskakování časem. Z toho důvodu mi trvalo opravdu dlouho se začíst. Přibližně od šesté kapitoly začal děj odsýpat. Doufala jsem, že onou archeoložkou bude River Song, na kterou jsem se těšila. Místo ní se v knize objevila doktorova starší společnice Bernice, kterou jsem z audia neznala.
Jelikož jsem velkým fanouškem seriálu, kniha se mi i přes jistou chaotičnost líbila. Děj knihy byl napínavý a vtipný. Pro čtenáře, kteří seriál neviděli, to nejspíš moc čtivé nebude. 3.5 *
Nákaza
Robin Cook
Moje první setkání s tímto spisovatelem a určitě ne poslední. Nejvíce se mi líbila první polovina knihy, kdy se řešila Ebola a zaváděla se opatření v jednotlivých nemocnicích. Autor uvěřitelně zachytil chaos, zmatek a strach z nakažlivé nemoci. Druhá polovina knihy byla akčnější a měla již ráz krimi thrilleru. Při čtení je nutné mít na paměti, že kniha byla napsána před více než 30 lety, a to se projevuje v chování některých postav a použité technice. Marissa měla víc životů než kočka a chvílemi nevěděla co vlastně chce. Její provinilost ohledně toho, že se nenechala obtěžovat šéfem, když je vlastně tak přitažlivý, byla absurdní. Knihu přesto hodnotím kladně, místy byla sice trochu kýčovitá, ale četla se dobře a rychle uběhla.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Knize se rozhodně nedá upřít čtivost. Od prvních stran tušíme, ze je něco v domácnosti Grace a Jacka špatně. Kniha udržuje čtenáře v napětí, zatímco pomocí dvou časových linek pomalu odkrývá pozadí příběhu. I přes předvídatelný děj jsem byla zvědavá, jak se Grace ze složité situace dostane. Bohužel, příběh v druhé polovině knihy začal stagnovat. Pořád jsem čekala na něco zásadního, co by zápletce dodalo jiskru. To se však nestalo. Dalším slabým místem knihy pro mě byla postava Jacka a jeho nelogické chování. To jakým způsobem byla jeho osoba vyobrazena mi přišlo dost odfláknuté. Jako karikatura záporáka z nějakého béčkového filmu. Zakončení knihy nebylo špatné, ale bylo poměrně urychlené. Chyběl mi nějaký dovětek k situaci hlavních postav a jak se vše vyřešilo. Knihu jako takovou hodnotím kladně. Jedná se o nenáročné čtení, které rychle uteče. V rámci tohoto žánru, jsou tu však daleko lepší knihy.
Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
(SPOILER) Moc se mi líbil styl psaní autorky, kniha se četla dobře, i když měla pomalejší rozjezd. Ze začátku jsem se nemohla vcítit do kůže hlavní hrdinky, protože mi nebyla příliš sympatická. To se naštěstí v druhé polovině knihy změnilo. Příběh se neobešel bez žánrových klišé, přesto však oceňuji, že se autorka pokusila prolomit pár stereotypů, které používá hodně YA autorů. Kladem pro mě je, že se Sage nakonec odhodlala vyhledat odbornou pomoc. Trošku jsem se bála, že její PTSD vyřeší pouze pozornost "bad boye" se zlatým srdcem, tak jak to u tohoto žánru poslední dobou bývá zvykem. Také oceňuji, že mezi protagonisty nebyl typický vztah: miluju tě/nenávidím tě. Naopak se pomalu poznávali, a až na poslední scénu se chovali s ohledem na jejich věk rozumně. Knihu i přes pár nedostatků hodnotím pozitivně, pokračování si určitě přečtu.
Truly
Ava Reed (p)
(SPOILER) Kniha se čte velmi dobře, člověk může při čtení vypnout a nemusí se nijak zvlášť soustředit. Vzhledem k tomu, že se jedná o žánr young adult, nečekala jsem od děje nic dramatického nebo přelomového. Musím ale říct, že v tomto žánru jsou napsány daleko lepší knihy. Asi největší problém jsem měla s psychologií hlavních protagonistů, která je velmi nepropracovaná a mělká. A to je velký problém u knihy, která nemá zápletku či akci. Vztah Andie a Coopera byl postaven čistě na fyzické přitažlivosti. Při čtení knihy jsem se sama sebe ptala, kdy se vlastně do sebe stihli zamilovat, když za celou knihu prohodili cca 10 vět. Neproběhlo téměř žádné poznávání a hlubší rozhovory. Ačkoliv je do příběhu zaneseno citlivé téma (rodinná tragédie, znásilnění), postavy se chovají nevěrohodně a šablonovitě. Z postav mi nejméně otravný přišel překvapivě Mason. Pozitivně hodnotím především styl psaní autorky a Ponožku.
Co s láskou
Nicholas Sparks
Typická Sparksovina. Navzdory zápletce, která obsahuje mnoho klišé a má lehce předvídatelný konec (alespoň pro ty, co už četli nějaká autorova díla), si kniha uchovala své kouzlo a byla čtivá. Ústřední dvojice mi byla sympatická a fandila jsem ji, nicméně jsem si k postavám nevytvořila nijak hlubší vztah. Dawson a jeho životní příběh působil místy nereálně. Dále by neuškodilo, kdyby autor začátek vztahu Amandy a Dawsona trochu rozvedl. Knihu i přes drobné výhrady hodnotím kladně.
