Mortisha
komentáře u knih
V zajetí zimy
Naomi Novik
oproti Ve stínu hvozdu zklamání, čteno hned po sobě, takže velké posuzování. postavy pro mě nesympatické, majetku a moci chtivé, nejasný důvod prozření stejne tak citů, některé pasaže nudné a opakující se, nejsympatičtější Vanda (chudá dívka) i přes to, že ze začatku také vypadala, že její největší motivace budou peníze, chtěla jen to aby mohla svobodně žít a možná matka lichvářky.
Romantická linka u „ohně“ určitě lepší než u „ledu“ ta byla vyložene podivná, extrémní změny v pocitech a femi happy závěr už bylo dost klišé. Ale určite to není špatná kniha. Čteno v zime a krásně dokresluje zimní náladu a svou pohádkovostí se čte velmi pěkně. Vůbec mi nevadilo střídání postav, pro mne to je jedním z bonusů. Na zimní večery určitě ano, autorka je pro mne vyvážeností, fantasy s realitou, romantično, pohádkovosti a vše má vyvážené a to mě určitě baví, jen Hvozd byl prostě lepší.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
zajímavé, napínavé, postavy spíše záporné, jejich psychologie zajímavá, v poslední třetině už tušíte kam bude směřovat vyústění i přes to ale pořad napětí. psáno ich-formou z pohledu několika žen, každá v jiné časové ose, nakonec se prolínají. autorka mě moc nenadchne svou krimi zápletkou ale baví mě, protože žádná její postava není jen černobílá, každá vždy nese nějakou temnotu.
Skvrna
Gillian Flynn
ze začátku vtipné, podivné a nadějné, celkem pěkný popis situací, pak najetí na údajnou tajemnou linku a tím se dostáváme do zcela jiného příběhu, pomalu nenavažujícího na začátek. vyústění zbrklé, neukončené a poslední rozhovory, které mají celou situaci objasnit, jsou napsáný velmi podivným až za oči tahajícím způsobem. jako kdyby autorka rychle splácla dvě rozdělané povídky a šup pro výplatu, měla dopsat buď Addamsovic rodinu nebo pretty woman.
Pošťákova snoubenka
Denis Thériault
opakuje velkou část děje z prvního dílu, odstranuje z něj magično i určitou roztomilost prvního dílu, počímání „snoubenky“ je manipulující, toxické, zdraví ohrožující, posedlost a ubohost ve většine jejího chování. pošták také získáva určitou větší posedlost a v závěru svého údajného procitnutí se chová také dost překvapivě( noc v hotelu). tak jak byl pošták pro svou ujetost milý, snoubenka je ubohá. překvapující zavěr, jako v prvním díle, už se také vytratí. úplně mi zkazil první díl, ve kterém jí fandíte aby se jejich osud změnil ale takto určitě ne.
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
zpočatku je jeho chování zarážející, pak si zvyknete... je celkem roztomilý svojí ujetostí, všudy přítomná japonská kultura, psáno v haiku, velmi překvapující závěr, magičnost, zasněnost, nevšimnutí si šance na změnu svého života, velmi poetické, příjemné, milé a hrozně smutné. asi nejzajímavější kniha z mého měsíčního čtení, rozhodně ve vás něco zanechá.
... scéna na toaletě mohla být také "poetičtější"
Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
(SPOILER) Drogy, ztracenost, láska, zlomená srdce, rozpad. Příběh si vypráví každá zúčastněná osoba sama, každý má na situace jiný pohled a vidíme jak dochazí k nedorozumením. Všechny postavy v podstatě kladné ale se svými hříchy a zavislosti, nakonec všichni dojdou ke svému happpyendu, moc optimistické a nereálné, ale samozřejme jim to přejete. Naštestí (pro mne) romantická linka nakonec nesměřovala tam, kam byla směřována. spoiler byl bohužel už na obalce knihy a od začátku víte, kam to povede. Jako milovnice hippies a rockové hudby jsem to musela zkusit, je to příjemné čtení, milé, neurazí ale ani nenadchne. Je to čtivé, děj plyne ale také se po čtení rozplyne a nic moc nezanechá. Příjemná rocková odpočinkovka.
Do vody
Paula Hawkins
více postav, více osudů, více zmařených životů, každý si opět nese svou temnou minulost a nikdo není čistý. Zapletka prědvídatelná ale děj přesto napínavý a plynulý. U této autorky mě více baví psychologie a realistické postavy, než samotná krimi zápletka. Nic není nikdy černobílé.
Tristessa
Jack Kerouac
Kerouac, budhismus, špína Mexika a touha po ztracené ženě. Drogy, beznaděj, krása, déšť, hnus, láska a meditace.
Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith
já prostě Patti miluju, takže mě kniha naprosto nadchla ale myslím, že si jí zamiluje i ten kdo o ní nebo její hudbě nic neví. Je to hlavně o jejím přátelství s Robertem, o vnímání světa a umění.
