msjadepaton komentáře u knih
Oproti prvním dvěma knihám autora, o něco slabší. Bylo to zhruba na úrovni Filozofa. Četlo se to dobře, ale chvílemi jsem ztrácela přehled o postavách a neustálé odbíhání od hlavní postavy a ústředního příběhu mě dost rušilo. Děj byl o dost pomalejší než u prvních dvou knih a celkově trochu víc přednášela, než aby názorně ukazovala. To se trochu zlepšilo v druhé polovině knihy. Pár těch myšlenek mi taky přišlo už trochu přitažených za vlasy (zatímco u prvních dvou knih jsem oceňovala, že se docela držel v realistických mezích). Konec se dal očekávat. Celkově mě to rozhodně neuchvátilo, ale ani neurazilo. Tři hvězdičky dávám hlavně proto, že vím, že autor má na víc.
Moc hezky napsané. Líbilo se mi, že je to odlehčené, vtipné a svižné a přesto, se nad tím člověk zamyslí. Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto žánru. Kam se hrabe Sharma, to se nedá srovnat.
Knihu jsem četla v češtině i v angličtině. I když český překlad není špatný, přijde mi, že v angličtině je jazyk poetičtější. Čte se to jako soubor tragikomických básní. Přesto, že jsou dějové linie roztříštěné na malé kousky a přeházené, celé uspořádání drží pohromadě a jaksi dává smysl. Občas jsem se navíc nestačila divit Vonnegutově představivosti. Tato kniha je považována za americkou klasiku a naprostým právem. Vonnegutův styl psaní sám je něco naprosto úžasného.
Přišlo mi to jako přinejmenším průměrný pokus o detektivní thriller po vzoru severských detektivek. Hlavní hrdina je nezodpovědný, nesympatický a přesto popisovaný jako největší svatoušek. To, co od Kinga normálně očekávám, totiž brilantně vykreslené, originální a uvěřitelné postavy, mi tentokrát chybělo. Většina postav byla nezajímavá a v podstatě zmizela v pozadí.
Několik opravdu svělých scén knihu jako celek nezachránilo. Myslím, že úspěch jí zajistilo spíš Kingovo jméno na přebalu.