mulderka komentáře u knih
A tohle má být sakra CO???!!! To už i sám /ex/Mistr zešílel z té momentálně zuřící politické korektnosti? Z takových agitek typu "mějte rádi sezdané lesby, jsou to lidi jako my", se mi ježí všechny chlupy, navíc většinou čtenáře jenom otráví a ke kýženému výsledku nevedou. Tohle je hluboko pod Kingovu úroveň, dokonce i z poslední doby. Nevěřícně kroutím hlavou. Ledaže by někdo ublížil jeho lesbické dceři a on se jí chtěl takto zastat...
I nápad s antigravitaci podléhajícím hlavním, no třeba hrdinou, a vůbec celé jeho chování mi přijde úplně ujeté. Jakože fakt nehledá řešení, všechno zabalí a v pohodě se chystá na smrt?? Rádoby efektní závěr to už jen dorazil.
Se slzou v oku musím napsat, že tohle je Kingovo absolutní dno.
Lazare, vzbuď se a povstaň!!!
Jako, málokdy se přepis původního filmového námětu do knižní podoby vyvede nějak solidně, tak jsem nečekala bůhvíco. Aspoň jsem nebyla příliš zklamaná. Stihla jsem těch pár stránek přelistovat za cca dvě hodinky a musím připustit, že aspoň některé části námětu byly vcelku originální. A to je asi tak všechno, co můžu za sebe pochválit.
Neb kromě záhad, kolem kterých se děj točil a maličko na ně snad i odpověděl, zbývá ještě mnohé k dořešení.
Třeba:
Kam autor chodí na ta šílená příjmení svých postav a proč...
Proč mi dotyčné postavy byly částečně nesympatické a většinou ukradené...
Jak to, že oproti poměrně napínavému TV zpracování knížka vyšla velmi nemastně a neslaně a dočítala jsem ji jen setrvačností...
Proč mají knížka a seriál /pokud si to správně pamatuji/ odlišný závěr...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na TYHLE záhady mi, pane Vašíčku, prosím odpovězte!!
PS. Hodnocení slabším průměrem se týká výhradně knihy, jsme přece na Databázi knih. Koukat se na Bránu v telce mě bavilo o dost víc.
Svého času se mi to dost líbilo. Oceněníhodný je nejen dobrodružný děj a spousta informací o životě a způsobu myšlení afrických domorodců, ale také detailní popis příprav, co vše bylo třeba zajistit materiálně i administrativně, než se mladý Marcel mohl na svou cestu konečně vydat. Plno lidí si takovou objevitelskou výpravu představuje jak Hurvínek válku, a ejhle, ono to FAKT tak jednoduché nebylo!
PS. Pozoruhodný úryvek z dramatické situace, kdy karavana stěží unikla útočícím agresívním paviánům:
"Kdyby ten opičák kousl, bylo by to zlé."
"Proč?"
"tak, víš, když kousne pardál, lev nebo jiná kočka, je to hodně nebezpečné, ale člověk se časem může z toho dostat. Když však kousne opice, nedostane se z toho člověk nikdy. Třeba dva tři roky nebo i déle ti nic není, a najednou začneš být slabý, nechutná ti jíst, popelavíš v obličeji, a konečně umřeš. Opičí kousnutí otráví ducha zdraví a po letech ti sežere krev. Tak nám to vyprávěli naši zkušení lovci a věř, že je to pravda."
Copak nám to připomíná? Že by Ej-Aj-Dý-Es??? Vzhledem k roku vydání 1958 tedy padá jedna konspirační teorie...
Být Běhounkovým dědicem, vynasnažím se připravit tvůrce amerického trháku Armageddon o pěkný balík prašulí za totální vykradení námětu ;-) I když to na 99% byla asi fakt jen náhodná shoda.
Rozhodně Amíci nevědomky složili panu FB obrovskou poklonu. Zápletka a napínavý děj Robinzonů fungují i po skoro 60 letech od napsání, a že Robert Bertrand není Bruce Willis? NO A CO??!!!
Osvěžující, zábavný a místy mrazivý pohled na české národní "hrdiny", povahu a specifika. Ze všeho nejvíc mě zaujalo, a dá se říct, nepříjemně překvapilo, co jsem se dověděla o Baťovi, konkrétně jak nechával "špiclovat" své zaměstnance. O tomhle naše zdroje, v rámci oslav kapitalisty-lidumila, diskrétně mlčí...
Je vidět, že pan Mariusz má Čechy rád a poctivě se snaží dostat se nám nejen na kůži, ale i pod ni. Přece jen, jsme sousedé Slované :-)
Bylo by velice zajímavé počíst si takovouto "cestu do hlubin české duše" z pera nějakého Angloameričana, coby představitele poněkud vzdálenější kultury. A kdy napíše někdo z českých reportérů podobnou knížku postřehů o Polácích???
(SPOILER) Devět let po konci světa, který se jako vždy nekonal, se tahle knížka čte /když to trochu přeženu/ spíš jako historický román než sci-fi. Háček spočívá ve faktu, že apokalypsa po maysku byla předem dostatečně omleta v médiích všeho druhu, takže nic nového se v podstatě nedovíme. Zvlášť když už máte za sebou Součkovy a Danikenovy záhadologické knížky, také příslušnou literaturu faktu od např. Miloslava Stingla.
Což by se dalo přežít, kdyby použité nápady a jazykové prostředky nebyly občas na úrovni červené knihovny, symbolika jmen nebyla tak trochu průhledná / když se hlavní postava jmenuje hned po dvou archandělech, nedá moc práce uhodnout, jakou roli asi v příběhu sehraje/ a do mytologické zápletky se až tak moc nemíchala high-tech scifi. Anebo naopak.
Více emocionální styl psaní by taky neuškodil - mám z toho dojem, jako že se autor díval na zkázu lidstva s odstupem vědce pozorujícího mraveniště, do kterého hodil zapálenou prskavku.
Dočetla jsem bez většího požitku a zážitku a po dalším dílu se zřejmě nijak usilovně shánět nebudu. Prostě průměrná myto-SF-thrillerová jednohubka od spisovatele průměrných schopností. Moje hodnocení tomu odpovídá.
Sigma popatnácté... a stále se to dá velmi dobře číst. Tradičně umně propletený mix fikce, historických záhad a otazníků, na scéně se objevuje nová tajná společnost, která se v usilovné snaze završit své bohu/ne/libé záměry vlamuje až do bran pekelných - a že to peklo stojí za to! Rollins ve své lepší formě.
Nějaký bodík letí dolů za poněkud neuvěřitelnou rodinnou idylku Graye a Seichan... i když, na světě se stávají občas i divnější věci. A jak víme, u pana R. je poměrně často možné i nemožné, přeberte si to, jak chcete.
A teď nezbývá než netrpělivě čekat na další pokračování, neb jsem velice zvědavá, jak Mr.R. vybruslí ze situace, do níž /v rámci děje celkem logicky/ uvrtal jednu oblíbenou postavu. Sakryš, těch pár měsíců do vydání Kingdom Of Bones bude k nepřežití...
Že Jules Verne a vše, co se ho týká, je láska Neffova života, je známo už od roku 1978, kdy vyšla první verze této knížky. Po (radši nepočítat, kolika) letech, pádu cenzury a odtajnění rodinných archívů si pak dal tu práci a vzniklo toto aktualizované a "vytuněné" přepracování.
A pokud máte Verna rádi, stojí za to si je pořídit i znovu. Několik přidaných kapitol a postřehů týkajících se jak života, tak i díla JV totiž lehce mění úhel pohledu a klasika SF v jistých bodech zlidšťuje. Takže až budete číst znovu některou verneovku, pozorně si všimněte, co všechno si hrdinové spakovali do zásob na své dobrodružné výpravy :-) A taky čeho si autor v určitých situacích rád dopřál. Víc neprozradím...
Jen jediná připomínka k oběma vydáním: škoda, že názvy knížek v bibliografii nejsou nějak sjednoceny, třeba podle posledního českého vydání. Ono pak dá dost práce zjišťovat, že např. naprosto mně neznámá kniha s názvem O život jsou vlastně Číňanovy trampoty v Číně, které se mi v podobě salátové Karavany už dávno válejí přečtené v šuplíku. A bylo by toho víc...
Tato maličkost ale z mého absolutního hodnocení ubere jen nepatrný zlomek cípečku :-)
Jediné štěstí, že se mi Krvavý anděl dostal do rukou až jako předposlední z doposud vydaných Sharkovek. Neb po třech dílech vyprávěných v er-formě zde popisuje své extrémně drastické zážitky sám komisař v první osobě. Stejně jako níže uživatelce Ivana2342, ani mně tenhle způsob vůbec nesedl a číst to jako první, asi bych se po dalších pokračováních nepídila. Takže tentokrát nepochopitelný systém vydávání českých překladů pro mě znamená velice vítané "popkulturní obohacení". Asi je fakt všechno zlé k něčemu dobré :-)
Ale ten chronologicky druhý díl fakt chybí, milé nakladatelství, dělej s tím něco!!!
Tak jsem se konečně dostala k první části dobrodružství Davida Rakera, soukromého očka. Na rozdíl od těch tří špalkovitých pokračování, které jsem měla v drápech už dřív a nijak zvlášť mě nenadchly /viz moje komenty u příslušných titulů/, vypadal Hon na mrtvého jako slibný začátek série. Dokonce i počet stran udržel autor v přiměřených mezích. A celá ta historka působila dost dlouho tak nádherně temně - skoro až lynchovsky. No, bohužel to zabil krkolomný a naprosto neuvěřitelně překombinovaný závěr. Proti tomu, co pan Weaver navymýšlel v dalších pokračováních, ale ještě pořád jakžtakž únosný. Někdo by mu měl šetrně sdělit, že autorský postup "originalita nade vše" nemusí být v rámci detektivky vždy ten nejlepší a že méně občas může být i více.
Budiž, ke třem hvězdám coby odměně za solidní řemeslo mrsknu půlku jako bonus za to, že jsem tentokrát nemusela přeskakovat "výplňové" stránky a občas jsem Davidovi i zafandila. ;-)
Šokující objev? Ani ne... alespoň pro ateistu používajícího zdravý rozum a majícího jakous takous schopnost extrapolace.
Prezentace šokujícího objevu? Velmi efektní.
Pan profesor Langdon? Naštěstí už opustil superhrdinské kousky z raných dob své literární kariéry, působí sice trochu utahaně a ne tak geniálně, zato lidštěji.
"Senzační odhalení pozadí"? Asi tak od poloviny knížky jsem měla vážné podezření, že to bude takhle... i když se autor lehce vkradl do legendární Clarkovy 2001, dejme tomu.
Závěrečné vyznění? Pravděpodobně by mohlo odpovídat skutečnosti - nic moc by se po zveřejnění "světoborného objevu" nezměnilo.
Speciální bonbonek pro mě, za který zvyšuji hodnocení: dostala jsem neodolatelnou chuť vyrazit na poznávačku do Španělska a prohlédnout si Guggenheimovo muzeum i Sagradu Familii osobně. Tohle by byl teprve ten pravý mimořádný zážitek, kterýžto mi Brownova knížka prostě neposkytla. Na zábavné a místy napínavé odpoledne, OK. I několik zajímavých námětů k zamyšlení se našlo. Ale žádný thrillerový Rolls Royce to není. Dobré tři a půl hvězdy bude tak akorát.
Jo, jó, stará dobrá Anglie... Jak takovouto klasiku okomentovat a nezapadnout do pochvalných frází, které už použil kdekdo přede mnou? Víte co, počtěte si je níže a za mě nechť promluví hvězdičky :-)
Tady jde ovšem jeden cípeček dolů, protože jak by k tomu přišel Pes baskervillský??
Naprostá klasika, základní kámen moderního horroru a taky ikona popkultury. To by se Bram Stoker jistě divil :-)
Metalová parafráze na bibli? Rozhodně originální! S tak komplexním uchopením metalistické "víry", symbolů, interakce muzikantů s fanoušky, detaily nahrávání, dlouhé koncertní šňůry a co vše se může postavit do cesty, jsem se ještě nesetkala. Super poučné i zábavné čtení, je fajn, že Rob po tolika letech v šoubyznysu už bere vše s nadhledem a napráská na sebe i to, co by vůbec nemusel. Protože už dávno ví, že i Metalový bůh je jenom lidská bytost, a to mají nejen mazlíčci, ale i fanoušci rádi.
Po nedávno přečteném Doznání rockera má R.H. moje sympatie, i když jsme se s Judas Priest po celé ty roky jejich /a mé/ existence jaksi míjeli a asi se na ně už blíže nezaměřím.
Určitě mu ale přeju jen to nejlepší a pokud hodlá v psaní pokračovat, já hodlám pokračovat ve čtení.
Když si odmyslíme všechny tématické, jazykové a jiné literárněvědecko-filozofické finésy, které už níže detailně popsali jiní - ode mě většinou olajkovaní - komentující... pro mě největším důkazem Morgensternovy geniality navždy zůstane fakt, že si jeho dílo /po tolika letech/ adoptovala dosti náročná a vybíravá česká rock-punk-undergroundová scéna. Jen si někdy pusťte pro začátek třeba Podvlíkačky, Hymnu šibeničních bratří, a přes takovou Košilelu... bůhvíkam vás tato nádherně střelená poezie zavede a co váš vlastní ovlivněný mozek pak všechno nevyplodí.
Jako nenápadnou směrovku doporučuji Alenku v říši divů a Edwarda Leara.
PS. Překlady J. Hiršala jsou asi nejznámější, z těch novějších se mi dostaly do rukou verze E. Bondyho a hlavně úžasného a /neprávem/ skoro zapomenutého E. Frynty.
Bohužel jen pár kousků se nachází v jím sestavené antologii Moudří blázni.
PPS. Souvislost Morgensternovy tvorby s dílem mého milovaného Paula Klee je pro mě žhavou novinkou, kterou budu muset probádat více zblízka ;-)
Nebudu se snažit předstírat, že Pusté zemi rozumím, ale nemůžu ji dostat z hlavy. Že by to něco znamenalo????
Spatřena ve výprodeji knih z knihovny, jako nová za 10 Kč: Nevěřím svým očím.TO MUSÍM MÍT!!! Že by se snad konečně dalo počíst a probrat i něco jiného než všeobecně popkulturou omletý Artuš a Odin???
Takže ji mám a nedočkavě se dávám do čtení.
První - teoreticko-odborná část: za plný počet, hlavně pro vážnější zájemce.
Druhá - vyprávěcí část /ukázky z mýtů všemožných národů a etnických skupin/: občas trochu moc zkráceno na holou kostru, bohužel čtivost a umělecká hodnota příběhu tím jde dolů. Zato jsou hezky vidět souvislosti a symboly, které přecházejí z kultury do kultury, mnohdy se najdou styčné body tam, kde by se to kvůli vzdálenosti v prostoru i čase ani nezdálo možné. Pozor, hodně sexu!!
Doprovodné ilustrace, fotky a celková grafická úprava: reprezentativní :-)
Nejvíc ze všeho mi tahle knížka připomíná obrovskou bonboniéru s mlsky všeho druhu, k olíznutí a následnému nasměrování ke konkrétnímu pytlíku s bonbony, které vašemu jazyku a vkusu lahodí nejvíc.
Tak tedy dobrou chuť :-)
PS: Slovanské mytologii zde musely stačit dvě jména a půl stránky :-( Já vím, že se z ní moc nedochovalo, ale přesto, prameny existují a nemám z tohoto opomenutí vůbec dobrý pocit...
Moje první reakce na existenci Malučkého prince: Panebože, co je to zase za šílenou módu, přepisovat/překládat klasiku do všemožných nářečí. Jak to může fungovat?
Když jsem s úžasem zjistila, že přepisovatelem je můj skorosoused, s kterým jsme už taky nějakou tu pařbu zažili: No Petře, ty se nezdáš, máš odvahu, je potřeba zjistit, jestli sis neukousl moc velké sousto.
Po dočtení a prohlédnutí ilustrací: Jé, ono se to dá! Měla jsem trochu obavy, přece jen Malý princ, kterého máme zažitého ve spisovné češtině, není třeba Slovácko sa nesúdí, kde je psaní v dialektu absolutně nezbytné. Ale už jenom ta fantastická představa, že na poušť spadl s letadlem Valach jak poleno, a jak si s Malučkým princem z asteroidu krásně rozumí - to je tak absurdní, až vzniká úplně nový literární level. Který určitě není pro každého. A aktualizované ilustrace... to se musí vidět, jinak neuvěříte.
Tož ti, Peťo, gratuluju a dosť by mňa zajímalo, jakým elixírem si to veličajzné sústo splachovál, lebo ti nakonec neostalo v krku viseť. Ode mňa to máš za pět vyfantazírovaných butélek téj najlepší sliovice. ;-)
Nějak mi nedochází, proč vůbec tuhle knížku někdo překládal. Určitě ne proto, že by čekal alespoň návrat vložené investice. Rozdíl mezi původní /349,- Kč/ a akční /29,-Kč/ cenou mluví sám za sebe. Tohle u nás /skoro/ nikdo nebude číst.
Za prvé, dědictví rasistické Ameriky 50. let se nás přece jen až tak netýká. Maximálně mě zaujaly zmínky, že tehdy existoval nějaký cestovní průvodce pro barevné. Škoda, že téma nezůstalo v rovině realistického románu, to by se pár zájemců i našlo. Kdyby tedy autor uměl psát. Jenže Matt Ruff není Harper Leeová, ani kdyby mu držel pero sám Velký Cthulhu.
Za druhé: My ostatní, kteří jsme podle poměrně lákavé obálky i anotace čekali něco ve stylu Američtí bohové po černošsku, jsme velmi otrávení. Ono totiž to nesmělé poprášení nepřehledného propletence několika zrnky rádoby fantastiky knížku spíš zničilo. A při této úrovni mávat kolem sebe jménem kultovního H.P. Lovecrafta... to už je neskutečná, do nebe /vesmírných propastí/ volající drzost.
Ano, i já jsem se nechala napálit a /naštěstí za výše zmíněnou akční cenu/ nakoupila. Poté, co mám stále se zrychlujícím tempem dočteno - hm, od první třetiny dále už jen dolistováno, zapínám devátou nadsvětelnou a svištím s tímto dílkem do nejbližší knihobudky.
Uvidíme, jak dlouho se tam ohřeje a kolikrát se vrátí ;-)
Povím to jen třemi slovy: KONEC JEDNÉ LEGENDY.
Pamětníci vědí, pro ostatní bude tahle knížka velmi poučná. Doufám.