Nellie komentáře u knih
Asi jsem od pana slavného Houellebecqa čekala víc. Autor se snaží zachytit upadající morálku novodobé společnosti a jejich sexuální apetit, který opravdu v tu dobu vzrůstal. Houellebecq se snaží o co největší autenticitu tím, že využívá reálné cestovní kanceláře, reálná jména a svůj příběh zasadil do dnes již proslulého ráje- Thajska. Četlo se to hrozně pomalu. Absolutně mě iritovaly pasáže, které se snaží vyvolat dojem, že pan autor je vševěd. V reálu to vypadá tak, že narátor mluví a mluví a najednou je tam CTRL+ V odstavec z wikipedie o tom, kolik má ostrov Krabi obyvatel a co tam všechno najdeme. Kniha dostává spád až úplně na posledních 20 stránkách, ale víceméně nejste překvapeni, jak skončí.
P.S.: Nevím, zda jsem měla jen blbý překlad, nicméně jsem knihu četla v angličtině. V jedné části pan autor mluvil o vzrůstající zálibě cestování do Prahy a zmínil Tchécoslovaquie. Kniha je vydána v roce 2001, přičemž jsem si prvně myslela, že může být situována před rok 93. Bylo velké zklamání, že se dále mluvilo o teroristickém útoku v Luxoru ( který se stal v roce 97). Takže jako opravdu vážně ? V roce 2001 nás nazývat Československem, ale ve svých knihách kritizovat tu ignorantskou západní společnost?... Obávám se, že to nebylo naschvál
Autorka se snaží vykreslit situaci v Kambodži a postavení žen v tamní společnosti. Snaží se vyobrazit staromódní hodnoty, které jsou pro evropskou kulturu naprosto nepřijatelné - ženy jsou na společenském žebříčku níže než muži, jsou odrazovány od studia, ale zároveň se na ně pohlíží jak na někoho méněcenného. První část knihy byla zajímavější než druhá - jelikož čerpala z dynamického života její rodiny - Rudí Kmérové, hladomor, občanská válka. Nicméně druhá část se nedala číst. Jak zmiňuje komentář pode mnou, opakují se tam stále stejné vzorce - ženám je upíráno vzdělávání, protože jsou něco méně jak muži a pořád a pořád dokola. Myslím, že se autorka první musí vypsat a vydat pár horších knih, než dojde k nějaké katarzi :)
Každopádně cením popis kambodžské přírody. Hned bych si tam zajela. Dále oceňuju, že stipendijní programy v ČR celkem fungují - To jsem ani nečekala :D
Kniha je velice psaná jednoduchou angličtinou , takže se četla opravdu rychle. Charlie je velice rozporuplná postava pro mě, jako čtenáře, někdy mě štval, někdy jsem ho litovala, každopádně jsem se s ním nesžila. Konec knihy mi připadá velice rychle splácaný a nevysvětlený, ale celkový dojem je velice dobrý. Tím,že je psaný ve formě dopisu se Chbosky ušetřil tím, že nemusí sáhodlouze něco vysvětlovat či popisovat nebo se věnovat jiným postavám a nějakému dobrodružnému ději. Kniha se čte sama, je to spíš taková oddechovka , ale některé jeho názory a postřehy mají snad všichni teenageři, a to se mi líbilo, že to pan S.CH dokázal tak vystihnout
Kniha je velice obsáhlá a složitě napsaná, která často odbočuje mimo téma o kterém píše. Člověk se v tom snadno ztratí. Většinou podobné informace, které jsem potřebovala najít bylo v Josefu Peterkovi -Teorie literatury pro učitele, která slouží už napůl jako učebnice, ale je tam krásně a jasně vše vysvětleno, proto se klaním ke slabšímu hodnocení