nemharap komentáře u knih

Z mého pohledu jednoznačně plné hodnocení. Asi je to i tím, že máme s autorem podobný vkus, sbírky, divadelní zážitky i vzdálenost do Prahy. I já začal jezdit do Semaforu v přibližně stejně době, viděl (i několikrát) řadu zde popsaných představení (2 x jsem dokonce seděl v hledišti s autorem: aniž bych ho znal). Mám velkou radost z toho, že se konečně objevila kniha, která se celá - jediná o které vím - věnuje současnosti divadla. Jako bych se s knihou vrátil do hlediště Semaforu. Zároveň se musím přiznat, že už jsem teď delší dobu divadlo nenavštívil. Hry co jsem zatím neviděl, se stále ještě hrají, a tak beru knihu také jako inspiraci k dalším návštěvám Semaforu. Už se tam moc těším.

1 07.11.2024

Naprosto souhlasím s předchozím komentářem. Za sebe bych popis krasových oblastí střední a severní Moravy a Slezska rozdělil do dvou knih. Byl by pak prostor jít do větší hloubky. Také bych uvítal mapky popisovaných krasových oblastí a u popisů jeskyní jejich půdorysy. I tak se mi ale kniha líbila. Autorův styl psaní mi velice vyhovoval.

20.04.2022

Kniha je v každém případě zajímavá, ale na můj vkus velice stručná a neuspořádaná. Když vezmu, že k popisu cestování po Afghánistánu (pokud odečtu fotografie) autorovi stačilo pouhých sedm a půl strany a kapitola o Somálsku zabírá (bez fotografií) asi 16 stran, přijde mi to žalostně málo a dalo se z toho „vytřískat“ mnohem víc.

3 01.03.2021

Tak tady si moc nepočtete. Kniha obsahuje dvě strany textu a pak pouze reprodukce titulních stran hudebních dvojlistů. Bohužel zde nejsou žádné notové záznamy. Pokud je reprodukce jedna na stránce, vyniknou i detaily. Nechápu ale, proč se v takto zaměřené publikaci nachází i šest reprodukcí na jedné straně formátu A5. V obdélníčcích 6 x 4,5 cm toho pak moc k prohlížení není.

1 23.05.2020

Ne, že by kniha nebyla zajímavá, ale čekal jsem trochu něco jiného. Něco podobného jako v knize ze stejné edice: Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Bohužel jsem se nedočkal. Kniha se zabývá převážně organizační sktrukturou, personálním zajištěním, společenskými a politickými vlivy na soudní řízení... Kdo by ale, podobně jako já, hledal také podrobnější popis některých vybraných případů, nedočká se.
Navíc samotný text (když odečtu prázdné stránky) obsahuje z celé knihy pouhých 149 stran a z toho ještě tak třetinu tvoří poznámky. Další stovky stran zabírají tabulky. Převažují seznamy trestně stíhaných osob a z nich se nelze moc podrobného dozvědět. Ano, je dobré, že v seznamech se nalézají například čísla kartonů, pod kterými je možné dokumentaci k dané osobě najít v archivu. Pro běžného čtenáře to ale nemá zas tak velký smysl. Za sebe bych toto uvedl, pro případné badatele, v nějaké veřejně dostupně internetové databázi, proč tím potisknout stovky stran papíru knihy. A na těch asi 350 uvolněných stranách bych podrobněji popsal některé zajímavé vybrané případy.
Tato kniha si určitě své zájemce mezi odborníky najde, ale běžnému čtenáři ji nijak zvlášť nedoporučuji.

2 01.05.2020

Určitě se nejedná o zbytečnou knihu a nějaké nové informace o hercích první republiky jsem se dozvěděl. Jen je to takové nevyvážené. Některé kapitoly jsou zajímavé, jiné obsahují zbytečnou omáčku. Například kapitola o Zorce Janů, kde se řeší číslo 11 a jeho vliv na osud herečky z pohledu numerologie. Tohle mi opravdu nic neříká.
Samostatnou kapitolou jsou pak překlepy v knize. Je jich tam řada a někdy se člověk opravdu zasměje. Tak jsem se například dozvěděl, že Marie Glázrová byla oslnivá ve filmu Okouzlená, kde dosáhlo její herecké umění vrcholu v postavě nádherné ženské šlemy.

2 10.04.2019

Kniha je milou vzpomínkou na obyvatele a život na Kostelním náměstí v Jindřichově Hradci v posledních letech druhé světové války. Jen kdyby v knize nebylo tolik, mnohdy dost zvláštních, překlepů.

1 06.03.2019

Monografie se na základě studia korespondence, různých dalších písemných pramenů, knih a dochovaných artefaktů snaží vylíčit životní příběh Terezie Dalbergové.
Práce je záslužná už jen tím, že se jedná o první vydaný životopis této šlechtičny, které bylo bohužel dopřáno jen 27 let života a zdravotní problémy jí ztrpčovaly velkou část této doby.
Publikace se mi velice dobře četla a probudila zájem se o Terezii dozvědět ještě mnohem víc. Proto bych do budoucna uvítal vydání komentované edice dochované korespondence Terezie Dalfergové s rodiči a sourozenci, ale také, v publikaci několikrát zmiňovanou, posmrtně vydanou edici básní.

2 08.04.2018

S touto knihou jsem byl naprosto spokojen. Je pravda, že se nejedná o dílo, které by zabíhalo do přílišných podrobností, ale pro základní přehled nejdůležitějších událostí a postav, je naprosto dostačují. Autor navíc používá srozumitelný jazyk i pro ty, kteří se historií tolik nezabývají, a tak se kniha velice dobře čte.

2 09.03.2017

Kniha se četla velice dobře a dal bych jí i pět hvězdiček, ale proč to neudělám je fakt, že o Polyxeně samotné se zase až tolik informací nedozvíte. Podstatná část knihy se věnuje spíše jejímu otci, oběma manželům, jejich majetkům… To by mi zase tolik nevadilo, pokud by se ovšem kniha nejmenovala: Polyxena z Lobkovic - Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Pak přece jenom člověk čeká více informací o osobě, které je titul věnován.

05.08.2016

Obsahuje převážně scénky, které ze zvukové podoby Hlustvisiháka neznám, ale jako bych z nich hlas Lubomíra Lipského slyšel. Moc jsem si to užil.

25.04.2016

Naprosto výjimečná kniha, která se velice dobře četla a dlouholetá příprava autora je na ní opravdu znát. Celek složený z jednotlivých dopisů tvoří nádherný cestopis a čtenář si udělá představu o cestování v 17. a 18. století, včetně dlouhé měsíce trvajících plaveb po oceánech. Navíc je vše provázáno dokonalým poznámkovým aparátem, doplněno o slovníček a převody měr. Čtenář snad nemůže narazit na nic, co by mu nebylo vysvětleno, a tak je kniha velice dobře srozumitelná široké veřejnosti. Posílám jednoznačně maximální možné hodnocení.

6 26.02.2016

Dva rozsáhlé svazky o 1300 stranách jsou spíše naučným slovníkem, kde by si měl každý najít a přečíst hesla, která ho zajímají, než knihami určenými ke kompletnímu přečtení. Já ale zvolil tento druhý způsob. Trvalo to dlouho, ale stálo to za to. Hesla jsou plná zajímavých informací a většinou psána velice čtivě. Je ale pravda, že hesla věnovaná různým schůzím, sjezdům, konferencím, odborným časopisům... vyžadují značnou pozornost při čtení, aby se člověk v tom množství informací orientoval a neztrácel. Jedná se opravdu o fakty nadupané knihy. Po přečtení první z nich jsem si musel dát nějaký čas přestávku, abych byl schopen pobírat informace i z té druhé. Naprosto zaslouženě získala kniha cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.

15.01.2016

Ano, naprostou souhlasím s komentářem od eraserhead. Povídek je zde opravdu mnoho a narazil jsem i na jednu, které se zde v obměnách opakuje 3x. Přečíst knihu na jeden zátah je náročné, a tak jsem jí po několika povídkách a mezi četbou dalších knih louskal snad rok.

1 01.12.2014

Tato útlá kniha mi přinesla velké množství informací o zemi, o které jsem do této chvíle nevěděl téměř vůbec nic.
Už samotný stručný popis historie Svazijska je protkán celou řadou zajímavostí a následné poměrně obsáhlé „Encyklopedické heslo“ je plné dalších informací o tomto svérázném království.

Jeden příklad za všechny: Ve Svazijsku (v královské vesnici Lobamba) probíhá každým rokem svátek Umhlanga (rákosový tanec), který trvá osm dnů. Během něho tančí svobodné a bezdětné dívky z celého království před králem a jeho matkou. Oděné jsou jen ve sporých sukních. Horní díl oblečení ani spodní prádlo povoleny nejsou. Když se král rozhodne, může vybranou dívku pojmout za svojí oficiální milenku, což je následně sděleno veřejnosti. Když oficiální milenka otěhotní, stává se další královou manželkou. Zatím poslední zasnoubení současného krále bylo oznámeno v září 2013 a jednalo se již o jeho patnáctou manželku.

2 26.03.2014

Kniha se v první části zabývá cestováním tak nějak všeobecně a ze všech možných úhlů pohledu. (Prostor a podnebí, jezdecká a nákladní zvířata, cestování po vodě, dorozumívání na cestách, rychlost cestování…). V druhé polovině se pak věnuje konkrétním cestám a cestovatelům. V této části se mi nejvíce líbily kapitoly: Cestování Asií, Kolumbovy objevitelské cesty, Cestování kupce podle Boccaccia, Průvodce poutníků do Santiaga de Compostela. Nikdy bych nevěřil, že už v letech 1140 - 1150 vznikl asi čtyřicetistránkový průvodce po této poutnické cestě. Jako celek je kniha velice zajímavá a mohu jí jednouznačně doporučit k přečtení. Už teď se těžím na čtení dalších knih od Norberta Ohlera.

3 17.06.2013

Snad každou kapitolu v knize napsal jiný autor. Většina kapitol se četla velice dobře, ale asi u třech jsem musel některé pasáže číst 2x, abych přesně pochopil, co mi chce autor sdělit. Celkově ale velmi dobrá kniha.

25.05.2013

Tolik historických chyb a nesmyslů (jako v této knize) se hned tak v nějaké jiné nevidí (snad kromě knih pana Juříka, ale i ty jsou mnohem lepší). Možná by se kniha dobře četla jako beletrie, ale jako historická kniha? Nikdy více. Pokud bude knihu číst někdo, kdo se aspoň trochu vyzná v historii Vítkovců, bude hledat chyby a nepřesnosti, tak tady jich není jak máku, ale přímo celé makové pole. Knihu jsem vlastnil, nedočetl a rychle jí našel krásné zaprášené místo na půdě. Mám moc rád historii, ale tohle je nepovedený historický výsměch.

Velice čtivá kniha, která člověka pohltí tak, že by jí chtěl přečíst na jeden zátah.

3 05.05.2013

Kniha není špatná, ale na můj vkus příliš stručná. Mnoho informací v knize obsažených jsem už znal z jiných knih o filmu a z pamětí různých českých herců. Myslím, že Theodor Pištěk, herec s největším počtem filmových rolí, by si zasloužil podrobnější biografii. Ale jinak se kniha četla dobře, a tak jí ty čtyři hvězdičky z pěti stejně dávám.

05.05.2013