Nestorkea komentáře u knih
Že je to pohádka pro dospělé? No a co? Která z knih Keplerů, Nesba nebo třeba Agáty není vlastně pohádka? Děj ubíhá rychle, Tuesday je geniální a má bezvadné myšlenkové pochody. Ačkoliv jsem ke knize přistupovala s rozporuplnými pocity, naprosto mě pohltila.
Hezký napsaný převyprávěný příběh o Robinson o i pro děti. Doplněno krásnými ilustracemi a faktografickými fotografiemi.
Klasický příběh o Robinson o i upravený pro děti. Ale dost divně se čte, nevtáhne do děje. Odložili jsme a přečetli jiné zpracování.
Příjemná, nedrastická detektivka. Je znát, že je první ze série, těším se na vývoj stylu autorky. Líbí se mi, že spisovatelka se nezaměřuje jen na hlavní zápletku, ale hraje si i s vedlejšími příběhy postav. Připomíná mi kanadskou L. Penny. Musím souhlasit s komentářem níže - jména hlavních hrdinů byla vesměs příšerná :-D
Moje první o citrusech, ale zdá se mi skvělá, byť je staršího data. Autor podává informace srozumitelnou formou i pro naprosté začátečníky. Ocenila bych více obrázků či fotografií jako i více podrobností.
Milá, příjemná klasika. Pro odreagování fajn kniha. Děj je místy naivní, mohl by být více rozveden a propracován, ale na dobu (a pro věkovou kategorii jíž je určeno), kdy bylo dílo psáno, je to asi přiměřené.
Přiznám se, že ze začátku mě nebavila. A když jsem se dopracovala ke kapitole, kde autor poprvé zmínil ženu v lodi, ťukala jsem si na čelo, co že to je za zmatky.. Nevím, jestli jsem četla nějaké nepovedené vydání, nebo jestli byla tato kapitola zařazena schválně na tak blbé místo. Každopádně po ní se mi kniha začala líbit a Colt mi přirostl k srdci. Deaver prostě umí vymodelovat moc sympatické postavy. Zpočátku jsem chtěla dát 3 hvězdy, ale nakonec dám 4 a těším se na další díl.
Jako malá jsem měla tuhle knihu moc ráda a teď jí s oblibou listuje i moje potomstvo :-)
Dceři se celkem líbila, já jsem ale hlavní myšlenku knihy nepochopila. Byla o ničem.
Dvojice vyšetřovatelů na mě ze začátku působila dojmem Pata a Mata, ale nakonec byla kniha příjemným překvapením.
Vůbec jsem nevěděla, co mám od této knihy očekávat a velmi mile mě překvapila. Detektiv Bosch je sympaťák ze staré školy. Závěr knihy byl nečekaný.
Četla se dobře, ale beru ji jako mezistupeň před příštím dílem. Jsem fest zvědavá, jak to dopadne s Billym. A doufám, že Sebastian nebude "víc, než dědeček". To už by bylo opravdu trochu moc.
Geniální přítelkyně je prostě geniální. Díky politice pro mě byla trochu obtížnější, ale na kvalitě jí to neubralo. Fascinuje mě, jak Elena dokáže popsat myšlenky, které se hrdinům honí hlavou. Jen mě trochu mrzí, že některé důležité momenty byly popsány zbytečně krátce (šup, a bylo po svatbě, nebo závěrečných několik kapitol s Ninem).
POZOR, SPOILERY.
Knihu jsem asi dočetla jen proto, že mě zajímalo, kdo chodí po půdě :-D První 2/3 byly nuda, nuda, nuda. Místy jen jedna nuda, a to v kapitolách o tom, co se stalo v lomu. První zajímavá část je bohužel zároveň ukázkou na obalu knihy. Tím pádem se dost podstatnou část příběhu dozvídáme předčasně a ubírá to ději na zajímavosti. Poslední třetina byla fajn.
Zkrátit o 200 stran a dostala by 4 hvězdy. Takhle je to za 3.
Nehodnotím, odkládám po přečtení prvních 76ti stran. Bohužel mě příběh nezaujal, vadí mi přímá řeč bez uvozovek a logika hlavního detektiva je podle mě trochu nelogická-viz. úvahy o tom, proč ženská skočila do řeky. Na tuhle knihu jsem se těšila kvůli počtu stran a dobrému hodnocení, ale nebudu ztrácet čas s něčím tak mdle šedým.
Příjemné počteníčko z temné Barcelony. Pěkný poměr napětí i odlehčujícího humoru. "Tučňáček v hábitu" mě rozsekal ;-D
3,5 hvězdičky. Zajímavé zvrhlé prostředí. Je děsivé představit si, že to takhle opravdu fungovalo..
Henryho život byl zajímavý, jeho příběh stojí za přečtení. Smekám před tím, co dokázal přežít a zachovat si životní optimismus. V knize mě ale rušily mě autorčiny vsuvky o historii či jejích návštěvách v koncentračních táborech. Průměrné zpracování.
Pozor, SPOILERY! Hned na začátek musím napsat, že kniha nebyla úplně špatná. Ale začátek se strašně vlekl. V prvních dvou třetinách se v podstatě jen bioinformatik snažil všechny přesvědčit, že to výrazně vyšší procento pohřešovaných osob v tomto okrsku není normální. Musel policii nosit mrtvoly až přede dveře (a vážně našel jejich hroby jen na základě MAATu??), potápět se v jezírku a tahat z něj hrudní koše. I tak mu nikdo nevěřil a házeli vinu na medvěda, pro kterého ale náš vědátor hledal alibi (doslova) a lovce mrzelo, že zastřelil nevinného chlupáče. V poslední třetině konečně začala akce a musím říct, že jsem se i bála. Z profesora se vyklubal akční farmakolog, který přesně věděl co a kolik píchnout. Nechť se na mě autor nezlobí, ale to, že má hlavní hrdina titul a biologické vzdělání, ještě neznamená, že je doktor. Ono s těmi farmaky to není zase taková p**el.
Nicméně hlavní hrdina byl sympaťák a styl psaní mi sedl, takže nad autorem nelámu hůl a zkusím ještě něco dalšího..
Typická Mornštajnová. Čtivá, zajímavá, neobvyklá, ale opět podle stejného vzorce. Takový líbivý počin. Moje čtvrtá, a asi i poslední..