Neznaika komentáře u knih

Autor líčí druhou světovou válku především jako velký diplomatický střet, ve kterém jsou ztráty na životech pouhým prostředkem k dosažení cíle. A nutno uznat, že takový zorný úhel umožňuje nahlédnout tuto válku v její celistvosti a bez emocí. Cenou za opominutí náhledu do nešťastných osudů obyčejných lidí je ztráta plasticity celého obrazu. Ale ta je až druhotná a je možné jí dosáhnout nahlednutím 2. sv. války skrze více zdrojů.
Nálevkova Druhá světová válka začíná 1. zářím 1939 a končí 2. zářím 1945. Jsme tak ochuzeni o důležité události předcházející válce samotné (obzvláště důležité v kontextu Československa), stejně tak jako o důsledky války. Důraz je kladený prvně na pochopení diplomatických jednání a druhak na vojenskou taktiku. Co do pokrytí událostí se kniha snaží být vyčerpávající a jednotlivým fázím války a územím, na kterých probíhala se věnuje srovnatelně prostoru. Právě snaha o úplnost v kontrastu s nedostatečným rozsahem a důrazem na líčení vojenské taktiky je pro mě největší slabinou, která mi zabránila knihu minimálně v její druhé polovině patřičně vstřebat a prožít.

07.11.2016

Protože nemám přímou zkušenost s autismem, je pro mě těžké knihu zcela docenit. Fakt, že v ní jsou zachyceny myšlenky třináctiletého chlapce s těžkým komunikačním hendikepem, je úctyhodný. V odpovědích na kladené otázy se skrývá autorova empatie se zdravými lidmi, pro které je setkání s autismem těžké. Stejně umožňuje čtenáři pocítit hlubší empatii k autistům samotným. V doprovodných textech, a nejvíce pak v nádherné závěrečné povídce Jsem u vás, citlivě metaforicky zachycuje hluboké myšlenky a pocity, které patří k lidskému životu.

26.10.2016

Arťom se narodil do stejného světa, v jakém dnes žijeme. Kvůli jadernému konfliktu ale svojí mladou dospělost prožívá ve světě zcela jiném a ten starý si ze svého raného dětství nepamatuje. Válku přežil s hrstkou vyvolených v útrobách moskevského metra. Námět knihy poutá a je chytrý a proto jsem se na četbu Metra 2033 těšil. Bohužel už po pár stránkách jsem začal pochybovat o vnitřní logice Glukhovského světa. Autor se alibisticky vyhýbá vysvětlování a tak při čtení přibývá závažných otazníků, které se týkají zásobování metra, společenského řádu či původu záhad vrstvených jedné na druhou. Populaci metra velikosti většího okresního města tvoří panoptikum společenství zrcadlících ideologie známé především z dějin dvacátého století, které místo snahy o zlepšení situace v podzemí lpí na svých modlách postrádajících v kulisách podzemního světa zcela na relevanci. Komunisté, fašisté či satanisté (sic!) kopírující známá fakta a předsudky a v čtenáři zcela potlačují přirozenou zvědavost z poznání nového.
I příběh samotný obsahuje rozpory. Arťom je vláčen událostmi a navzdory osudovému étosu, který ho na cestě provází, zbývá jen minimum prostoru pro jeho vlastní rozhodování. A právě tento autorův cynismus je mi na celé knize nejsympatičtější a zanechává prostor pro dalším přemýšlení o knize. Když pro nic jiného, aspoň z tohoto důvodu jsem rád, že jsem ji přečetl.

5 18.10.2016

Až se vám někde dostane do ruky, přečtěte si prvních 50 stránek. Pokud už za sebou máte nějakou rodičovskou zkušenost, potrháte se smíchy (a věřím, že i v opačném případě). Potom knížku odložte, nechte příjemné pobavení doznít a oceňte originalitu autora. Dál už ale nečtěte, nestojí to za to.

1 03.10.2016

Tony Judt v Poválečné Evropě popisuje 6 desetiletí evropských dějin následujících po 2. sv. válce (končí s rokem 2005 a vstupem zemí Višegrádu do EU), kterým věnuje nějakých 850 stran (zbytek jsou rejstříky apod.). Na knize zaujme především její čtivost, a to navzdory jejímu rozsahu jak v počtu stran, tak v časovém a místním záběru. Vždyť spousta samostatných událostí v jednotlivých zemích by vydala na knihu podobného rozsahu (Válka v Jugoslávii, Disent v sovětských satelitech, separatismus a levicový terorismus v západních zemích). A je to právě umný výběr těch nejdůležitějších faktů, doplněných souvislostmi a často osobním komentářem, díky kterým je četba knihy příjemná, strhující a velmi obohacující. Nabízí se srovnání s Vinenovou Evropou dvacátého století, která z hlediska čtivosti tak dobře nefunguje, což je nejspíš dáno tím, že se na menším prostoru snaží pojmout širší úsek na úkor plynulosti a jasnějšího kontextu.
Knihu lze doporučit jako čtivý úvod do nedávné minulosti pro lidi, kteří se snaží udělat si jasnější obrázek o nedávné minulosti, aby lépe rozuměli dnešnímu světu. Stejnou měrou kniha obohatí i vážnější zájemce o historii, díky subjektivním hodnocením a interpretacím, které jsou v knize bytostně obsaženy.
Za vrchol knihy považuji závěrečnou esej Z domu mrtvých, jejíž tématem je důležitost uznání spoluúčasti jednotlivých států na holocaustu.

4 27.09.2016

Kniha nabízí zasazení událostí, postav a atmosféry Evropy 20. století do společenských a hospodářských souvislostí. Doporučil bych ji, kteří o tématu mají už slušné povědomí a nehledají v ní, tak jak jsem činil já, přehled základních faktů s rozšiřujícím komentářem.

1 22.05.2015