Nighty komentáře u knih
Hodně čtivě napsaná kniha. Čtenář během čtení netuší, jak se děj vyvine. Asi ve čtvrtině jsem si musela ověřovat, jestli knihu skutečně nenapsal autista - napsané to bylo opravdu velmi věrohodně.
Kniha mě dost zasáhla... myslím, že řekla víc, než bylo napsáno.
Kniha se dle mého názoru snaží říct mnohé a často je to napsáno mezi řádky. Není to jen o alkoholu a nic nedělání. Lze tu najít paralelu nejen k mnoha filozofickým myšlenkám o tom, jaký vliv má na člověka vlastnictví, ale také najít zamyšlení nad současnou dobou...
Dawkinse a jeho myšlenky považuji v určitém smyslu za geniální. Líbí se mi jeho soustředěnost na fakta a vyvozované dedukce, které jsou logické a obhajitelné. Kniha mi osvětlila pohled na mnoho věcí a obohatila o množství zajímavých názorů.
Šokující kniha... před několika lety jsem ji četla a vyvolala tehdy ve mě dost zvláštní pocity. Co je ještě více šokující je, že příběh byl zřejmě zčásti smyšlený nebo agravovaný. Kdo sledoval Jani déle (např. na youtube), zjistí, že podobný osud potkal i jejího bratra, který byl do svých pěti let více než 20x hospitalizovaný, aby získal dg. schizofrenie jako Jani. Obě děti byli nakonec odebrány a svěřeny do pěstounské péče...
Kniha podává obsahově naprosto fantastický pohled na neuroplasticitu. Především mě překvapilo množství myšlenek, příkladů a uplatnění plasticity v mnoha odlišných oblastech. Autor ilustruje na konkrétních případech to, jak je mozek schopný se změnit. Od vyvinutí kompenzace porušeného vestibulárního systému až po kompenzaci chybějící mozkové hemisféry. Kniha tak podává komplexní pohled a je zajímavým protipólem lokalizacionistické teorie.
Zajímavě napsaná kniha používající velmi originální jazyk! Jako čtenáře mě dost dostala, vyvolávala ve mně pocity od znechucení až po lítost nad hlavním hrdinou a ke konci jsem měla dojem, že k němu cítím mnohé sympatie a přeji mu šťastný konec. Co kniha dává navíc je také zamyšlení nad svobodou volby a tím, že člověk není jen pouhý mechanický pomeranč...
Kniha napsaná osobitým stylem O. Sackse ličí příběhy postencephalitických pacientů v širším kontextu s jejich osobnostními vlastnostmi a vlivem nemoci na jejich celkový život. Přibližuje také čtenáři soudobou vědu a neurologii. Zvláště zajímavé pro mě byly zcela odlišné reakce pacientů na L-Dopu a jejich pozdější detailní rozebrání v dodatcích.