NikaMirka komentáře u knih
Pribeh je psany zvlastni formou, ktera dodava pribehu autenticnost i realny nadech. Presto uz jsem cetla lepsi knihy a nerekla bych, ze se jedna o strhujici psychothriller. Nejlepsi byl zrejme konec. Ktery byl necekany a prekvapivy. Za me tri hvezdicky. Na ctyri by to muselo mit spad a na pet bych knihu musela hltat od rana do vecera.
Nemohu jinak než za pět hvězdiček. Kniha je velice čtivá, je zde spoustu pasáží, nad kterými se člověk zastaví a zamyslí. Hodně mi kniha dala a heslo "K dokonalosti nevedou žádné zkratky" mi utkvělo natolik v hlavě, že jsem si ho napsala i jako moto na počítač! Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od spisovatele četla. Je to kniha, která by však měla být v knihovně, aby se k ní mohl člověk kdykoli vrátit.
Neuvěřitelné! Musím dát pět hvězdiček. Zatímco "Bludná sdělení" jsem četla jen proto, že mě k tomu donutila vždy poslední věta kapitoly (ale i to bylo fantastické, co jedna věta dokáže), tak tuhle knihu jsem opravdu nemohla odložit. Propracovanost příběhu a propojení postav bylo neuvěřitelné, fantastické, až dokonalé. Už vím, proč spisovatelka, navazuje na Agatu Christie.
Kniha je čtivá, dá se zvládnout za jeden den. Zmizelá byla rohodně propracovanější a daleko složitější na čtení. Příběh vlastně skončí tam kde začal, což mě tak trochu mrzelo, ale i špatné konce k životu patří. Možná by to mohlo mít pokračování, ale to už by bylo asi naprosto o něčem jiném. Dávám čtyři hvězdičky.
Není to nic fantastického, ani převratného. Na druhou stranu je to ale čtivá kniha, která je právem přirovnávána k novodobé "Betonové zahradě"*. Kniha vyobrazuje velice dobře společnost v Irsku, což je až šokující. Irsko dostává naprosto jiný obraz, nemá jen krásnou přírodu, ale zároveň i veliký problém...drogy! Od dob filmu Trainspottingu se naprosto nic nezměnilo, situace je spíš daleko horší, až alarmující.
* Betonová zahrada, Ian McEwan
Je pravda, ze kniha je ze zacatku trochu "komplikovana". Vubec jsem nevedela co si myslet, hlavne o tech literarnich vsuvkach zabiteho. Presto ma pribeh neco, co me drzelo a nepustilo od cteni. Nevim zda to je styl jakym autorka odkryva tajemstvi hlavnich hrdinu, nebo jakym odkryva a serviruje informace k rozuzleni cele zapletky, ale vzdy me nejaky slovem, vetou nebo odstavcem donutila otocit dalsi list, precist dalsi stranu i kapitolu. Neni to strhujici dej, kterym by kniha oplyvala, nybrz uzasne propracovana psychologie postav. Myslim, ze slovo psychothriller k teto knize patri pravem.
Tak teda musím říct VELKÉ ZKLAMÁNÍ. Což o to, příběh by to byl docela dobrý, kdyby byl psán jinak. Věty zbytečně složité, špatně se mi četly a občas mi nezapadaly do celku. Musela jsem některé číst dvakrát, někdy celé odstavce, přesto jsem měla pocit, že se ztrácím. Možná, kdybych vydržela a neukončila čtení v polovině knihy, začaly by věci do sebe zapadat , ale spíš ne. Přeskakování od oběti k vrahovi a zpět, v takovém stylu v jakém to bylo psané, mi prostě nevyhovovalo. Za mě pouze dvě hvězdičky, za název a nápad!
No nevím. Knihu jsem začala číst s nadšením, které vyprchalo zhruba v polovině knihy, na 350 stránce jsem začala přeskakovat listy a zhruba sto stran před koncem jsem čtení vzdala. Myslím, že kdyby byla kniha o polovinu kratší, vůbec by se nic nestalo. Zbytečně natažený děj rozhovory o ničem. Tři hvězdičky dávám za čtivost a dobrý námět, kniha mě ale neuchvátila :(.
Krásně psaná detektivka. Příběh protkaný napětím, vyprávěný z pohledu zajímavého člověka -psychologa nikoli detektiva, okořeněný úžasným humorem, který je nenásilný, ale naprosto přirozený, jako život sám. Nemyslím, že zapojení celebrit do obyčejného života nebylo na škodu, a to je z jednoho prostého důvodu. V příběhu je vykresleno, že neštěstí se nevyhýbá ani osobnostem, slavným a bohatým, protože to jsou také jen lidi :). Dávám pět hvězdiček. A určitě to není jediná kniha, kterou jsem od autora četla, sáhnu brzy po další :).
Nevím, co přesně napsat. Kniha se mi nečetla špatně, ale zároveň mě ani neokouzlila natolik, abych musela číst a nemohla ji odložit dokud neotočím poslední stranu. Je zajímavá, přesto není okouzlující a strhující. Příběh nemá spád, jen volně plyne a seznamuje nás s vytrvalostí, pílí, úsilím a disciplinovaností pana Bellmana. Jak již bylo zmíněno, autorka ovládá velmi dobrou slovní zásobou, bohužel, ale jen ta na pět hvězdiček nestačí.
Detektivky psané ich formou mi moc nesedí, špatně se mi čtou, protože mám tenhle styl psaní hodně spojený spíš s romantikou. Člověk se víc ztotožňuje s osobou než s dějem. Každopádně, pokud pominu styl, jakým je příběh napsán, pak musím říct, že tenhle příběh má hlavu a patu, je propracovaný, ale neřekla bych, že se jedná o psychologickou detektivku. Za mě čtyři hvězdičky, protože vždy když jsem si myslela, že jsem došla k hluchému místu a začíná se vlastně "nic nedít", došlo k zvratu, který překvapil a dal celému vývoji situace nový směr, na druhou stranu ubírám hvězdičku právě za to, že jsem přišla k takové myšlence, že jsem došla k hluchému místu, u naprosto strhující detektivky taková myšlenka nepřijde na mysl. Rozhodně si ale přečtu i předcházející knihy, formu psaní určitě zvládnu :D...
Nemůžu jinak než zase hodnotit pěti hvězdičkami! Tess je prostě geniální spisovatelka, která nezatěžuje čtenáře zbytečnostmi a píše k věci. Kombinuje osobní život hlavních postav s vyšetřování tak bravurně, že člověk ani nevnímá odbočení od děje. Další věc, která mě pokaždé u této spisovatelky dostane je, jak dokáže vystupňovat napětí. Je prostě neuvěřitelná. Hned jdu na další knihu :)...
Přesto, že je to kniha na tak vážné téma, nepřišla mi odporná, ba naopak, místy mi přišla smutná, až dojemná, zvlášť, když se člověk zamyslí nad tím, co předchází zrůdným činům vrahů. Je až neuvěřitelné, jak dětství dokáže ovlivnit celý další život a že jedna událost, která člověka může posílit, druhého jedince zcela zničí, když ne fyzicky, tak psychicky. Kniha je velice krásně napsaná, příběh má hlavu i patu a opravdu vůbec nevadí, že se prolíná několik různých časových rovin, stejně jako míst, na kterých se příběh odehrává. Za mě dávám pět hvězdiček.
Právě dočteno a chce se mi neuvěřitelně brečet nad posledním odstavcem knihy...není možné, aby takhle dopadl můj hrdina Joona Linna :(...do toho chlapa jsem se zamilovala v okamžiku kdy jsem si o něm přečetla první větu a je to jako by mi vzali celý svět :(((...Kniha je úžasná, od první stránky až po poslední a nevyčítám ani jednu stranu, odstavec, větu či slovo v příběhu, po odhalení vraha jsem musela dokonce knihu na chvilku odložit, protože to byl pro mě šok. Možná už jsem ovlivněna tím, že autory miluji a jejich knihy mi berou dech...kam mám napsat, abych z nich dostala další knihu? :)...Pro mě jednoznačně pět hvězdiček...i když mi chvilku potrvá smířit se s koncem.
Bohužel, ač jsem slyšela chválu na tuto autorku, mě osobně první kniha neokouzlila. Je pravda, že příběh je psán velmi čtivou formou, za to ty dvě hvězdičky, ale za velmi přehnaný, zdlouhavý a zbytečný popis dvou puberťaček, které se pořád jen hádaly a občas byly opravdu hodně "na přes držku" (s prominutím, jinak to říct nejde) musím ubrat všechny ostatní hvězdy, nehledě na to, že to byl i důvod proč jsem knihu ani nedočetla. Dcery hlavní postavy mě štvaly po první přečtené stránce o nich a v půlce knihy už jsem opravdu neměla náladu na další čtení, protože jsem jich měla již plné zuby, kdyby spisovatelka tyto scény vypustila a víc se zabývala zápletkou, kniha by byla o pár set stran kratší a zajímavější. Určitě ještě nějakou knihu od Lisy zkusím přečíst, ale určitě ne v nejbližší době, počkám, až trochu zapomenu na knihu první :).
Dlouho jsem se této knize vyhýbala, protože mě odrazoval název "Obětina?", co to je za překlad? Nakonec jsem ovšem knihu otevřela a začetla se. Vůbec jsem nečekala jakým směrem se příběh ubere. Bože, koho tohle vůbec může napadnout? Kniha je čtivě napsaná, a i když někdy jsou některé pasáže zbytečné a zdlouhavě rozepisované, stojí za to si knihu vzít do ruky a přečíst. Určitě to není poslední kniha, kterou jsem od autorky přečetla. I když, na další její knihu se nevrhnu hned po přečtení této, jako tomu bylo třeba u Larse Keplera, protože se mi příběh nezdál, zas až tak strhující, jak ostatní píšou. Určitě je to krásný, čtivý, zajímavý příběh, ale mě v něm chyběl náboj, který mě přikurtuje na místě a drží mě u knihy dokud neotočím poslední její stránku.
Miluji detektivky, napětí, strhující děj...bohužel, jak jsem se obávala, J.K. Rowlling věděla proč použila pseudonym a bylo by lepší, kdyby nikdy nikdo neprozradil, kdo se pod pseudonymem skrývá. Pokud bych měla za to, že to psal Robert Galbraith, napsala bych, nezáživná, průměrná detektivka. Takhle ale hodnotím Harry Potter vs. Volání kukačky a zjišťuji, že hůř napsanou detektivku jsem nikdy nečetla! Nebo, že by to byla detektivka pro děti? Styl, jakým je děj a postavy popisovaný je až moc odlehčený. Žádný super příběh, nápad, postavy...pouze jedna mrtvá a pár zhrzelých, kteří mají problémy v soukromém životě, jako spusta obyčejných lidí. Myslím, že pokud J.K. Rowling zůstane u psaní příběhů pro děti, udělá daleko líp. Za mě dvě hvězdičky a to jen za jméno autora a za to, že mi spisovatelka přirostla k srdci neuvěřitelnou fantazií, kterou uplatnila u Harryho Pottera.
Neuvěřitelná to záležitost. Jsem naprosto nadšená stylem autorčina psaní. Jsem okouzlená tím, jak dokáže příběh čtenáře vtáhnout, chytit, šokovat, vyděsit a přesto, něco stále nutí číst a číst, dokud nejste u poslední strany. Teď jsem knihu odložila a právě sahám po druhém dílu, který je volným pokračováním pod názvem Učedník. Začínám dost silně uvažovat nad tím, že od dalšího dílu si knihy začínám kupovat! Pokud se někdo chystá na četbu doporučuji opravdu začít od prvního dílu a pokračovat dál, děj na sebe sice nenavazuje, ale ošidit se o tak dobrou četbu a požitek by byl hřích.
Moje první kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Lars Kepler to není, ale myslím, že se spisovatelka svou čtivostí, strhujícím dějem i tím jak stupňuje napětí zařadí hned za Keplera. Už mám připravenou první knihu Chirurg a začnu číst celou řadu od prvního dílu po poslední. Za sebe dávám pět hvězdiček, protože příběh je opravdu poutavý, chytlavý, napínavý a dokud nedočtete do posledního listu nemáte šanci ani chuť knihu odložit.
Od knihy a příběhu jsem čekala něco jiného.Rozhodně jsem nečekala, že Mia bude ve světě mezi životem a smrtí a všechno co v tom světě bude dělat je vracet se do minulosti ve vzpomínkách. Čekala jsem nějaké hlubší myšlenky, možná víc fantazie a popis onoho světa v kterém se Mia nacházela. Místo toho se člověk celý příběh utápí ve vzpomínkách. Jak vyjádřila již ALITHEA níže, kdyby měl Miin život nějaký veliký význam, nebo měl jiný spád, příběh by byl zajímavější. Dočetla jsem knihu jen proto, že měla necelých 200 stran, mít jich víc, tak nedočtu až do konce a odložím ji.