Nikidree komentáře u knih
Třetí díl mě nechytl tolik, jako předchozí dva. Ačkoliv první díl byl plný neobjasněných věcí, ve druhém se něco pořádného stalo až na konci, třetí díl je naopak nabušený tolika zvraty a akcí, že jsem se chvílemi krapet ztrácela.
Série jako taková se mi zamlouvá a opravdu v ní plánuji pokračovat. Dokonce i Poppy už působí mnohem moudřeji, než v předchozím díle. Taky musím pochválit styl psaní, který mi přišel propracovanější.
Vlastně mi ani nevadí vývoj událostí, jako jeho dávkování. Začátek byl takový akorát, prostředek mi přišel zase trochu roztahaný, byť se mi líbilo, jak Poppy poznává Atlantii. No a konec byl doslova nacpaný akcí. Putování, které vydalo na celý druhý díl se tady odehraje pomalu jen na několika odstavcích. To samé jako návštěva jistého místa. Nevím no. Raději bych rozepsané tyto "akční" pasáže, než vnitřní pocity a rozpory Poppy.
Těším se na další díl. Jen doufám, že mi jeho čtení půjde snadněji, než tohoto.
Po krátkém a zbytečném dílu ohledně Micaha (kde se prakticky nic nedělo), přišel dlouhý ale divný díl, kde bylo tolik metafyziky, vazeb, teorií, domněnek a SEXU, až mi to hlava nepobírala. Prostě to nešlo.
Ztrácela jsem se v autorčině snaze vysvětlit, co se to s postavami děje ohledně jejich moci/schopností. Popravdě už i rozmluva s dalšími vyššími upíry, co přišly na návštěvu, byla hodně divná, natož jak to s jedním dopadlo. O očekávaném baletu ani nemluvě. Jako pardon, ale co to mělo být? Tolik povyku, tolik obav a potom nic? Jen rozhovor, který má zřejmě nalákat na další díl?
Proti sexu v knize nic nemám, navíc tady je to udělané jako součást moci. Jenže je to už hrozně laciné. Je ho tam moc, kolikrát zbytečně roztahaný (přeci nemusí být vždy dopodrobna popsaný) a když k tomu přidám fakt, jak to Anita hrozně hrotí.. Upřímně se mi nelíbí, že se pořád ohání tím, že nemůže být s každým, protože ke svým milencům musí mít nějaký vztah. A pokud ho nemá, je oheň na střeše. Ve smyslu že je už značně únavné číst v každém díle to samé - jak ji to vadí, jak s tím či oním prostě nemůže být, protože ji nepřitahuje, nic k němu necítí a bla bla bla.
Sérii dočtu, už moc dílů nezbývá. Jen si přeji, aby se v dalším díle dělo něco zajímavějšího. Nebo aby se objevil třeba Edward, který mě tak fascinuje. Nebo Olaf, který přeci Anitě v dopise psal, že si ji najde. Prostě.. staré dobré časy.
Četla jsem už hodně zbytečných dílů (v různých sériích) a tento zatím vede. Na Micaha jsem se těšila, protože mi je sympatický, příjemný a zdá se, že konečně někdo vhodný pro Anitu, a ráda bych se o něm dozvěděla víc.
Z obsahu knihy jsem však velmi zklamaná. Samozřejmě by to nebyla Anita, kdyby zase něco nepodělala. Avšak musím říct, že to mi v tuto chvíli přišlo jako drobnost. Protože upřímně nechápu smysl celé knihy. Kdyby se zkrátila na 5 kapitol, mohla to autorka dát do jiného dílu jen jako vsuvku. A troufám si říct, že by to bylo mnohem lepší.
Takhle se člověk těšil, že mezi nimi konečně bude něco víc, něco zajímavého, něco... Cokoliv. A ono téměř nic.
Přesto dávám 3*, protože Micah. Mám ho ráda.
Stejně jako Narcis v řetězech, jsem si ani Inkubovy sny neužila. Hrozně moc tlachání o ničem. Takhle, abych nepřeháněla, tlachání nebylo úplně prázdné, jenže mi nesedl způsob podaní. Části s akcí střídaly části s někdy až skoro psychologickým rozborem osobnosti či situace. Například při zátahu na škodnou je jedna kapitola, která obsahuje pouze popis jak mít dobře upevněnou zbraň, jaké oblečení je nejlepší pro to či ono pouzdro atp. A upřímně, když k tomu přidám aktuální rozpoložení Anity, tak mě ani ten zátah samotný nebavil.
Jak jsem již několikrát psala, nevadí mi, že se Anita povahově změnila, ani mi nevadí množství muchlovacích scén. Vadí mi způsob, jak je vše podané. První díly jsou mnohem vyváženější co se týče (detektivních) zápletek a osobního života. Vyváženější a rozhodně je autorka lépe proplétala. Teď střídá jedna věc druhou a není to ono.
Snad další díl bude lepší. Micaha mám ráda a vážně si přeju, aby ho autorka nezkazila jako třeba Richarda.
Fíha, tohle byl dost ujetý díl. Upřímně mě nepřestává překvapovat, jak je možné, že Anita není dávno mrtvá. Sotva jí, sotva spí a přesto je stále v plné kondici a schopná čelit všemu, co se jí připlete do cesty.
Že se povahově změnila beru, protože událostí v jejím životě bylo až až a to člověka změní. Ale že se zachová ohledně Micaha tak, jak se zachová, mě zarazilo. Nevadí mi, jak to dopadlo, ale čekala jsem minimálně nějaké "kecy". Snad se z Micaha vyloupne fajn týpek. Zatím tak působí, ale to Richard působil taky a teď je z něj pomalu troska..
Jakože.. budu číst dál o tom žádná. Jen bych prostě uvítala buď klidnější díl, nebo takový, kde autorka nebude vše hrát na city, nebo nutit hl. postavy na sebe pořád štěkat/někomu vyhrožovat. Kolem a kolem to potenciál má, jenže místo aby se nějaké události rozvíjely, tak kolikrát vyšumí a místo po nich se zaplácne hádkou nebo šmajchlováním.
Jelikož mě Edward fascinuje, z tohoto dílu jsem poměrně nadšená. Ani mi nevadilo, co autorka vymyslela s jeho osobním životem. Ačkoliv nebudu lhát, představa Edwarda s Anitou je pro mě lákavá. Samozřejmě beru na vědomí, že je nereálná, vzhledem k tomu, že od začátku co se Edward v sérii objeví, mezi nimi není žádná milostná přitažlivost, ale představovat si to přeci můžu :D
Na tomto díle mě však mrzí neuvěřitelně roztahaný děj. Spoustu zbytečného tlachání a hlavně popisu by šlo vynechat, a knize by to jen prospělo. Ke konci jsem se už celkem nudila, jak se střídaly napínavé (akční) pasáže s naprosto nudným popisem/úvahou/tlacháním.
Kromě toho natahování asi nemám úplně co vytknout. Anita tu výjimečně působila docela moudře, čehož si cením. Snad v dalším díle bude taky taková nebo klidně ještě lepší. Ráda bych, aby si svůj milostný život už vyřešila. Nic proti trojúhelníkům nemám, ale když na tom je postavená celá kniha (v tomto případě hned několik knih), dost to kazí další dějové linky, co se v knize objeví.
Dávám 4* protože Edward. Ale jinak bych dala asi 3,5, kdyby to šlo.
Upřímně, ačkoliv mě tu trošku štvala složitost lykantropů (jejich magie, hierarchie, různé projevy čehokoliv) kombinovaná nevědomostí Anity + snahou všechny přesvědčit jak je klidně odpraví i snahou trvat si na své prudérnosti ačkoliv s ní hormony mávají.., tento díl se mi jako celek hodně líbil. Obecně mám ráda lykantropy/dlaky a velmi mě zaujalo, jak Anita konečně poznávala nové a nové věci ohledně smečky a jejího fungování.
Jak jsem již zmínila, občas mi to přišlo krapet složité, hlavně co se muninů týče, ale i to mělo svým způsobem své kouzlo. Jen doufám, že se s tím Anita naučí lépe pracovat. Nemám nic proti čemukoliv, co zavání (nebo doslova je) erotikou/sexem. Ale troufám si říct, že některé věci šly -když už nic jiného- podat lépe.
Konec mě trošku víc navnadil na další díl a tak se do něj brzy hodlám pustit
Události byly poměrně zajímavé, přesto díl mě příliš nenadchl. Jestliže z Rady upírů mají téměř všichni naděláno v kalhotách, jak je možné, že to skončilo jak to skončilo? Nechci tím říct, že měla umřít třeba polovina postav nebo tak něco. Jen prostě vymyslet něco.. důmyslnějšího. Něco, co by opravdu sedělo k tak obávané Radě upírů, ačkoliv se ne všichni její členové dostavili osobně.
Spolu s tím souvisí Anitina prudká povaha, kdy prostě všechny musí ochránit a všem vyhrožuje, že je zabije. Je pravda, že ona své sliby plní. Jen by bylo fajn, kdyby autorka zkusila vsadit i na něco jiného, než jen na hrozbu smrtí.
Tento díl mě poměrně zaujal, protože tentokrát na Anitu byla doslova vypsaná odměna. A tak bylo fajn sledovat, jak se s tím vypořádá. Ostatně i další události byly velmi zajímavé.
Osobně bych v nějakém díle ráda viděla víc Edwarda. Naprosto mě fascinuje a ráda bych, aby tam měl víc prostoru a ne jen když se "hodí do krámu". Byť mám pocit, že přímo za tímto účelem ho autorka vytvořila, takže mám asi smůlu.
Co se týče Jean-Clauda a Richarda, na obou je něco, díky čemuž je mám ráda. Problém je však Anita, která mi spoustu situací s nimi naprosto zkazí. Ano, stále mám problém se přes Anitu přenést, ačkoliv ona je základ celé série (smutné, já vím..).
Vadí mi její chování, kdy ona může všechno a pro nikoho se nezmění a zároveň druzí se mají změnit/přizpůsobit/..., pokud s ní chtějí zůstat.
I přesto jsem zvědavá na další díly. Zajímá mě, jak se její život bude dál vyvíjet, zda rozvine a zlepší své schopnosti, zda se to zlepší s Richardem a tak dále.
Rozhodně lepší než předchozí díl. Přesto v druhé polovině jsem měla problém se prokousat dialogy mezi Anitou a Larrym. Ačkoliv to chápu a vlastně je fajn, že se Anita vlivem okolností mění, najednou její "správňácký postoj" za ni převzal Larry. A když k tomu připočtu, že se ho stále snaží chránit, ale zároveň mu povolit vodítko, aby se něco naučil.. Nevím no. S postojem Anity vůči nestvůrám a celkově pohledu na svět trochu bojuji. Nerozumím ji.
Přesto rozhodně plánuji pokračovat. Chci vědět, co se z ní ještě vyklube, s kým skončí a co vše se ji ještě přihodí.
Tento díl mě neoslovil. A to jak zápletkou tak převážně chováním hl. hrdinky. Zápletka by byla zajímavá, kdyby měla víc prostoru a hlavně byla lépe podaná. Ačkoliv konec byl trošku napínavý, knihu to v mých očích nezachránilo.
Většina obsahu se točí kolem Anitina osobního života, se kterým si neví rady. Neví co chce, neví jak se chovat k partnerovi, očekává, že ji každý všechno řekne ale ona sama nic říkat nemusí. Všichni ji mají brát takovou jaká je, nebo si mají jít po svých... Nevím no. V tomto díle mi vůbec sympatická nebyla. A mrzí mě, že autorka hodně sází na metodu "buď to uděláš nebo něco/někoho zabiju".
Nezbývá mi nic jiného než doufat, že se to trochu zlepší.
Rozhodně lepší, než první díl. Akce je tu spousta a je občas těžko uvěřitelná, ale snažím se to brát tak, že je to prostě autorčin svět, kde fungují jiná pravidla. Anita je stále zmítaná strachem a přesto se do všeho vrhá skoro až neohroženě.
Tedy takhle. Mám pocit, že cílem je ukázat Anitu ne jako chladnokrevného zabijáka, ale jako někoho kdo je sice drsný ale cítí strach (spoustu a spoustu strachu) a že má jisté (nejen) morální zásady atp. Jenže s tím, jak se do všeho vrhne a je šíleně obětavá.. V mých očí se to prostě hrozně bije. Obzvlášť jak prostě prohlásí že to nechce, nechce, vážně nechce a vzápětí s tím souhlasí. Někdy to chápu, někdy ne.
Jinak nemám moc co napsat. Snad jen, že trochu doufám, aby tam začala být nějakou linka, která celou tu sérii potáhne. Protože jestliže to má záviset jen na kočkování Anity s jistým upírem, tak to bude dost slabota.
Sérii jsem nakousla již před 5 lety a skončila snad někde u 7. nebo 8. dílu. Matně si vzpomínám, že mě přestalo bavit, jak je to stále stejné a neděje se tam nic, kvůli čemuž bych se těšila na další díl. Ačkoliv mi tento typ sérií vyhovuje (oddechové čtení), Anita mi oproti jí podobným hrdinkám, není příliš sympatická.
Jak jsem při čtení zjistila, pamatovala jsem si jen pár nepotřebných drobností. Což o něčem vypovídá.. Výhodu v tom vidím akorát takovou, že alespoň pro mě další díly budou "skoro jako nové".
Ačkoliv by Anita mohla být dost zajímavou hrdinkou, je plná různých přesvědčení a skoro až morálních zásad. A ty jsou někdy dost v rozporu. Je sice fajn, že není dokonalá, jenže ona se chová tak.. zvláštně. Prostě mi k ní nesedí to, kým je (mj. Popravčí).
Z prvního dílu se zatím nedá moc soudit, co všechno může reálný svět s nadpřirozenými prvky poskytnout. Mám však pocit, že se zde vyskytne nejedna podivnost tak, jak se to autorce bude zrovna hodit.
Řekla jsem si, že zkusím sérii přečíst tentokrát celou, tak snad se mi to podaří. Prve jsem dala 3*, kdyby to šlo, dám nyní 2,5. Avšak to nejde a tak dávám 2* a budu doufat, že mě další díl osloví víc.
Stejně jako předchozí dva díly, i tuto hodnotím jen jako dobré. Celkově vzato, jedná se o dobrou trilogii, která má slabší i silnější místa. Celý příběh má hlavu a patu, i když lze najít pár věcí, které jsem tak trochu divné, úplně tam nesedí nebo by tam prostě jen nemusely být. Jde však o nenáročné a oddechové čtení.
Největší kámen úrazu vidím ve vztahu Aliny a Mala, který zabírá až moc prostoru. Naopak bych uvítala, kdyby měl třeba víc prostoru Temnyj, protože o něm bych se ráda dozvěděla víc.
A ještě bych vytkla konec. Nelíbí se mi, co tam autorka provedla. Ačkoliv mi to kolem a kolem nevadí, jedna věc mi tam přijde nelogická a druhá se mi prostě nelíbí. Ale to je věc názoru.
Ačkoliv hodnotím jako průměr, můžu Grišu doporučit. Asi ji ocení spíš mladší jedinci, ale řekla bych, že si v tom každý najde své (pokud ho to chytne)
Druhý díl pro mě znamenal nové informace a tak jsem si ho užila víc, než první. Přesto stále hodnotím jako dobrý, možná trošku lepší, průměr. A to hlavně kvůli postavám.
Vadí mi, když se dva lidé mají rádi, ale nemají odvahu si to říct/ujasnit. A tak místo toho věčně váhají, dělají blbosti, které občas promísí hezkou chvilkou, aby na sebe vzápětí začali štěkat a vyčítat si kde co. Když je to dobře napsané, zvládnu to. Avšak tady mi to přijde hlavně jako vyplnění děje.
Na druhou stranu mě z postav naprosto nadchl Nikolaj. Získal si mě během chvíle. Jeho smysl pro humor, schopnost trefně reagovat a fakt, že ví kdy a co říct je prostě skvělá. A popravdě se mi líbí i jeho ego.
Vzhledem k událostem na konci knihy jsem zvědavá, jak se příběh vyvine a hlavně jak dopadne.
Za mě dobrý průměr. Do prvního dílu jsem se pustila až po shlédnutí seriálu. Nejspíš proto jsem čekala něco trochu víc (aneb knihy bývají vždy lepší). Nejsem zklamaná, ale nemůžu ani říct, že by to byla nějaká pecka.
Líbí se mi svět, ve kterém se příběh odehrává a prozatím jsem i spokojená se všemi postavami. Nenašla jsem žádnou, která by mi tu byla proti srsti. Na druhou stranu je potřeba říct, že se tu charakterově s postavami příliš nepracuje. Ano, nejsou ploché, ale za mě jim chybí větší šmrnc.
Navíc je celý příběh pojat poměrně jednoduše. Ostatně cílová kategorie tomu i odpovídá. Ačkoliv popisy a styl vyprávění je příjemný, neobjevila jsem žádnou scénu, při které bych napnutě četla slovo za slovem a čekala, jak se to vyvine. Ovšem všechno to můžu mít zkreslené seriálem.
Určitě se pustím do dalších dílů. Vlastně bych ráda přečetla všechny knihy, týkajícího se tohoto světa. Tak snad mi další díly/knihy sednou o trochu víc.
Z Nočního cirkusu mám velmi rozporuplné dojmy. Vnímám ho jako naprosto úžasný nápad, který však totálně kazí způsob, jakým je napsán.
První kapitola s druhou jsou odlišné jako den s nocí. A to jak způsobem psaní tak i časovým údajem. Ostatně časový údaj je v celé knize pojat velmi divně. Ačkoliv většinou jsou kapitoly chronologicky, občas se mezi nimi objeví nějaká, která je z jiného období.
Taky některé pohledy na vlastně vedlejší postavy jsou mnohdy zbytečné. Obsahově občas zajímavé, ale je to jako kdybyste četli deník se zápisky vzpomínek, kdy si autorka vzpomněla, že by bylo dobré zmínit ještě to či ono.
Postavy jsou kapitola sama o sobě. O většině z nich nic moc nevíte a ani se moc nedozvíte. Romantická linka je velmi divná, když vezmu v potaz že se objevila tak nějak zčistajasna - je velmi těžce uvěřitelná.
Abych však jen nekritizovala, musím říct, že nápad je to opravdu skvělý. Když se popisují jednotlivé stany (ledová zahrada, strom přání...) či kouzelné prvky (zapálení vatry) tak mě čtení bavilo.
Asi bych to zakončila tak, že pokud se dokážete přenést přes opravdu divný způsob psaní, čeká vás poměrně zajímavý, neobvyklý a trošičku zvláštní příběh.
Tohle bylo zvláštní čtení. První třetina mě trochu bavila a u některých hlášek jsem se opravdu zasmála. S přibývajícími stránkami však obojí upadalo a konec jsem prostě tak nějak dočetla, jen abych to už měla za sebou.
Rozhodně je potřeba vzít v potaz, že se nejedná o žádné velkolepé dílo. Ostatně anotace mluví dle mě sama za sebe + vám pomalu vyzradí celý děj knihy. Kuriózní příběh, zvláštní styl vyprávění, fakt že sami chcete konstábla zabít po prvních stránkách, co se objeví... Přišlo mi to, jako taková šílená a místy značně drastická pohádka.
Ačkoliv některé pasáže jsou pěkné/vtipné, kniha jako celek mě neoslovila.
Ačkoliv nedočtené knihy nehodnotím, tady u té udělám výjimku a rozhodně se nebudu držet zpátky. Něco tak příšerného se mi do ruky dlouho nedostalo. Rozhodně nelze říct, že by byl druhý díl lepší, než první. A že už první díl je katastrofa..
Zabalila jsem to v první třetině a opravdu nehodlám knihu někdy dočítat, natož se pouštět do zbylých dílů. Vůbec se nedivím, že jsou přeložené jen 4 z 11 a že byly k dostání zdarma. Kniha je tak pro 13 leté holky, avšak obsahuje i pár drastičtějších prvků, které by ocenil spíš starší čtenář. Kterého však pravděpodobně odradí způsob, jakým je to psané.
Naivní a těžce kýčovitý příběh, kde hl. hrdinku víc zajímá, zda ji miluje týpek starý jak Metuzalém (doslova) tak moc, jako ona jeho. A že ho sotva poznala, že sotva zjistila že není člověk a že upíři vůbec existují? No a co! Těžce jednoduché dialogy, díky kterým jsou rozhovory mezi postavami očistec. Téměř nulově vykreslené charaktery postav v kombinaci s jejich chováním je očistec na druhou. A když k tomu přidáte hrozný popis, vyjde vám těžce bolestné čtení. Které bohužel ještě zhoršuje velmi nekvalitní překlad.
Zvládnu přečíst kde co, ale toto je nad mé síly.
Famózní záležitost. Za mě je to velká bomba hned z několika důvodů. Osobitý styl psaní, velmi temné a pochmurné prostředí, zajímavé pojetí upírů a ještě zajímavější pojetí (anti)hrdinů. K tomu spousta stránek, nádherné ilustrace které příběh krásně dokreslují a velmi čtivý děj, kde jsem našla i pár věcí k zamyšlení.
Prvních pár stran mi trvalo se zorientovat, ale brzy jsem se naladila na autorovo psaní a potom již byla plně v obraze. Jediné, co mi zpočátku maličko vadilo, byla spousta označení pro upíry. Ale jelikož se to dost opakovalo, v průběhu knihy už to nepředstavovalo problém.
Taky musím říct, že ačkoliv nejsem nijak nábožensky založená, dost mě fascinovala propracovanost Stříbrného Řádu a celkově celé víry. Obdivuji, jak autor dokázal popsat skoro až fanaticky oddaný a zároveň i bezvěrný pohled na víru.
Sečteno podtrženo, prostě je to pecka. Pecka, která mě naprosto oslovila a já se velmi těším na pokračování.