nikiman komentáře u knih

Autorovi je nutno přiznat, že na rozdíl od mnoa jiných autorů se drží historických faktů. Ale jinak je to trochu průšvih. Většina postav jedná tak, jakoby měla myšlení tak pětiletého dítěte. A podobně se chová i celý římský senát. A korunu tomu nasadila překladatelka - mnohé věty zcela postrádají smysl. A stejně jako v jiných jejích překladech Kanových knih, legionáři i kartaginská armáda chodí nikoliv v pláštích, ale v pláštěnkách - možná že je to tak i v originále, ale silně o tom pochybuji.

Autor již napsal asi 10 knih z napoleonské doby a to docela tlustých, ale psát se zatím nenaučil, ba zdá se mi, že je to čím dál horší. Věty či celá souvětí jsou tak šroubované, že mnohdy zcela postrádají smysl, čárky jsou většinou umístěny špatně. Autor zcela postrádá schopnost rozčlenit text do odstavců, takže třeba z popisu bojové akce skočí v rámci jednoho odstavce do popisu politické situace. I co se týče chronologie, skáče tam a zpět, orientovat se v tom je dost těžké. Jeho oblíbenou manýrou je popsat stejnou událost několikrát. Nejdříve ji popíše několika větami, poté zmíní, že to bylo spletitější a popíše stejnou událost trochu podrobněji a poté s použitím věty " Ale vraťme se v proudu času na začátek" (nebo i bez toho) potřetí popíše stejný děj ještě podrobněji třeba na několika stránkách. Že se tím připravuje o moment napětí, když hned na začátku prozradí jak to dopadlo, mu zřejmě nedochází. Že kniha očividně neprošla žádnou korekcí, je celkem jasné. Je to docela škoda, protože téma je docela zajímavé.

Historické události jsou popsány docela věrně, i když pochopitelně jsou poněkud zdramatizovány. Ovšem překlad je dost mizerný, občas si člověk některé věty musí přeformulovat po svém, aby nabyly smysl. Někdy se nepovede ani to. A skutečně otřesná je skutečnost, že všichni, jak Římané, tak Makedonci, jak vojáci, tak senátoři, jsou oblečeni do pláštěnek, někdy dokonce vlněných nebo z vlčí kůže. Překladatelka ( nevěřím, že v originále se vyskytuje raincoat) se do toho slova přímo zamilovala, v každé kapitole se vyskytuje několikrát. Výraz plášť je jí evidentně neznámý. Zda jiné anachronismy (legionáři propukají v hurónský řev, zápasníci si nasazují kravaty) jdou na vrub autora, či překladu, netuším.

Historické události jsou popsány docela věrně, i když pochopitelně jsou poněkud zdramatizovány. Ovšem překlad je dost mizerný, občas si člověk některé věty musí přeformulovat po svém, aby nabyly smysl. Někdy se nepovede ani to. A skutečně otřesná je skutečnost, že všichni, jak Římané, tak Makedonci, jak vojáci, tak senátoři, jsou oblečeni do pláštěnek, někdy dokonce vlněných nebo z vlčí kůže. Překladatelka ( nevěřím, že v originále se vyskytuje raincoat) se do toho slova přímo zamilovala, v každé kapitole se vyskytuje několikrát. Výraz plášť je jí evidentně neznámý. Zda jiné anachronismy (legionáři propukají v hurónský řev, zápasníci si nasazují kravaty) jdou na vrub autora, či překladu, netuším.

Ještě se mi snad nestalo, abych nějakou detektivku odložil v polovině, tohle je tedy první. Naprosto nechápu vysoké hodnocení. To nikomu nepřijde divné, že parta detektivů v čele s Erikou po ničem nepátrá? První oběť je doktor, bylo by tedy logické, že se pátrání soustředí na jeho pacienty. O tom ovšem v knize není ani zmínky, snad nikdo ani neavštíví jeho ordinaci. Když konečně získají nějalou stopu v podobě homosexuálního návštěvníka, zase po tom nikdo vůbec nejde, ač znají jeho totožnost - posléze se na něho obrátí skoro náhodou. Většina detektivů řeší svá traumata a to je asi všechno, co ve službě dělají. O bídné literární úrovni tu už psali jiní. No zkrátka odpad.