ohinek komentáře u knih

Skvělá kniha. Nebude to ale zadarmo. Je zkrátka třeba se trochu vyznat v Tolkienově světě. Na začátku knihy je uvedena nejranější, ovšem dokončená verze příběhu. A pokud si čtenář dokáže k této verzi přiřadit hrubá fakta z pozdějších, ale zdaleka ne tak detailních verzí, především té ze Silmarillionu, zjistí, že je příběh víceméně kompletní. Jedná se hlavně o správné přiřazení jmen a rodokmenů, tak jak jsou uvedeny v pozdějších verzích. Nedokončená verze v závěru této knihy (publikovaná už dříve v Nedokončených příbězích) zase poskytne nápovědu, v čem by pravděpodobně byl příběh jiný. Krom změn ve jménech se jedná obvykle o to, která z postav danou věc vykoná, kterou cestou se ke svému cíli dostane, nebo jaké prostředky k tomu použije. Jsem však přesvědčen, že hlavní dějová linka by zůstala zachována. A je skvělá a jsem hrozně rád, že vyšla alespoň v této verzi. Pozorný čtenář se může dozvědět víceméně vše, co by o pádu Gondolinu potřeboval vědět.

4 31.08.2020

Nechť to zazní hned na začátku. První část je skvělá. Je to čtívé, zábavné, autentické. Přečíst by to měl každý, kdo si jakkoli romantizuje minulý režim - tím myslím obecně atmosféru a podmínky, v jakých tehdy lidé žili, ne nutně to, co autor v knize popisuje. ALE/PROTOŽE. Pánbu tomu totiž chtěl, abych pocházel z polohornické rodiny, kdy jeden její člen působil přímo na tehdejším dole Antonín Zápotocký, dnešní Lazy. Vím tedy (SPOILER) že štajgr Závorka řečený skutr nebyl takový prudící komunista, vedoucí pole Klimša nebyl takový zloděj, důlní geolog Hudeček nebyl takový neschopný ignorant a sám Autor Ivan Landsmann nebyl takový svatoušek a oběť, za jakou se v knize často vydává. Toho si ostatně může pozorný čtenář všimnout sám, jelikož asi není úplně normální ani náhodné, aby horník sváděl všechny průsery a problémy ze šachty na ty "kurvy rude hore", a poté se v emigraci projevil jako neschopný alkoholik. Tolik k objektivitě. Co se týče druhé části, tak pokud si někdo nechce ověřit řádky výše, nebo se probírat životem potácejícím se od baru k baru, může s klidem vynechat.

6 29.12.2018

Jako Tolkienovec můžu říct, že Silmarillion je lepší než Pán Prstenů, ovšem s jednou podmínkou: už máte Pána Prstenů přečteného. Je to totiž hodně náročná četba a i při plné pozornosti se při prvním čtení nevyhnutelně dostaví problém se zmatkem ve jménech nebo místech. Ta neuvěřitelná hloubka Tolkienova světa, které se Pán Prstenů jen tak lehce dotýkal, je tady rozvedena naplno na každé straně, a je to právě Silmarillion, co poskytuje ten prostor pro nekonečné teorie a spekulace.

8 25.07.2015

Vrtá mi hlavou, proč ve všech recenzích a ostatních článcích v odstavci nějakého stručného odkazu figuruje vždy na prvním místě věta říkající něco o vyrovnávání se s německou nacistickou minulostí a soudy s jejími pohlaváry. Zabývá se tím sice určítá část knihy, já to ovšem vnímal jen jako podkres pro něco úplně jiného. Dokonce bych řekl, že kniha by se tím nemusela zabývat vůbec a mohla být bez podstatných změn napsána na pozadí úplně jiných událostí. Je to především příběh o o dvou lidech a o tom jaké příčiny a důsledky má jejich chování k sobě navzájem. Já to sice zažil u filmu (skvělém mimochodem, tak věrně zpracovaném, jak to jen u knihy zabývající se myšlenkovými pochody vypravěče jde), ale i tak si myslím, že můžu říct jak skvělý pocit to je zpětně přemýšlet o každé scéně v příběhu, poté co je vyjeveno o čem celá kniha je. Vybroušená kniha, jen škoda že tak krátká, tohle by mě určitě bavilo i na trojnásobném počtu stran.

6 25.07.2015